Reklama

Reklama

Najsledovanejšie žánre / typy / pôvody

  • Dráma
  • Komédia
  • Akčný
  • Dokumentárny
  • Dobrodružný

Recenzie (4 338)

plagát

Tiene mŕtvych (2001) 

Opět zase jednou nechápu zdejší nízké hodnocení. Jen hlupák řekne - pche další náboženská křesťanská agitka... Kdo zná historii velmi rychle si uvědomí jak dokonalý scénář je. Co by se stalo kdyby byl v Jeruzalémě nalezen hrob s tělem Ježíše? Celý Nový zákon by se otřásl v základech a  možná i samotné pilíře západní civilizace, která z křesťanství a křesťanských ideálů vzešla. Co by se stalo s církví? Jak by to otřáslo geopolitickým rozložením světa? A co vlastně obyčejní lidé, věřící křesťané, kteří by si uvědomili že žili celý život ve lži? O tom všem je tento příběh kdy je v Jeruzalémě nalezeno tělo nesoucí stopy ukřižování a dle dalších artefaktů jej lze datovat do roku 0 -  roku 1 n. l. Jako bývalý archeolog jemuž pod rukama prošlo pár desítek kosterních ostatků našich předků od skrčenců po ,,vampýry'' z Krumlovského Plešivce jsem tenhle film sledoval se zatajeným dechem. U každých ostatků jsem se vždy zamýšlel co se asi tenkrát stalo, koho ostatky očišťuji... Jak vypadal tehdejší svět kolem mne v jehož dnešní podobě klečím nad hrobem... A představa, že kosti přede mnou mohou být Ježíše by mne při tušení všech souvislostí zcela ochromila a to nejsem věřící.... Pravda paní archeoložka se v hrobce pohybovala trochu jako tank a to jak sebrala tu minci také nebylo z hlediska zaměření nálezu zcela košér ale zase byla celkem sexy a Antonio se asi jako Jezuita musel hodně přemáhat :-). A do toho už místo samotné. Jeruzalém. Místo klokotající skrytou nenávistí ze strany Palestinců, kteří by Izrael nejraději vyhladili aby si tam taky mohli udělat stejný bordel jaký mají Arabové všude žijí a kde zrovna nemají ropu. Koho příběh zaujal, doporučuji mu ještě o level lepší záležitost Ve jménu Krista, kde se také pátrá po Ježíšovi, ale přímo ještě v době krátce po jeho ukřižování. Dávám za 4 mince s Pilátem. * * * *

plagát

Krotitelia duchov (1984) 

Hodnotit to tehdy, když jsem to viděl popvé na VHS kazetě u souseda co měl jako jedinej v baráku video, asi bych dal 4 nebo 5 hvězd (a co teprve v kině!). Přeci jen tehdy v televizi kralovaly normalizační seriály, TV inscenace, různé varietní pořady a i když byly dost často našlapány tehdejší hereckou elitou, bylo to takové socialistické. Jakýkoliv film z USA nabízel pohled na jiný svět tam na západě a zejména Amerika k níž leckdo z nás vzhlížel jako k tomu nejlepšímu co vůbec mohlo být, byla světem opravdu zcela jiným. Tenhle film byl i na USA zcela z jiné dimenze :-). Bohužel se tu skutečně nepodařilo vyvážit prvky hororu s komedií a divák vlastně hlavně díky závěru neví na jaký žánr pořádně kouká... Dnes když jsem to viděl po letech mne napadlo, že je to taková dávná předloha Stargate:-). Herecké výkony byly super, okatá Replayová byla krásná, jen ty trikové efekty už k dnešku vypadaly dost prehistoricky což je pochopitelné. Ale například to rozpraskání silnice před místem poslední bitky bylo super i na dnešní dobu. Podtrženo sečteno dávám za 3 vystřelené paprsky. * * *

plagát

Kára plná bolesti (1985) 

Když čtu komenty, fakt nechápu  jak se tohle mohlo někomu nelíbit. Mně osobně to sedlo moc. Jednak mám hrozně moc rád Mariána Geišberga (a hned po filmu jsme si se slozou v oku musel pustit jeho písničky) a pak mi příběh připomněl knihu Nebeské pastviny od mého milovaného J. Steinbecka. Příběh o dvou přátelích co nemají nic, ale jsou vlastně spokojení ve svých životech dokud jim jejich žití nenaboří někdo z venčí. Samozřejmě i oni sní o lepším místě k žití a lepších světech, ale zároveň jsou tak nějak smířeni s rolí, kterou jim osud nadělil a mají rádi místo kde žijí. Už jen ten sen o životě v blahobytu, kdyby se člověk mohl umýt mýdlem! ne tím mazlavým, ale tím pravým s jelenem na obouch stranách... Zde to byla druhá světová co nabořila onu svým způsobem bezstarostnou linku, protože na kus chleba a špeku bylo vždycky i na nějakou tu pálenku. Tradičně krásná zde byla Zdena Studénková a samozřejmě sexysymbol osmdesátek Eva Vejmělková. Překvpilo mne, že jí chyběl v ústech jeden zub, naštěstí ne v předu což by jí značně kazilo sexy úsměv... :-). Film to byl hezký s krásnou hudbou, něco na způsob Sedím na konári. Geišberga je škoda sakra, sakra....  Tohle si zaslouží rozhodně 4 láhve od sodovky naplněné vodou z pramene. * * * *

plagát

Vyslobodenie (1972) 

Koukám, že někdy je lepší sjíždět Vltavu plnou zájezdů přiopilých blbečků co jedou vodu poprvé něž nějakou takovou říčku jako parta z filmu. Vysvobození, to jsou klasické americké filmové sedmdesátky se vším všudy tak jak je máme rádi. Stát se vám může ve filmech z těch dob ledacos, ale jedno se vám nestane. Nemůžete si zkrátka zaměnit pravýho americkýho rednecka s filmovým hrdinou. Někdy se prostě fakt musíte ztratit aby jste něco našli. To není moje moudrost, to je hláška ze začátku filmu. Námět filmu je zajímavý, zajímavější o to víc, že v už z našeho pohledu dřevních  sedmdesátkách řešil věci jako odtržení od přírody a degeneraci člověka v moderní světě. Až vypnou proud a nebude benzín, kdo bude umět vzít luk a přežít? Oč aktuálnější je ta otázka dnes ať už jde o umění přežít nějakou eko katastrofu, blackout nebo jen obyčejné násilné napadení agresorem. Když vidím dnešní mladé vystajlované mladíky v elastických přiléhavých kalhotách úzkostlivě střežící  sněhobílost svých bílých polobotek občas si sám sobě kladu otázku zda je ještě v těcho mužích dneška kapka testosteronu a zda v nich dříme něco jako instinkt pro přežití (nezaměňovat s uměním najít někde nabíjecí port, free wifinu nebo Mekáč) a zda by tato generace byla schopná v případě konfliktu nejen se zastat na ulici slabšího, ale třeba i jít bojovat a bránit svoji zem. Jestli o to byl strach v sedmdesátkách, tak já ho mám dnes o to větší. Třeba se pletu, ale prověřovat to raději nechci! Dávám za 4 výstřely z luku. A hráč na banjo Billy Redden byl fakt boží, mráz mi z něj šel po zádech a hned jsem věděl, že by chlapci měli naskočit do aut a zmizet v záři velkoměsta ! Jinak při filmu se mi vabavilo něco podobného a to Jižanská pohostinnost z roku 1981, kde pro změnu parta vojáků národní gardy při výcviku v cajunských močálech taky narazí na partu místních a společnou kalbou to fakt neskončí. I když záleží co si představujete pod společnou kalbou... :-) * * * *

plagát

Poslední propadne peklu (1982) 

Vůbec nechápu, jak mi tohle mohlo uniknout. Respektive z drobných střípků jsem si vybavoval, že jsem to už dříve někdy v dětství viděl. Utkvěl mi hlavně ten kat a Boží soud prostřednictvím házení vrchcáb. Atmoška tohohle filmu je fakt dokonalá. Ve filmu hraje naše tehdejší herecká elita a je to sakra znát. Sikitu Vyskočila jsem nikdy jako herce moc nemusel, ale tohle je alespoň pro mne jedna z jeho životních rolí. Musela to být šílená doba. Cestovat z Prahy do Krumlova (a to ještě s koňmi a povozem) nejen že zabralo několik dní po šílených cestách. Už jen to samo o sobě muselo být dost edvenčr. Cestou vás v poho mohl vpohodě napadnout medvěd, vlci a jiná tehdy v našich lesích hojně se vyskytující divá zviřátka. Do toho různí lapkové nebo vojáci všelikých armád. Pro prostý lid bylo jedno zda k nim do chalupy přišel přítel či nepřítel, brali všichni.  Škoda, že takovýchto filmů nevzniklo více. Moc se mi to líbilo. Dávám za 4 krejcary za diavolo lahvičku! * * * *

plagát

Aribert Heim: Doktor Smrt z Mauthausenu (2018) (TV film) 

Ač se o válku zajímám, ale ne tak detailně jako přítel Volodimir2, kterému tímto opět děkuji za zajímavé doplnění, jméno tohohle bestiálního sadisického vraha mi uniko. Nikdy mne nepřestaně udivovat, že to byli často právě lékaři, kteří se propůjčili k realizaci těch nejohavnějších pokusů na lidech. Nějaký vojenský bezmozek SS s vymytým mozkem nacistickou ideologií nebo přirozenou nepřátelskostí k jiným rasám, ač ty vraždy neschvaluji, snad bych  i pochopil hrůzné motivy těcho vrahů... Ale lékař? Člověk studovaný, člověk přísahající pomáhat? Nicméně i s tím jsem se často v knihách setkal, že často lékaři byli největší sadisté a to třeba i u Japonců. Ještě podivnější je fakt, že ti lidé byli normální před válkou, během války se chovali jako zvěř a po válce, pokud je nesemlela spojenecká justice v rámci soudů s válečnými zločinci se zase v klidu zapojili do svých původních životů (ač s neustálým strachem zda je někdo nepozná). Otvírali si své lékařské praxe a byli často i lékaři oblíbenými... To prostě nechápu. Je to děsivé. Sadista je přeci sadistou pořád. Nezapíná se a nevypíná jen na dobu, kdy sadistou být beztrestně může... Znamenalo by to, že zlo v lidech je neustále a že jen dřímá. Že čeká na impulz vytrisknout v plné hrůznosti a škodit... Ač jako nevěřící, přál bych si aby tyhle šmejdy nakonec semlela nějaká jiná instance tam někde výš, když na ně oprátka spojencých katů nedosáhla. A snad se i po brilantním kousku Mosadu s Eichmannem možná každý z nich každý den bál a neměl klidu. Když už to nebylo kvůli nečistému svědomí, tak třeba alespoň jen díky obyčejnému živočišnému strachu o svůj holý mrzký život. Kéž by! * * *

plagát

Total Recall (1990) 

Bylo nebylo.. Před dvaceti lety jsem byl z toho paf. Parádní sci-fi a dokonce ani Arnold mi tu moc nevadil, by'ť nejsem jeho skalním příznivcem. Na svoji dobu to bylo výborně technicky zpracované, brutální i se solidním scénářem. Navíc si v tom zahrála i Sharon z níž mé instinkty stávaly se základními a které to tam fakt seklo a nemusela ani přehazovat nohu přes nohu. Jenže stejně jako čas odvál pevnou kůži a krásu tehdejších nejkrásnějších žen, odvál i kouzlo úžasu a překvapení. Dnes viděno po letech je to stále velmi zajímavé sci-fi, ale spíše tak trochu jako přípomínka devadesátkové filmařiny ve své tehdejší nejlepší formě. A proto plně otevírám svoji mysl a hodnitím dle tehdejšího nadšení z filmu. Dávám tedy za 4 vzpomínkové výlety! * * * *

plagát

Old Boy (2003) 

Tohle je z další řady filmů o kterých jsem slyšel pět chválu (dokonce od samotného mistra Tarantina) a tak jsem žil v domnění, že je to extra třída, kterou si nechám až bude klid abych si ji pořádně vychutnal. A bohužel je to další z filmů, které mne zklamaly. S úžasem tu čtu nadšené komenty... Já tedy podpořím ty, kteří toto nadšení nesdílejí. Film nijak nevybočuje z asijské produkce pravda těch lepších snímků jak co se týče scénáře, tak technického zpracování. Nevím jestli je to točeno podle nějakého komixu, ale dost jsem ho z toho cítil. Některé momenty zase připomínaly spíše nějakou 2D PC hru, třeba ta kladivová bitka v chodbě. Ale jinak je to klasicky asijsky uřvané, afektované, ty dlouhé přímé pohledy do kamery já fakt nerad. Bossové se tváří strašně drsně, samozřejmě v povzdálí hraje z drahé aparatury nějaká klasika. Futuristické interiéry ostře kontrastují s běžnými pelechy poskoků i hrdinovy milé. Závěr samozřejmě patří tradičně slzičkám, bez toho by jakýkoliv asijský film nemohl být. A samozřejmě pořádná porce pokud možno explicitního násilí. To festivalového diváka zvyklého na art vždycky dostane! Je docela škoda, že se příběhu nechopil nějaký evropský režisér a když to vezmu kolem a kolem, osobně se mi více líbil americký remake s Josh Brolinem v hlavní roli. Snad právě kvůli absenci všech těch asijských esencí, které já tak nerad. A přitom JK točit dobré filmy umí. Dávám tedy za 3 rány kladivem a neskrývám zklamání z přechváleného filmu. * * *

plagát

Arizonský sen (1993) 

,,Think Cadillac! '' --- Americký sen Emira Kusturicy v devadesátkovém outfitu s arizonským temně modrým nebem nad hlavou. K tomu zvučná jména herců v hlavních rolích... Tohle DVD překládám v poličce už dlouho. Deppa mám rád, ale ne všechny jeho prvotiny mi úplně sedly. Ok dnes je ten den řekl jsem si poté co zajelo dývko do mašiny, kterou by moje žena i s tisíci DVD v knihovně nejraději vyhodila. Už jen pro to, že se jí na gauči válí další ovladač. Přiznávám, že eskymo začátek byl takovým dost studeným skokem na Aljašku. Ale to bych rozdýchal. Horší byla úvodní píseň In the Death Car, která mi fakt nesedla ba se mi dokonce nelíbila. Taková ta osmdesátko-devadesátková syntetyzátorová pop divnost. Ty umělé zvuky mi vadí i na starších albech Cohena.  No nesedly ani k Iggimu a ta melodie byla prostě balkánská a nezapadal mi tam... Ale to je subjektivní. Film byl ze začátku trochu zmatený než na scénu do autosalonu strýčka přišly obě dámy. Pak začala opravdu snová jízda! :-) Arizona dream není jednoduchý film. Netvrdím, že vše jsem v něm pochopil, ale líbil se mi. Byla z něj cítit ta svoboda devadesátek. Možnost obdivně mlasknout stejně jako Johnny nad nádherným pozadím a linií ženských křivek, když Faye Dunaway v sakra obepínavých šatech nakoukla pod kapotu Cadillacu. Mohl by toto dnes někdo napsat do scénáře nebo natočit aniž by nebyl nervózní co by z toho sexistického a pro ženu ponižujícího záběru mohl případně vzniknout? Řekl bych, že ta doba přála nezavislým filmům a umělcům všeobecně. My jsme se těšili z nádechů čistého vzduchu bez projevů soudruhů z tlampačů rozhlasů po drátě a všudypřítomných omezení, která leckdo už nevnímal a považoval za běžný život. A západ si snil svůj sen o tom, že úspěšný může být každý, jde o to jen mít dobrý nápad a snažit se. Arizona dream rozhodně stojí za vidění. Dávám za 4 platýze. * * * *

plagát

Armáda mrtvých (2021) 

Už je to dávno od úsvitu mrtvých. Určitě víc než 28 dní poté, ba dokonce 28 týdnů poté co jsem se naposledy  prošel s živými mrtvými až k nástupišti  vlaku do Busanu  a tím dojel až ke světové válce Z....  Pak ale bylo dlouho ticho. Až se nyní objevila tahle záležitost. Docela jsem se na ni těšil byť opět bohužel konstatuji, že námět sám s ničím novým nepřichází. Je to taková vykrádačka Hanebných panchartů, Kellyho hrdinů a 28 týdnů poté. Naštěstí už jsme ale v progresivním světě a tak na rozdíl od předchozích snímků jsou hrdinové vybraní tak, aby zde byla správná rasová vyváženost. Věřte že raději by jste jako filmaři měli za zády dav krvelačných zombíků, než různé nahlašovatele z neziskovek pro to či ono porušení práv kohokoliv na cokoliv. Jen mi tam chyběl nějaký zástupce dalšího pohlaví, ale toho jsem nakonec naštěstí našel v pilotovi, protože doteď nevím zda to byla žena či muž. Takže karty máme rozdané a to správně a spravedlivě. Bez toho se dneska nedá točit a Netflix to dobře ví. Co dál? Dál nic. Začátek docela bavil, ale až do momentu co z kontejneru vyleze potlučenej dost nasrštvanej Vémola a začne vykusovat vřískajícím mariňákům krční tepny. Ti dva, co jsou od něj nejdál dostanou rozkaz vysílačkou:  Vypadněte ihned pryč a tak stojíc u obrněného vozidla ze kterého právě vylezli nevymyslí žádnou lepší taktiku, než od něj začít utíkat do pouště... Jestli má US army jen takové vycvičené mozky, no tak potěš Biden. Dál už je to popcornová zombíkovská zábavička. Rozbořený digitální Vegas dobrý, ale jinak celkem nuda. Potěšil ten stařičkej Huey. Zprvu jsem nechápal jak do něj Japončík chtěl dostat všechny hrdiny a ještě k tomu ten balík, ale tahle zdánlivá nelogičnost se konci vyřešila.  Humor ve filmu nefungoval vůbec, specialistovi na sejf bych po druhé otázce prokousl ohryzek také a ani bych nemusel mít žlutý bělmo. Celkem tedy to byla lehce zábavná věc na sobotní večer, ale nic víc.  Dávám za tři humrový chlebíčky, protože humrový má každej rád...  Eh.. * * *