tomtomtoma

Zfilmovaná Beckettova divadelní "Hra beze slov 1" je cynickou hříčkou o životě a společenství lidském. Karel Reisz nesmlouvavou grotesku svěřil mimickému pohybu a výrazu Seana Foleye v krutém alegorickém experimentu o mezích a fázích poslušnosti člověka. Výhrou je vzdor, vzdorem je apatie, apatie je objeveným poznáním, poznání je následkem vzdělávání. Rozkošná nihilistická hříčka.

Sladké sny jsou životopisným filmem americké výroby. Je to evidentní - jote viděl jiný film, ale rozhodně ne ten od Karla Reisze. Inu, někdy je přání silnější a umožní vidět i to, co není, ale chtělo by se tam najít a za každou cenu také najde. Alespoň nebudou zklamaní ti, co neradi znají dopředu znění obsahu. Z filmu budou nadšení milovníci pop country, dále hltači životopisných úkazů a obdivovatelé amerického afektu, jenž považují za dramatické umění. Karel Reisz sice stokrát může zatroubit na trubku, že jde o vzpouru jednotlivce, ale jde o plnění amerického snu, o prokletí rozmaru z traumatu rámce dětství a o mužské neschopnosti vyrovnat se s ženiným úspěchem. Hlavní hvězdou životopisného puzení je Patsy Cline (Jessica Lange v pár fázích afektu), americká country zpěvačka s aurou tragického nanebevzetí. Dětská zkušenost s rodinou formuje životní potřeby v rozpolcenosti srdce a dodává vášeň do běhu za vlastním snem a dobývajícím úspěchem. Hlavní mužskou postavou je zde Charlie Dick (o něco zajímavější Ed Harris), Patsyin druhý manžel, sebevědomý floutek s násilnicky majetnickým rozechvěním manželství. Je potřebou, ale i noční můrou úspěšné zpěvačky. K výraznějším postavám filmu patří také Hilda Patterson Hensley (příjemná Ann Wedgeworth), Patsyina matka a švadlena, radující se z toho úspěchu své zpívající dcerušky. Z dalších rolí: Patsyin nashvillský hudební manažer Randy Hughes (David Clennon), Patsyin první a nudný manžel Gerald Cline (James Staley), Charlieho kamarádíčci Woodhouse (Gary Basaraba) a Otis (John Goodman), hudební producent z Nashvillu Owen Bradley (Jerry Haynes), či Patsyini sourozenci Sylvia (Caitlin Kelch) a John (Robert L. Dasch). Sladké sny jsou nutně poupraveným životopisným filmem, kde se americká výroba nemůže zapřít. Lehce pikantní, lehce hrdinské, lehce rozmarné, lehce romantizované. Zkrátka americký výrobek, není to nic výjimečného, ale ani hrůzostrašného.

Francouzova milenka je vizuálně působivým dílem, v němž se rozrostla puritánsky morální hysterie anglických společenských zvyků 19. století, byť často zrcadlí dobu vzniku filmu a její problémy, a sžírá se afektem. Prostředí je vymodelováno se ctí, vnitřní světy trpí vyprahlostí a rozporuplnou přesvědčivostí, představa je postavena na efektu, neboť s ním má nejlepší šanci na úspěch. Moderní doba sice nahrazuje rozmanitá zakončení románové předlohy Johna Fowlese, ale ve své podstatě jde o stereotyp a akty přílišného podlehnutí herecké úloze i vymanění se z ní. Karel Reisz nafilmoval své nejznámější dílo díky ovacím za herecké hvězdy. Největší hvězdou filmu je Sarah Woodruff, aneb filmová herečka Anna (snad příliš afektovaná Meryl Streep), vychovatelka a společnice s tvrdohlavým odhodláním po odlišnosti i za tu cenu destrukce. Inu hledání sebe samotné často bývá nekompromisní a vychutnává si svou vlastní výlučnou pozici za každou cenu. Maloměšťácký odsudek je ideálním začátkem k tvůrčí činnosti. Druhou hvězdou filmu je Charles Henry Smithson, aneb filmový herec Mike (o něco přesvědčivější Jeremy Irons), paleontolog s romanticky idealistickými sklony. Přesto sám nedokáže překročit morální aspekty společnosti poloviny 19. století a zmateně tone u bušení srdce v prostředí puritánské cudnosti. Výraznější postavou je zde Sam (zajímavý Hilton McRae), osobní Charlesův sluha s vlastním přáním budoucnosti, v němž nemůže být porozumění pro pánovo citové tápání. Důležitou postavou filmu jest Ernestina Freeman (příjemná Lynsey Baxter), Charlesova snoubenka z prominentní obchodní rodiny. Nesplnění toho závazného společenského slibu musí být po zásluze potrestáno. Z dalších rolí: velice úspěšný obchodník a mstivý Ernestinin otec Ernest Freeman (Peter Vaughan), Ernestinina plánovaným sňatkem nadšená teta, paní Tranter (Charlotte Mitchell), tetina mladá služka Mary (Emily Morgan), morálně bigotní stará panna, paní Poulteney (Patience Collier), ušlechtilejší lékař přístavního města Lyme Regis Dr. Grogan (Leo McKern), Charlesův svědomitý právník Montague (Michael Elwyn), Mikova klidná manželka Sonia (Penelope Wilton), či Annin tichý manžel Davide (Gérard Falconetti). Film Francouzova milenka je vizuálně efektním dílem, ovšem to ideovou a ani niternou mizérii předlohy ničím nevylepší, byť se Karel Reisz opět opírá o vzpouru jedince.

Psí vojáci, aneb Kdo zastaví déšť, je filmovou adaptací oceněné románové předlohy Roberta Stonea. Karel Reisz sice mohl vycházet ze vzdoru a vzpoury z pocitu zrady válečné hysterie světové mocnosti, byla to ostatně v tehdejší době běžnější reakce kulturně-uměleckého prostředí na válečný běs ve Vietnamu. Ale americká filmová produkce má svá jasná pravidla: ze vzdoru se stává afekt a ze vzpoury akční thriller, postavy jsou charakterově zjednodušeny způsobem, jímž přetékají ke zkarikování a táhání za vlasy v bahenním kolbišti. Příběh může přitahovat vůní prohnilého stavu policejních a vojenských složek Spokojených států amerických, film je zábavnějším artiklem, kde záleží na míře vkusu a odolnosti. Osamělým hrdinou bez bázně i hany je Ray Hicks (příjemný Nick Nolte), bývalý mariňák s tím svérázně zjednodušujícím pohledem na život a svět, Přání zakázaného ovoce nabírá obludných rozměrů, ale hrdost se nevzdává. Hrdinovým křehkým doplňkem je Marge Converse (příjemná Tuesday Weld), provozovatelka knihkupectví a žena Rayova nejlepšího kamaráda. Závislost se mýtí závislostí, přičemž se koštuje dávka svobody. Důležitou postavou je John Converse (příjemný Michael Moriarty), válečný zpravodaj v desilusi. A pocit zrady je nutné potrestat, byť se tím kamufluje osobní vyprahlost. A manžel Marge má smělý plán, a počítá s Rayem. K výraznějším postavám patří nafoukaný Rayův známý z LA Eddie Peace (Charles Haid), a páreček všehoschopných dohlížitelů nad obchodem Danskin (Richard Masur) a Smitty (Ray Sharkey). Z dalších rolí: tradičně zkorumpovaný agent DEA, sám iniciátor obchodu Antheil (Anthony Zerbe), Johnův kontakt v Saigonu Charmian (Gail Strickland), Margein vším zaskočený otec Bender (David Opatoshu), po experimentu lačný spisovatel Gerald (James Cranna), či malá Margeina dcerka Janey (Shelby Balik). Psí vojáci, afektovaný akční thriller, je určen k zábavní konzumaci, i já si film vychutnal, byť nakonec neocenil. Pravej to americkej konzumní vejtvor.

Gambler má v současné době pejorativní nádech, ale pro romantické vyznání filmu by se hodil název Hráč. Scénárista James Toback vycházel z nejosobnější zkušenosti a pokud budeme pátrat po příčinách gamblerství, nalezneme osamělost a hodnoty okolního světa, niternou bolest a úniky z ní, jež vedou k závislostem. Ovšem Karel Reisz pojal Hráče více romanticky, je výrazem vzpoury proti vlastní třídě, očekávání probouzí rebelii a nutkavou touhu destrukce. Dostojevského citované teze jsou pak spíše životním postojem, než hráčskou poučkou, To vytáhnutí trojky na osmnáctku se může sice jevit geniálně a prorocky, ale ve svém důsledku může být pohromou pro hru v jejím celku. Osobně mám pro hráče slabinu, pokud ovšem prohry dokáží přijmout bez ztráty důstojnosti. Hrdinou hráčské balady je Axel Freed (dobrý James Caan), univerzitní profesor literatury a angličtiny. Hra je mu vášní, přináší opojení a závrať vzrušení z neznámého. Hra je osobní vzpourou, jistým pocitem neohrožení a osobním vymezením se k vlastnímu původu. Vzdor v posedlosti po extázi posouvá hranice možností. Hlavní ženskou postavou filmu je Billie (zajímavá Lauren Hutton), Axelova mladá a atraktivní milenka. Zavčas pochopí tu nezvratnost destruktivního procesu. K výraznějším postavám patří také Hips (zajímavý Paul Sorvino), osobní věřitel Axelova hraní v kasinu Atlantic City. Ale jeho nová výše dluhu přináší jisté znepokojení duši. Z dalších rolí: Axelův dědeček, litevsko-židovský přistěhovalec s nebývale dosaženým úspěchem na poli obchodu a financí, A.R. Lowenthal (Morris Carnovsky), Axelova zklamaná matka a úspěšná lékařka Naomi Freed (Jacqueline Brookes), nevybíravý vymahač dluhů Carmine (Burt Young), z dluhu zpocený Axelův bookmaker Jimmy (Carmine Caridi), nejvyšší urovnávač řešení dluhu (Vic Tayback), univerzitní basketbalista a Axelův student literatury Spencer (Carl W. Crudup), dosti nevstřícný bankovní úředník (James Woods), zaskočený pasák (Antonio Fargas), či placení předem vyžadující prostitutka Monique (Starletta DuPois). Film Gambler je neúprosnou baladou vzdoru se sebedestruktivními sklony. Hra je vášní, vymezením i jediným způsobem uspokojení. Solidní americkej biják.

Morgan - případ zralý k léčení: toť rozkošný sarkasmus u černého humoru. Scénář Davida Mercera byl o čtyři roky dříve zpracován pro hru televizní stanicí BBC, Karel Reisz si dovolil černou komedií rozhlásit zánik romantického ideálu z nitra mladého člověka, ale i jeho vzpoury. Zasnění mládí se pouští do provazochodeckých kousků, žongluje se srpy a kladivy, buší se divoce v hruď před tím než pomočí nadřazenost třídní bariéry, vzlyká po poezii, neboť výstřednost a ta nepřizpůsobivost škrobeným konvencím mají předurčenu svěrací kazajku. Mládí protestuje, extrémistická poloha slibuje vyslyšení, vždyť jde přec o lásku, porozumění, poezii. Hrdinou ideologického zasnění a touhy přírodozpytu jest Morgan Delt (velmi dobrý David Warner), mladík, nedbající stavovských předsudků a žádostivě dobývající nazpět příklon romanticky marnivé ženy. Poezie vzdychá po lásce, nemá ruměnce, byť ji čeká zasloužený trest provinilé společenské spořádanosti. Hlavní ženskou postavou filmu je Leonie Delt (pozoruhodná Vanessa Redgrave), Morganova manželka, již znepokojená snílkovou nepředvídatelností i vlastním třídním původem. Láska si rozmarně žádá velké činy, neštítí se výhrůžek. K výraznějším postavám patří snobský majitel umělecké galerie a Leoniin milenec Charles Napier (příjemný Robert Stephens), věrná komunistka a starostlivá Morganova matička (velmi zajímavá Irene Handl), a zdivočeným domem překvapený policejní strážník (zábavný Bernard Bresslaw). Z dalších rolí: Morganův kamarád a zápasník, zvaný Gorila, Wally (Arthur Mullard), třídně nevhodným zetěm znechucení rodiče Leonie, pan (Newton Blick) a paní Hendersonovi (Nan Munro), či příkladně výhružný rozvodový právník u soudu (Graham Crowden). Filmová poezie Morgan - případ zralý k léčení: trochu extravagantní, trochu zběsilá, trochu frivolní, drze vyzývavá a poeticky vzpurná komedie, jež nešetří sarkasmem ve snění nahých stehen kankánu černého humoru. Ojedinělá to forma zábavy, skutečnost se mísí s představou i přáním, dostává rány rákoskou ve veřejného zájmu, přesto mládí dále pokračuje ve svém vymezení se z obvyklých kontur života.

Pochod do Aldermastonu: co jiného bývalo v dobách nejzuřivějších hrozeb studené války největší úzkostí obyčejných lidí s politickým povědomím uspořádání světa, než totální zkáza matičky Země nukleární válkou? Na velikonoce roku 1958 zahájil Výbor pro přímou akci proti jaderné válce (DAC) první z masových pochodů z londýnského Trafalgarského náměstí do Aldermastonu, sídla britského Atomic Weapons Research Establishment (52 mil během 4 dní). Byl u toho i Lindsay Anderson a Karel Reisz, dva členové uskupení Free Cinema, jejich svědectví dostalo poetický nádech, i díky živé hudební produkci - důležité součásti pochodů míru.

My jsme hoši z Lambethu: Karel Reisz se sice posunul již více do dokumentaristické polohy, přesto zůstal věrný zásadám Free Cinema. Pozornost objektivu tak zacílil na mládež v přítomnosti doby, proniká přes tradiční třídní překážky, snaží se přiblížit k duši a pocitům mladého člověka. Zajímá se o jeho budoucnost, potřeby, volný čas, ústředním bodem je mládežnické středisko Alford House v londýnském Kenningtonu, ve čtvrti Lambeth, kriket je anglickou sportovní tradicí, jazzová hudba je zas způsobem sebeurčení a zároveň generačního odlišení mladé generace v tom novějším, poválečném uspořádání společnosti, tolik rozdílného od časů minulých, předválečných. Na mládež se dívá s pochopením, daří se mu do obrazu a náznaků poezie zachytit bezprostřednost

Maminka to nedovolí: začínající filmoví režiséři Karel Reisz a Tony Richardson se do filmového světa uvedli se svým základním určením Free Cinema - jsou zaměřeni na přítomnost, aktuálně akutní problémy a mládež v novém poválečném uspořádání společnosti, v němž hledá především své životní místo, hodnoty a vlastní potřeby. Nelze hovořit o dokumentu v jeho obvyklém slova smyslu, jde o svobodný záznam koncertu jazzové kapely Chrise Barbera (pozounista) s bluesovou zpěvačkou Ottilií Patterson v severolondýnském jazzovém klubu Wood Green. Hlavní zájem směřuje na svět mladých, jejich způsoby, pocity i oblíbený jazzový tanec doby. Charakterem jde více o poetickou koláž než o vlastní dokument.

Princ a tanečnice je roztomilou komedií, frivolně ironickým pobavením a hříčkou z míry anglického nadhledu. Laurence Olivier si probírá klišé a obrací je celé naruby, v zájmu úspěchu se nebojí sentimentu, naivity a erotické smyslnosti. Lehce snoubí britsky aristokratickou vznešenost s americky velmocenským sebevědomím, k tomu přikládá zvuky lásky a chtíče, vášeň, diplomatickou zdvořilost, politické kočkování a špetky Freuda. Sám Laurence Olivier ostatně měl osobní zkušenost s divadelní hrou Terence Rattigana, z filmu stvořil svěží zábavu britské noblesy. Hvězdou filmového víření je Elsie Marina (příjemná Marilyn Monroe), bezstarostně romantická americká tanečnice na britském zájezdním turné. Odzbrojující naivita je ale rafinovanější než se na první pohled jeví. Hlavní mužskou postavou filmu je Charles (skvělý Laurence Olivier), princ - regent Karpatie na státnické návštěvě u příležitosti velkolepé britské korunovace. Radosti života je nutné vtěsnat do okamžiků, avšak romantika požádá o vybranější způsoby. Významnou postavou je Northbrook (dobrý Richard Wattis), příkladně dokonalý britský diplomat, přidělený k osobní potřebě prince - regenta. Důležitou postavou je Nicolas (zajímavý Jeremy Spenser), nedospělý král Karpatie a Charlesův syn. Mládí se hlásí o své právo na životní prostor. Výraznější postavou je také královna - vdova (pozoruhodná Sybil Thorndike), bláznivá Nicolasova babička a Charlesova tchýně. Stáří si může dovolit vesele prostořekou rozvernost. Z dalších rolí: hlavní herečka muzikálového představení a dávná Charlesova známost Maisie Springfield (Jean Kent), opomenutá Charlesova náhražka z nouze Lady Sunningdale (Maxine Audley), Northbrookův vedoucí z ministerstva zahraničí (David Horne), živá Elsieina kamarádka Fanny (Daphne Anderson), hromobitím proháněný majordomus velvyslanectví (Paul Hardwick), či na housle hrající komorník (Andreas Malandrinos). Princ a tanečnice je zábavnou filmovou komedií. Má britskou uhlazenost, ironicky nabouraná klišé, neposedně energickou touhu a choreografický soulad. Příjemné to pobavení.