Princ a tanečnice
The Prince and the Showgirl
The Prince and the Showgirl
The Prince and the Showgirl
Réžia:
Laurence OlivierKamera:
Jack CardiffHudba:
Richard AddinsellHrajú:
Marilyn Monroe, Laurence Olivier, Esmond Knight, Maxine Audley, Jean Kent, Harold Goodwin, Richard Wattis, Jeremy SpenserObsahy(1)
I pranepatrné události mohou mít dalekosáhlé důsledky - odehrají-li se v pravý čas a na pravém místě. V roce 1911 byla takovým jazýčkem na vahách evropské rovnováhy (alespoň podle tvůrců naší komedie) malá balkánská zemička jménem Carpathie, vlastnící, bůhví proč, čtvrtou nejlepší armádu v Evropě. Je nasnadě, že její odklon od jednoho bloku a příklon ke druhému by mohl křehkou evropskou rovnováhu pořádně ohrozit. Není tudíž divu, že návštěvě početné carpathské delegace, přijíždějící do Anglie na korunovaci krále Jiřího V., musí být věnována náležitá pozornost, a jejím členům musí být splněno každé přání ještě dříve, než je vysloví. A přeje-li si nejmocnější muž Carpathie, velkovévoda Karel (takto princ regent) strávit noc ve společnosti půvabné muzikálové tanečnice, není o čem přemýšlet. Má to ovšem drobný háček. Neboť tou vyhlídnutou tanečnicí je na britský vkus poněkud příliš svérázná Američanka, které se představa, že by měla posloužit k nezávaznému rozptýlení Jeho královské Jasnosti, vůbec nezamlouvá... Snímek, jehož předlohou se stala divadelní hra Terence Rattigana z roku 1953 The Sleeping Prince (česky pod názvem Jeho výsost subreta v roce 1991), svedl na plátno dvě výrazné herecké osobnosti své doby. Laurence Olivier, tehdy již svého druhu ikona britského divadla i filmu, hodlal "oživit" své herectví dotykem s mladou hvězdou, Marilyn Monroe, pro kterou byl Princ v jejích třiceti letech již pětadvacátým filmem, doufala prorazit v Evropě. Jejich osobní setkání nebylo ovšem nejšťastnější a vzájemná spolupráce byla poznamenána mnoha konflikty a nedorozuměními. Oliviera dokonce znechutila natolik, že se dalších téměř 13 let vyhýbal filmové režii. Nic z toho se však naštěstí nepřeneslo na filmové plátno. Vzniklo půvabné, nestárnoucí dílko, plné jemného humoru i ironie, jehož oba protagonisté tu dostali další příležitost prokázat celou šíři svého talentu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (38)
The Prince and the Showgirl patří mezi ty filmy z 50. let, které mají vysloveně zajímavé zákulisí. Samozřejmě pro širší veřejnost byl jeho kontext znovu objeven až u příležitosti premiéry filmu My Week with Marilyn, který je nostalgickým zpracováním jedné romance ze studií Pinewood. Ve skutečnosti šlo o zajímavé setkání nad hrou Terence Rattigana The Sleeping Prince: An Occasional Fairy Tale z roku 1953. Hra byla napsána u příležitosti korunovace Alžběty II., odehrává se v roce 1911 a vcelku roztomilým způsobem karikuje tehdejší politiku a zároveň je skvělým londýnským bedekrem. Samozřejmě tento aspekt lépe vyzní ve filmu, na divadle mají prim jistřivé dialogy. Marilyn Monroe koupila autorská práva pro svou nově vznikající produkci a požádala Laurence Oliviera, režiséra a představitele hlavní role z prvního nastudování, aby svou roli zopakoval a režíroval i film. Tuto skutečnost ve své době poněkud zastínilo senzační manželství Monroe a Arthura Millera a do dnešních dnů zůstalo mnoho klevet. Jaký je ale výsledný film ve skutečnosti? Jeden z nejméně typických filmů pozdní kariéry Monroe, téměř mechanické překlopení divadelní rutiny, které se snaží co nejvíce vytěžit s jejího kouzla, Olivierovi pověsti a Technicoloru. ()
One-woman show božské Marilyn. Kdykoliv přišla na plátno, tak vše okolo ní jakoby vybledlo a do středu dění se dostala dokonalá Marilyn. A scény, ve kterých byla ona, byly zkrátka a dobře dokonalé. Škoda, že film jako takový, do dokonalosti má daleko. Teda, ne zas tak moc, ale… když si odmyslíte Marilyn, dostanete průměrně vtipnou komedii o jednom stárnoucím šlechtici. Film, který nemít ji, tak by upadl v zapomnění ještě dřív, než by se vůbec dotočil. Takže - za film 50 %, za Marilyn přidám pár bodíků navíc - 70 %. ()
Páv a labuť. Sir L. a Lady M. Krok za krokem. Ke špičkám. Panenka - "mašlička," s psaníčkem. Do klopy župánku, pro letní noc, svatojánský sen v růžovém salónku. Po parketu pluje s elegancí lotosového květu. Perlí v zátylku, saténovém modýlku. V laskonkové toaletě, přirozeně, v urozeném protokolu aristokracie. ()
Skoro mě až překvapilo, jak mě to nakonec bavilo - nevím proč jsem čekal, že to bude mnohem nudnější (a hloupější) film, a tedy jsem mu zbytečně předem křivdil. Jasně, doba vzniku je na tom znát, což se projevuje třeba na tom poněkud úmorném tempu (z filmu by šlo zcela bez následků vystříhat minimálně 20 minut, ne-li více), ta politická omáčka okolo a přehlídka uniforem je tam vyloženě otravná (nemluvě o té zcela redundantní lince s plánovaným svržením regenta - vlastně mi tam i samotná postava regentova syna přišla vesrkze zbytečná a film by mě mnohem víc bavil, kdyby se soustředil výhradně na vývoj vztahu mezi regentem a Elsie, a taky jsem nepochopil, proč musel regent pocházet z neexistující Carpathie (podobně jako mi to samé kdysi přišlo směšné u filmu Deník princezny, kde je království hlavní hrdinky pro změnu zasazeno do jakési stupidní Genovie - nechápu, proč je takový problém zasadit to do nějaké existující země). Když si ale člověk tohle všechno dokáže odmyslet, pořád zde zůstanou dobře napsané dialogy, které jsou leckdy opravdu zábavné, a především pak samozřejmě úchvatný zjev MM, která je zde vrcholně roztomilá, a hlavně kvůli ní ten film pořád stojí za vidění a nejde si ji zde nezamilovat. P.S. Jak jsem si celou dobu myslel, že to spěje ke svému předem očekávatelnému závěru, o to víc mi finální rozuzlení připravilo nečekanou facku, která mě dost rozladila musím říct - takhle to skončit nemělo. ()
Podobný příběh už byl zfilmovaný mnohokrát ... tudíž se může pochlubit dosti rozmanitou škálou úspěšnosti. Tentokrát stojí na půvabech božské Marilyn - a ani se tím netají. Ba co víc: Bezvýhradně na ni spoléhá, tudíž veškerou zodpovědnost hází nikoli za hlavu ... kamsi do prostoru, ale cíleně míří na JEJÍ blonďatou hlavinku. Co se mě týká, tenhle přístup mi až tak docela nesedí - krom toho i výsledek vyhlíží trochu lacině, tak nějak jako blýskavá pouťová cetka, která oslní jenom na první zběžný pohled ... na přímém poledním slunci - které zvýrazní nejen její přednosti, ale i nedostatky ... 2,5* ()
Galéria (46)
Zaujímavosti (14)
- V průběhu natáčení byla MM vdaná za Arthura Millera, který jednou odletěl navštívit svou údajně nemocnou dceru z prvního manželství, ale Marilyn to brala jako, že ji opustil. MM prohlásila, že má „prudký záchvat kolitidy“ a odmítala natáčet do té doby, než se Miller vrátí. (Pavlínka9)
- Laurence Olivier byl přesvědčen, že natáčení s MM zvládne. Nechal si poradit od jiných jejích režisérů - Billyho Wildera, Joshui Logana, ale i přesto natáčení skončilo katastrofálně. (Pavlínka9)
- Film bol nakrútený podľa hry "The Sleeping Prince" od Terence Rattigan. (Michal74)
Reklama