Krt.Ek

My Dinner with Ali (aluze, víme). Šoklo mě (výrazivo má za cíl ukázat, že i já držím prst na tepu doby), kterak se speciál(y) oproti předešlým (jak je co nejlépe přiblížit? frenetickým, těkavým, kompulzivním, hyperaktivním) epizodám zklidnil, přestal klouzat po povrchu (to není výtka), prohloubil svůj zájem o postavy. Rejstřík formálních (ev. stylových) postupů tohohle díla (totiž Euforie) je snad bezlimitní. V ten moment jsem se do tohoto seriálu opětovně zaláskoval.

Koukám, že i animáky obývají lidé hloupí, krutí, plní předsudků. Kam má našinec (tedy má maličkost) nahrát své vědomí, až tu bude ta možnost? Vzali jste mi hraný film, pak dokument, teď i ty animáky. Asi už zbývá pouze avantgardní film (jé, ohňostroj). ;-)

Já bych všechny ty internety zakázal. ___ Vzpomínáte, jak se Národ (velké en, páč República Checa, rozumíme si, ne?) kdysi skládal na Divadlo (velké dé, páč zlatá kaplička, rozumíme si, ne)? Dovolím si při této příležitostí upozornit, že nám posud chybí mauzoleum; ptáte se, nač? Inu, v mauzoleu bychom mohli cca 99% (čest výjimkám) youtuberů, influencerů, tvůrců "zábavního" internetového contentu atd. zabetonovat, a to dřív než nakladou vajíčka. Otravní, nevkusní zm*di, že jim není rovno, fakt (a to jsem laťku nasadil vysoko). Až pohár trpělivosti přeteče, odlovu dejme tomu takového Jona Mariánka se vždy rád zúčastním. Už si šiju síť! Ano, slyšíte dobře: síť! Nejsem tak nápaditý a trpělivý, abych s tímhle odpadem zúčtoval po způsobu Mikýře. Respekt, chlape!

Kdo mě zná (jakože vůbec nikdo), ví, že nemám ve zvyku klást si životní cíle: "Kde se vidíš za deset let, bobánku, čeho chceš dosáhnout?", už z pouhé vidiny, že by se mě na to mohl někdo neironicky zeptat (tj. nečekat, že v odpověď neplácnu totální bejkovinu), se mi otevírá kudla v kapse. I když! Musím přiznat, že ještě jako švarný junák jsem si myslel, že takový životní sen přeci jen mám, po vzoru Diogena ze Sinópé jsem chtěl bydlet v sudu... pak však přišla krize mladého středního věku (btw. stále trvající; to je však na jiné povídání), během které jsem si uvědomil, že by mně byla zima, načež bylo po snu, a to i bez insomnie. Proč vám to však říkám právě zde? Bo jsem si na základě zkouknutí Menzelova Konce starých časů vytyčil ŽIVOTNÍ CÍL. Bez obav, nemusíte se bát, že se chystám, skryt pod falešnou identitou aristokrata-vojenského vysloužilce, vyžrat Matěje Stropnického, mé úmysly jsou prozaičtější, ba ušlechtilejší. Budu se učit mluvit! Pardon, to samozřejmě není celé: budu se učit mluvit ve stylu postav Vančurových románů. Zřete: „Jezme a pijme. Dejte sem večeři! Tučný sýr, zvěřinu, ptáky, jehňata, vše, co se líhne živé, a vše, co se líhne z vejce. Dejte sem vše, co zraje jedlého, vše, co je oploutveno, a všechny druhy plžů, kteří se požívají ve vzdělaných zemích. Dejte to sem! Je večer, země se otočila a tu je obyčej jísti.“ Geniální, není-liž pravda? A že na konci snažení očividně čeká tučná hostina, taktéž není k zahození! 75%

Pan Miloň Čepelka dokonale naplňuje mou představu o tom, jak by měla vypadat laskavá babička.. proto asi jdu o hvězdičku níž. ;-)

Vrcholy 2. sezóny: s02e06 (o smyslu vesmíru), s02e04 (deratizace pomoci nepříjemných vzpomínek), s02e10 (něco jako Rudá svatba).

Protože si myslím, že o tom, zda-li jste mlád, či stár rozhoduje i (možná dokonce převážně) stav mysli a jelikož si myslím, že na přelomu 19. a 20. byli staří všichni, i mladíci, tak "dilematu" tohoto filmu nerozumím. Ale Krškovu poetickou vizi nelze nerespektovat. 60%

Náhodný výkřik do tmy dalšího anonymního debila, myšleno mé maličkosti (tohle už není ani komentář, natožpak recenze): Ten Renč musí mít taky ego jak New York (ať si Brno tolik nefandí), když se obsadí do role toho, kdo to tam celé zachraňuje či minimálně jako jediný zvnějšku (!) vidí, že je něco strašně špatně. SPOILER Jak tam cepuje ty hasiče, lol. :-)) SPOILER To je však drobná vada na krase jinak pozornosti hodného (o něčem vypovídajícho navzdory své bulvárnosti) filmu. 75% EDIT: Měl bych se Renčovi omluvit, jsem se dozvěděl, že původně měl jeho roli hrát Martin Dejdar, nějak to nevyšlo, nebyl čas hledat někoho dalšího, tedy žádný egoismus. Ale i tak to vypadá divně...

Plný počet s douškou, že si Ptáčete zřejmě více cením pro jeho solitérní pozici v českém filmu než pro jeho vskutku radikální protiválečné gesto (i když i ono má pro mne samozřejmě svůj význam, bez toho by to nešlo); tedy nejspíše ano: být Ptáče francouzské, německé, polské, britské, jakékoliv jiné produkce, asi by pro mě nebylo takovým zážitkem. Pokud jste fanouškem českého filmu, asi byste se s tímto filmem měli nějak vypořádat, poprat (zde je to slovo na místě), navzdory možnosti, že na konci zůstanete znuděni (repetitivní strukturou) nebo hůř(?) zhnuseni. 85%

"Pionýři, pionýři, malované děti, když je kopneš do pr**le, jako šipka letí." - Co toto? LeGRační říkanka k táborovému ohni; co jiného? Proč toto zde? Alespoň máte, milé dětičky, co pět - v mezidobí mezi šmírováním ve sprchách, dálkovými pochody do nikam, hraním flašky (šest košil to jistí), diskoškou, vyvoláváním duchů (myslím seanci, vy trapní puboši!) a koupáním se v rybníce za mlhou hustou tak, že by se dala krájet -, dokola (via orgiastický Slunovrat), dohola či dohola dokola, fantazii se meze nekladou. Jen se přitom, pěkně prosím, nekopejte do zadniček (jelikož jste se ještě neseznámili s poezií Honzy Krejcarové, nemůžete tušit, že do zadku to bolí) - myšleno tedy vzájemně, kolektivně, rituálně; fakt to za to nestojí. Chcete-li zjistit, jak vypadá šipka v letu (kdo by nechtěl; ještě to nevíte, ale strašně po tom toužíte), obětujte ze svého středu, resp. ze všech myslitelných středů Jirku Stracha! 75%