Big Bear

No jo no, už je z toho závislost. :-). Jediný koho je mi v  seriálu opravdu líto, je člen HR Toby. Tady měl evidentně  někdo z tvůrců asi nějaké nevyřízené účty s nějakým personalistou ! :-)

Konvoj PQ-17. Kdo se zajímá o válku, jistě netřeba více psát. A právě uprostřed něj se ocitáme v tomto filmu na palubě jedné z norských obchodních lodí. Film je poctou norským námořníkům a právem. Na téhle trase totiž stačilo jen počasí abyste toho měli plné zuby. Arktická trasa přes Beringovo moře byla jednou ze tří tras, kudy šly zásoby bojujícímu RuSSku, které napadl jeho kámoš a spojenec Hitler. Ano, je třeba to připomínát, páč mám dojem, že na to RuSSáci poněkud zapomínají a připomínají jen jak ,,osvobozovali'' Evropu. Když pak sledujeme podrobně fotky toho na čem prijechali, všimneme si krom jejich obrněné techniky i náklaďáků Studebaker, GMC, polopásů a kolových M3A, Jeepů, vozidel Dodge, občas můžeme zahlédnou i nějaký ten spojenecký tank s rudou hvězdičkou na věži. A to nemluvíme o konzervách, obvazech a dalších věcech ve výstroji pěšáků. No a jakpak se tam tohle do toho RuSSka dostalo? Právě konvoji buď rovnou z Ameriky, nebo přes Írán a nebo severní cestou přes Beringovo moře do Murmansku. Němec samozřejmě neměl moc zájmu na tom aby RuSS byl v rámci Lend and Lease vyzbrojován spojenci a tak nasadil značné množství ponorek a dálkových bombardérů na tuto trasu aby co nejvíce výstroje zničil cestou. A nutno dodat, že se mu to dařilo. V případě tohoto konvoje obzvláště. Objevila se totiž fáma, že se na lov k této trase vydal Tirpitz, chlouba kriegsmarine. Britská eskorta dostala rozkaz vyhnout se případnému nerovnému boji a neozbrojené výstrojí narvané obchodní lodi zůstaly napospas ponorkám a Luftwaffe. A o tom je tento film. Musím říci, že byl natočen perfektně. Ju88 měly svastiky na ocasech, což musím dnes hodnotit kladně ač se jdná o samozřejmost. V této přiblblé době jsou tendence je tam nezobrazovat, protože nacismus... Všichni z těchto konvojů mají můj obrovský obdiv. Buď jste mrzli a plnili úkoly vrámci konvoje šílení strachem kdo že vás to sleduje z hlubiny periskopem, nebo jste neměli moc šancí v případě torpédování... Hořící nafta, výbuch munice v podpalubí, smrt v ledové vodě či pomalé umrzání v záchranném člunu s jistotou, že vás nikdo nejspíše nevyloví... To je jen drobný výčet toho co vás mohlo potkat. Přesto ti chlapi a nešlo jen o Nory, ale i Švédy, Brity, Kanaďany ad... do toho šli a někteří těch přejezdů měli i několik. Smekám. Dnes se hodně hovoří o tom, jak by si RuSS vedl bez této pomoci. Historie nezná kdyby, ale je otázkou jak by to bylo. Kupodivu největší pomocí byly ne tanky a letadla, ale americké lokomotivy a náklaďáky. Ti prý pomohli RuSSovi vyhrát válku. V roce 1943 byla prý každá třetí lokomotiva v RuSSku americká. A logistika je základem každé armády, která má nějak fungovat.... Pokud se vám líbil Greyhound (tam ale konvoj jede ze Států do Anglie), neváhejte. A samozřejmě doporučuji i povedený seriál PQ-17.  Dávám za 5 zásobníků do protiletadlového boforsu a děkuji kamarádovi desade, který mne zase na film upozornil a dokonce k němu zmákl titulky. Těch 5 hvězd je i Tobě kamaráde! :-) * * * * *

Kancl se mi stal tím, čím je ztracenému v poušti oáza se stgudnou plnou vody, nebo letadlu ztracenému v mlze díra vmracích s letištěm na dohled. Některé dny k němu i já podobně směřuji protože má na mně doslova léčebné účinky. Steve Carell se definitivně usadil mezi mými top ten herci a teď už vím, že jsem se i já zamiloval do Pam a těch jejích mnohdy vyděšených pohledů do kamery. Sorry Jime! Neměls odejít. Dwight je pekelnej jako vždy a vůbec celé to osazenstvo je prostě boží. Tenhle seroš má dokonale sladěné detily a šlape bezvadně. Od třetí řady se chechtám u každého dílu nahlas. Ač nemám moc veselé období, tohle se už žádnému filmu ani seriálu dlouho nepovedlo. Tleskám! * * * * *

A je to tady. Stalo se mi co už dlouho ne. Stal jsem se závislým. Těším se z práce z kanclu domů, abych si pustil jiný chudáky v kanclu! :-). Všichni jsou boží a všichni mají své místo dokonale určené scénářem. Musím uznat, že tenhle match Amíci nad Brity vyhrávají a baví mně to víc a víc. Carell je božan, ale to vím už dávno. U nejednoho dílu se chechtám nahlas a tak to prostě u komediálního seroše má být. Mezi vtipy občas šikovně zazní sem tam i nějaká životní pravda, nebo dobře mířená narážka na ten korporátní biotop. I v něm se to zamilovává, páří, jsou tam predátoři, ustrašení jedinci i ti co naplno využívají mimikry aby dokonale splynuli s prostředím v němý musí přežít. Nemohu jinak, teď už je to za plnou sazbu! * * * * *

Jeden z potomků mi ukázal TikTok a já opravdu s neskrývaným úžasem pozoroval všechny ty exoty co tam zpívají, unboxují, diskutují či se líčí bez špetky náznaku inteligence či jakékoliv sebereflexe... A zachvátilo mne zděšení, pokud je tohle generace, která má dál až trochu dospěje vést tuto zemi k nějakým lepším zítřkům...  Když začal Banger, řekl jsem si a sakra to je asi film přesně složený z těchto debilit. To nebude pro mne. Navíc s Mišíkem v hlavní roli a já Mišíka moc nemusím. Naštěstí jsem  u filmu vydržel a sakra dobře jsem udělal. Sice z něj na mně opět přeskočila tak trochu panika při vpomínce, co jsme si dopřívali my za našich mladých let... Jasně, alkohol, cigára, když někdo měl tak i travku... S jointem si člověk připadal jako kdyby něco šňupal... Tvrdé drogy se daly taky sehnat, ale to už bylo o pár levelů jinde. Když jsem viděl jak to dnes asni běžně na kjoncertech a tanečních pařbách chodí, je to asi šílený... No ono se stačí projít večer po Václaváku a hned je osloven nějakým připrchlíkem tmavé pleti zda si někco nechce koupit... Adam Sedlák docela udeřil hřebík na hlavičku a Adam Mišík si v tomhle filmu u mně získal ostruhy. Přisypávám tedy na hromádku i 5 lžiček pracího prášku a spokojenost. * * * * *

Pokud jste viděli úchvatný dokument Spitfire z roku 2018, budete mít u sledování tohoto filmu pocit de ja vu. Je neskutečné, oba filmy od sebe dělí 76 let a ještě více neuvěřitelné je, že tenhle film vznikl ve válčící Anglii v roce 1942. Jméno stíhačky Spitfire z ná skoro každý i ti co se o vojenskou techniku nezajímají. Pro mnohé je to vítěz Bitvy o Británii a mnozí si jej správně spojují i s našimi letci v RAF. Ačkoliv mám Spity moc rád, vždy mne trochu zamrzí, že se tu zapomíná na dříče, bez nějž by i se Spity Bitvu o Anglii asi RAF nevyhrála. A tou byl starší, ale lépe vyzbrojený Hurricane. Spity většinou díky lepší manévrovatelnosti a rychlosti odlákaly stíhací doprovod a Hurouši se pak vrhly na nechráněné bombardéry luftwaffe. To jen aby bylo spravedlnosti učiněno zadost. :-) Film samotný je v podstatě životopisem geniálního R. J. Mitchella, konstruktéra závodních letounů v předválečné éře, kdy se soutěžilo mezi mocnostmi kdo postaví nejrychlejší letadlo a vyhraje s ním Schneiderův pohár. Po řadě sportovních letadel Supermarine nakonec Mitchell s tušením nástupu války Spitfira navrhl a vdechl mu život v době, kdy Anglie právě takového rychlého , obratného a silně vyzbrojeného  ,,plivače ohně'' potřebovala pro ochranu své oblohy.   On sám Spita dokončil, ale zemřel 11.6.1937 a na finálních válečných verzích Spitu pokračovali jiní. Jednu z hlavních rolí si zde v roli zkušebního pilota RAF zahrál David Niven, který je známý i z dalšího úžasného válečného snímku Otázka života a smrti z roku 1946, kde pro změnu hraje pilota Lancasteru. Ve filmu se mi líbilo, jak kdesi v Anglii v ateliérech postavili italské Benátky i německé Alpy. Zajímalo by mne, zda se Mitchell před válkou skutečně potkal s Messerchmittem a zda si spolu povídali o letadlech. Moc se mi film líbil a jako Ground controll posílám 5 spitfirů do oblasti Dover, kde byla hlášena skupina He111. * * * * *

O druhou světovou se zajímám už od dětství a díky tomu lecos o ní vím. Četl jsem i řadu knih o miniponorkách ať u ž šlo o válku v Pacifiku, nebo u břehů Norska. Teprve až po tomto filmu si k těmto lokacím připojuji Gibraltar, kde se odehrává příběh i tohoto filmu. Ze začátku mi postava Crabba přišla jak z nějakého dílu Jamese Bonda a když jsem pak viděl vyjet ty miniporky z lodi, ihned jsem si vzpomněl na Thunderball (tedy jeden z Bondovských filmů). Jenže aha... Thunderball s Connerym byl natočen v roce 1965 a tohle o 7 let dříve. Hned mi by tedy bylo jasné jak to je. Filmu strašně škodí, že není v barvě. Všechny pod vodou točené záběry jsou prostě dokonalé. Když se dneska řekne žabí muž, představí člověk borce v černém neoprénu s ploutvemi, plaveckými brýlemi, harpunou a s nějakým tím vojenským equipmentem po kapsách či v báglu. Myslím si, že Commandos byli za války docela dobře vybaveni pro práci pod vodou či v nepřátelských přístavech a byli na to i oblečeni. Proto mne docela udivila primitivnost výbavy britských potápěčů v Gibraltaru. Trenýrky, bombička na provázku a brýle, ktreré vypadaly, že jsou udělány po domácku z leteckých. Oproti tomu Italové měli doslova profi výbavu. To se týkalo i výzbroje, nechce se mi věřit, že když pod vodou na sebe narazily dvě znepřátelené partičky šnorchlistů, šly po sobě jen kudlama. A vůbec celé to potápění v noci a hledání min pod vodou na trupech spojeneckých plavidel... Vždyť tam musela být tma jak v pytli, nehledě na to, že za večera a soumraku vyplouvají zubatí mořtí predátoři na véču... Celý film se tedy opravdu jeví jako blbě napsaná Bondovka, jenže ono se tohle prostě  všechno dělo. Moc se mi líbily lokace i snaha o držování tehdejší výzbroje a výstroje. Hned v úvodu milovníky letadel potěší přistávající Halifax. Na letišti RAF pak divák uvidí zaparkované čtyřmotorové bombardéry Avro Shackelton. Tyhle nástupci Lancasterů byly do výzbroje zařazeny až po válce a je to tedy od filmařů chyba. A k těm já bývám jak známo málo toleratní. Ale tohle letadlo je ve filmech tak raritní, že jsem byl docela potěšen, že jsem si ho zde mohl prohlédnout i s jeho zajímavě řešenými střeleckými věžemi. Generál Sikorski pak správně letí v Liberátoru B-24. Zajímavostí je, že jej pilotoval Čechoslovák Eduard Prchal, který také jako jediný havárii přežil. Liberátor se hned po startu z výšky asi 50 m zřítil do moře a náraz Prchala vyhodil kabinou z kokpitu. Byl těžce zraněn, ale na hladině jej nalezli britští vojáci, kteří viděli havárii a ihned na místo pluli s člunem. Tento příběh jsem znal z knihy Sikorski - Spiknutí. Co jsem ale nevěděl, že vyzvedávání dokumentů z vraku, který ležel na zádech v hloubce 8 m velel právě náš Crabb. Celý film je velmi dobře natočený a na své stáří stále nepůsobí zatuchle jako některé podobné snímky z těch časů. Mně se moc líbila i celá ta atmoška ,,skály''. Crab tam třeba něco řeší se svými muži, je u toho docela legrace, ale osádka protileteckých boforsů kousekmod nich tomu nevěnuje pozornost. Hoši sedí na svých pozicích a poddůstojník sleduje triedrem obzor odkud by mohla přiletět nepřátelská letadla. Nikdo ani nekoukl na to co se děje vedle nich, nebo do konce do kamery. Díky tomuhle ta atmoška působí velmi autenticky. Triky jsou samozřejmě poplatné své době, hlavně výbuchy lodí. Také mne fascinovala jakákoliv absence zatemnění. Každá ze zakotvených lodí svítila do noci jak vánoční stromeček. Ale i přes tyto drobnosti musím dát za 5 magnetických pum.  * * * * *

,,Tento film je věnovaný všem mladým letcům, kteří nestihli své schůzky v Londýně...''  :-(   -----   Tedy to bylo něco!  Pro milovníky válečných a leteckých filmů je tohle naprostá nutnost! Děj příběhu nás zavádí k fiktivní 188. těžké bombardovací peruti RAF vybavené čtyřmotorovými Avro Lancastery. W/Cdr Mason, který peruti velí má odlétáno 88 náletů na Německo. Operační turnus bombardovací osádky byl při tom 30 náletů a tohoto čísla se dožila jen hodně malá část letců. Velení ví, jaký je to risk posílat Masona na další mise a chce ho uzemnit. Udělat z něj instruktora a kancelářskou krysu. Jenže Mason chce svojí devadesátku i když si je vědom rizik a také nechce opustit své kluky od peruti. U osádek má obrovský respekt a je velkou autoritou... Film nás zavede na leteckou základnu kdesi v Anglii hádám tak někdy kolem roku 1943 - 1944 a divák tak má možnost sledovat běžný život za války u těžké bombardovací peruti RAF. Briefingy, práce mechaniků bez nichž by letci nemohli bojovat, nakládání pum, večerní starty a návraty z misí za úsvitu s rozstřílenými letouny a zraněnými na palubě za houkání ambulancí. Uvidíme i život mimo základnu a musím rovnou říci, že filmy točené těsně po válce jsou pro nás fajnšmekry naprostými lahůdkami. Bojová etchnika v té době i výstroj byla běžně dostupná a tak má člověk možnost koukat na autetické stroje atd... A jelikož se během filmu zůčastníme i náletu, byly ve filmu použity i dobové záběry na německou techniku.  A zde je velký rozdíl od filmů podobného typu točených za války, protože tehdy filmaři samozřejmě toho z německé techniky či výbavy měli poskrovnu.  I u náletu jsou použity dobové snímky a musím říci, že když jsem dole pod velitelským Lancasterem viděl to hořící město s jasnou pravoúhlou sítí ulic, Němci, Neněmci, úplně jsem se otřásl... A to každy další stroj přisypával další kontejnery s fosforem... Kdo se v problematice neorientuje, bude asi zmaten, protože jsem měl dojem, že film počítá s tím, že divák je v taktice náletů RAF zběhlý :-)! . Vidíme tak práci Mosquit - pathfinderů i jejich ,,vánoční stromečky'' i zbytku bombardovací formace. V jednu chvilku navigátor sděluje, že vypadlo navigační zařízení, takže hádám, že na palubě Victora bylo už instalováno zařízení H2S.  Pohledů na nádherné Lancastery se divák nabaží do sytosti. Já si úplně chrochtal. Po amerických B17 a B24 je pro mne Lancaster s motory RR nádherným kouskem britského inženýrství. Tohle letadlo je skutečnou legendou. Jen mne udivilo, jak byly ve filmu s prominutím doslova zasrané. Hlavně na spodní části letounů, natřené na černo byly doslova šplíchance nějakého bahna či co to bylo. Nějak se mi nechce věřit, že pořádku milovná RAF by toto trpěla a vlastně i Mason. Po Ďáblech v oblacích   je tohle další pecka a i když kluky od elitní 617. peruti ,,Dam busters''  zbožňuji a nesmírně si jich vážím, musím říci, že tenhle o dva roky mladší film se mi svým zpracováním líbil více. Každopádně je nutné oba vidět pokud máte rádi letadla a příběhy těch, kteří nám s nimi  přinesli na křídlech svobodu od nacismu. A film je k mému úžasu na Netflixu. Posílám 5 dávek ze dvojčete  z horní střelecké věže za útočícím německým nočním stíhačem. * * * * *

Ačkoliv mám komentáře DaVIDa82 moc rád a vážím si ho, zde bych tedy hrubě nesouhlasil obzvláště s tím označením soft-porno i přes to erotično v začátku. Ale tohle dneska máte pomalu už i ve večerníčku...  Ten příběh je naprosto uvěřitelný, obzvláště pokud si uvědomíme totální nedostatek mužů v poválečném Německu. Hitlerovu árijsou i neárijskou rasu většinou vybili na západnách frontách spojenci nebo na východních pláních RuSSové a tak byl po válce (tak jako kterékoliv jiné) nedostatek zdravých mladých mužů. Ti byli potřeba nejen k obnově rozděleného Německa, ale pochopitelně chyběli i čistě fyzicky přeživším ženám, kterých bylo logicky více. Je tedy celkem snadné uvěřit, že  Hanna se moc nepřemlouvala, když jí osud seslal do bytu Michaela, který sám měl zjevné úmysly jako každý dospívající mladík. Kate mám moc rád a věru bych jí také vynesl pár kýblů uhlí ze sklepa, kdyby mi mezitím napouštěla vanu... :-). Jenže co začínalo jako hodně zajímavá milostná romance jejíž spíše špatný konec jsem tušil v podobě příchodu nové mladé spolužačky se nakonec odklonilo na úplně jinou kolej. Film klade několik nepříjemných otázek, ale odpovědi na ně nedává. Jelikož mi je téma blízké nejen díky rodinným zážitkům, ale i tomu co mám načteno, měl jsem strašný problém od poloviny filmu k Hanně najít jen trošku kladný přístup. Na začátku mi jí bylo líto, viděl jsem, že je vnitřně zraněná, že něco tají. Ale od půlky už jsem neměl soucit. Navíc jsem si uvědomil jak je chudák Kate Winslet  moc podobná těm odporným ženským bestiím, které většinou na konci války nečekal kriminál, ale hodně utažený špagát kata. Blond, modré oči... Angličanku z Berkshire byste v ní v tomto filmu věru nehádali! Vlastně jediné co mi na filmu vadilo, že byl celý anglicky. Když slyšíte mluvit Winsletovou nebo mého miláčka Ralpha Fiennese, tak i kdyby byli oblečení do nacistických uniforem, nebudou vám v tomto filmu díky jazyku připadat moc německy. Ty uhlazené Brity v nich neschováte obzvláště když mluví ! :-)Ale chápu, že točit to v deutsch by bylo náročné. Na konci filmu člověk v sobě přeci jen vykřeše snad malinkatou jiskřičku odpuštění či snad soucitu, ale je to jen díky té dlouhé době co uplynula od války. Spíše se snažíte chápat pohnutky Michaela. První skutečná láska je nezapomenutelná. To ví každý. Takže chápu přístup Michaela, nicméně já bych i tak v za tou starou unavenou ženou pořád viděl ty haldy vychrtlých těl v pruhovaných vězeňských hadrech s  našitými židovskými hvězdami... Natočeno je to ale nesmírně poutavě a za tu návštěvu v New Yourku přidávám kazetu navíc. Takže za 5 * * * * * !

Kdybych měl někdy v noci ihned po probuzení vyjmenovat jeden jediný film, který naprosto věrně respektuje svoji knižní předlohu, byl by to tento. A kdybych měl vyjmenovat něco z první světové, tak je opět tenhle film a samozřejmě 1917. Já tady opravdu nemám co vytknout. To bahno a krev západní fronty, to bylo dokonalé. Některé bojové scény byly doslova dechberoucí, třeba ta s tanky. Kdesi jsemčetl vzpomínky německého vojáka, kdy se jejich četa poprvé zacelou válku střetla s britskými tanky Mark I. Také slyšeli dunění, řinkot pásů a pak se objevila řada oblud co nešla ničím co měli po ruce zastavit. Oblud chrlících ohěn. Teprve až artilerie byla schopna jejich postup zastavit, protože pěchota se po párvýstřelech z pušek v panice obrátila a prchala zpítky do vlastního týlu...  Za mne tedy co se týče filmu samotného velká spokojenost, byť mi trochu mrzí, že román znám a tím má člověk lecos vyspoilerováno... :-). Každopádně tahle obžaloba války, vraždění se navzájem i některých mocichtivých generálů či vládců jako je třeba Putler, je dnes stejně aktální jako tomu bylo mezi lety  1914 - 1918.  Dávám za 5 plynových masek. * * * * *