Gilmour93

Mňoukající cestovatel jako průvodce a na závěr i aktér třech povídek bez extra silné pointy. Úvodní o tom, že zbavovat se zlozvyku je zlo, ale nakonec je to o zvyku, táhne svými grimasami a vůbec komediálním nadáním James Woods. Druhá o procházce kolem mrakodrapu je rozhodně nejslabší a to je v ní herec, co by se díky účinkování v jistých parodiích neměl bát výšek. Pro film dopsaná povídka „General“ zaujme obstojnými triky ve chvílích, kdy se malá Gertie setkává s dalším svraštělým pidihajzlíkem, tentokrát vybaveným místo léčivého prstu pididýkou.. Odkazů na autora literární předlohy je tu dost, možná víc než nápaditosti a to se bohužel týká i Silvestriho..

Malé české Zabíjení. Oproti Stanleymu samozřejmě s nedokonalostmi v technické stránce a dokázal bych si představit i změny ve scénáři směrem k jednoduchosti, nicméně na naše poměry velmi dobrý heist s následnými úniky toxické chamtivosti při dělení kořisti (překvapivě bez socialistických výparů). Asi v tom oboru nemá moc konkurence, ale v kutálení aut ze srázu je u nás Jindřich Polák jednička..

Manželka Has Fallen. Může ovlivnit Gerardovo násilnické běsnění, že tentokrát není vycvičený šéf ochranky, ale realiťák? Jistě, že ne.. Situaci se rozhodne řešit na vlastní, krví cizího potřísněnou pěst, padne několik přesných výstřelů a vidláckým kuchařům methu se odeberou nějaké michelinské hvězdy. Solidní akční thriller bez zbytečných překvapení, kterému lze vytknout jeden směšný digitální výbuch a Goodmanovu snahu natáhnout to na hodinu a půl včetně titulků, jak kdyby s tím chtěl jet na nějaký festival. Začíná to vypadat, že se Butler zařazuje do terapeutické skupiny pana Neesona, který natočí ještě tak dva tři akčňáky s kyslíkovou maskou po ruce a šmytec. Ten, kdo by nyní nepoklekl před Xerxem už taky kvůli bolestem kyčelních a kolenních kloubů, se zdá být odpovědným náhradníkem..

Vím, že měl doktor Plzák pro nevěrníky radu zatloukat, ale už si nejsem jist, jestli podváděným doporučoval otloukat.. Takhle to Chabrol nalajnoval Lynemu, který ho možná předčil v první třetině živočišností vášně, nicméně od bizarního rozhovoru, kdy Bouquetova postava neztrácí kultivovanost, ani když jedná v afektu, začíná mít originál mírně navrch svým vyprávěním obrazem a podpovrchovými emocemi, co pálí jak led. Při návštěvách dvojice vyšetřovatelů si povšimněte podezíravě zírajícího kolegy, co představuje mlčícího poldu. Buď má na sobě ještě zbytky hlíny a prohlíží si vhodnou krkavici k večeři, a nebo zrovna dokončil šestiměsíční turnus na francouzské ponorce..

Křehká inspektorka, co tváří tvář násilí ztuhne, drží s vypětím všech sil okraj koberce, aby se nenadzvedl. Co ale zmůže, když lidé, co mají úplně jinou představu o úklidu, stojí s metlami ze všech jeho stran.. Prostředí provinčního hornického městečka jak z anglických sociálních dramat a v něm civilně pojatá kriminální zápletka prostá jakéhokoliv napětí či akce. Ty žánry se tady navzájem trochu dusí, ale tu pachuť politikaření, nemorální loajality a lhostejnosti, která se nikdy neodvíjí od systému či doby, ale jen od charakteru lidí, to naštěstí nenechá ustoupit..

Shepard kolem mě dělal s Continentalem hodinu a půl donuty a výsledkem je zanedbatelný efekt, opotřebení materiálu a pomíjivá památka v podobě stereotypních obrazců na silnici. Tyhle typy filmů jsou tak zajímavé, jak jsou zajímavé jejich postavy a jestli vrcholem všeho měl být Cooper hrající si na Drexla Spiveyho a jeho trauma ohledně filipínského zatláčení stolice, tak Hit and Run patří do areálu kovošrotu Tlumačov..

„Na jednu stranu to dávalo smysl… na druhou stranu už to smysl nedávalo..“ Humor suchý jak hrdlo Humphreyho Bogarta při posezení v mléčném baru, Smutného hry se světlem, stíny a líným cigaretovým kouřem, přehlídka vymazlených rekvizit a šance pro Hanáka vypustit z láhve svého Paula Newmana. Od Phila Marhoula láskyplná pocta žánrům hardboiled i parodie s místy opravdu nepřenosným českým nátěrem. Schytal to z několika stran, ale že případ dotáhl přes rozmanité překážky do přijatelného konce, to mu nelze upřít. A to říkám s vědomím toho, že o tom, co nevím o filmu, by se určitě dala popsat celá knihovna..

Tyjátria. Argentův protégé a jeho puštík žilou obecný na prknech, co znamenají smrt. Obsah je zřejmý, ale než nad ním začne drtivě vítězit forma, ta šmíra ve šmíře tomu hodně ublíží. Skoro stejně jak ansámblu doktor Sova s vrtačkou, motorovkou a scénografickými choutkami..

Skull & Crutches. To první je už x-krát rozbité, ty druhé mají ošoupané všechny gumové nástavce. Nyní lehce na vlnách nostalgie a ze zesílenými ataky na koule (možná proto, aby si ti stále dětinští pánové dokázali, že je ještě mají). Divák už snad za ty roky ví, do čeho jde, takže házet odpady mi přijde trochu pozérské. Nejdrsnější kousek asi „the marching band“ a to se ani nedostali k těch plechovým vratům, o které se měli rozmáznout..

Přichází teta! Vícedenní návštěva příbuzných často bývá traumatizující, obzvláště když jsou posedlí prokletým talismanem z Belgického Konga. Na tohle nebudou stačit nůžky skrz krk, průstřel hlavy ani křovinořez, který po vzoru Čechovovy pušky trpělivě čeká na svoje využití. Netřeba měnit, co staletí funguje, takže hledejme tu správnou hodnotu Fahrenheita.. Obstojná okultní atmosféra, dobrá castingová volba jménem Joanna Pacula (kdo by řekl, že tahle nevinná nápadnice pana Monka zvládne tolik poloh), v roli drzého cukráře budoucí režisér Shawn Levy a pro milovníky alegorií příležitost hledat souvislosti s rozmachem epidemie AIDS na konci osmdesátých let. Pokud nebudete přehnaně nároční, mezi slabiny zařadíte pomalejší rozjezd, ataky agresivního kocoura trpícího akutní vycpaností a úplně poslední záběr, ve kterém se optimistická hudba světlých zítřků přemění na zlověstnou a… A nic..