Véča

Nevim,co mě to napadlo,nechat se přemluvit jít na tohle do kina.Inteligentní a sarkastický Garfield se změnil na hloupou tlustou kočku,Jennifer Love Hewitt hraje veterinářku,která svým chováním spíš připomíná pubertální dívku.Základní motiv příběhu je silně obehraný(jak záměna dvou téměř identických postav i zvíře,které zdědí bohatství),ale všechno je doraženo zbytkem mluvícího zvířecího osazenstva.To všchno by ale byl solidní základ pro lehce podprůměrný dětský film,ale nedokážu si představit,proč by se děti měly dívat na Garfielda,jehož oblíbenou činnotí je si každou chvíli říhnout.Neníc co víc k tomu dodat,než ,chvilkami vtipné,ale většinu času nudné a ani vzdáleně nepřipomínající komiksovou předlohu.

Výborný detektivní seriál,podle neméně dobrých knih Ellis Petersové.Mě osobně je postava bratra Cadfaela mnohem sympatičtější než třeba takový Hercule Poirot nebo většina jiných detektivů.Věrně,aspoň co můžu posoudit,působí středověké prostředí kláštera a přilehlého města.Každá postava má své typické chování(seržant je hloupý a omezený,Cadfaelův pomocník trochu jednodušší a důvěřivý),a proto si každého vybavím i po delší době ne jako u většiny seriálů.Na doprovodnou hudbu si moc nevzpomínám,ale úvodní znělka ve stylu klášterního chorálu dokonale navozuje atmosféru.ze seriálové tvorby poslední doby naprostá špička.

Krátká groteska o úrapách Hardyho a jeho milované,když její otec nesouhlasí s jejich svatbou.Milé,vtipné,ale takovýchto grotesek byly natočeny mraky a i tady se opakují již zažité postupy a metody a neklade si za cíl,aby se nad tím člověk zapřemýšlel,ale jen se pobavil a zasmál,takže slušný průměr.

Původně jsem se na tohle ani nechtěl dívat,ale hned prvmí minuty filmu,mě přesvědčily,že by to byla chyba.Gregory peck jako monsignor O' Flaherty a Ch.Plummer,jako člen Gestapa Kappler se skvěle doplňují.Postupem děje,když jejich akce nabírají na intenzitě,je skvěle vidět čím dál tím větší nervozita ze strany Kapplera.Prostředí,všechny postavy působí neskutečně věrohodně,aorát O'Flaherty se stává místo obyčejného kněze takovým Supermanem.Podle mě na televizmí film bravurně natočené.

Po skončení projekce filmu Vaterland jsem dlouhou dobu dokázal jen tupě zírat do zdi,protože sem si nedokázal v hlavě poskládat,co tím chtěl pan režisér říct.rozhodně se nedá filmu upřít,že by na české poměry nebyl originální.Téma točící se okolo lovu kostrounů mohlo pojednávat klidně o problémech rasismu nebo ekologie či něčem úplně jiném.Na začátku a na konci mě hrozně rozčilovala rozklepanost kamery během jízdy autem.Většinu hereckého obsazení pro mě tvořily,kromě Karla Rodena a možná Romana Zacha,naprosto neznámá jména.Ale hlavní vinu na neúspěchu filmu má podle mě nezkušenost původně divadelního režiséra Davida Jařaba.

Jeden z krátkých filmů bratrů Lumierů,zobrazující lidi,koupající se v moři.

To že má film v názvu slovo Gorilla ještě nic neznamená,v samotném filmu se hlavní "hrdina" objeví v masce gorilly snad jen jednou nebo dvakrát.Ale při pohledu na ni mě na první pohled napadlo,že je téměř stejná ,jako maska pana Hydea ve filmu Dr.Jekyll a pan Hyde(1932),stejne vyceněné zuby a stejně chlupatý obličej.Lon Chaney uz je postarší,a je vidět,že se zřetelně "zakulacuje",takže se pro roli detektiva moc nehodí. Příběh ja fádní místy až nudný,jediné,co tak trochu zaujme jsou záběry zvířat v džungli.Byl bych býval šel na ***,ale nemůžu,protože takovýchhle filmů je v 50.letech mraky,a Bride of the gorilla se mezi nimi lehce ztratí.

Nesmrtelná teta je typický úkaz na poli českých pohádek koncem 20. století.Některé scény mi připadaly svojí ponurou atmosférou hodně podobné JEZERNÍ KRÁLOVNĚ..Celý příběh podkresluje relativně pěkná hudba,která ale nijak zvlášť nepotěší.O nějakých zvláštních hereckých výkonech se ve většině případů nedá mluvit,ovše kromě paní Bohdalové,která se role Závisti ujala s takovou vervou,jako bych jí pomalu uěřil,že je taková jako ve filmu.Král Jaromír Hanzlík je to jediné,co dodává filmu trochu vtipu a šťávy,ale pouze když má hloupý mozek,jinak splývá s ostatními.I když Nesmrtelná teta není vrcholem kinematografie,ruku na srdce,myslíte že třeba Z pekla štěstí je lepší pohádka?

Tahle adaptace románu Gastona Lerouxe je zatím nejvydařenější.Celý film táhne Lon Chaney,na kterém opět skvěle zapracovali maskéři a jeho obličej vypadá opravdu děsivě,svým vzhledem mi trochu připomíná egyptské mumie s velkými vyceněnýmo zuby.Hudební doprovod u mojí verze nahrával patrně orchestr z velké části obsazený smyčcovými nástroji,jeichž rychlé změny poloh od nejvyšších k nejnižším byly bravurním výkonem.Ve flmu se objevila také barevná Technicolorová sekvence,protože tehdy ještě v barvě nebyla použita jedna barva(myslím že zelená),všechno v oné sekvenci bylo červené nebo do fialova.Film ubíhá ve svižném tempu,takže si člověk po dvou hodinách téměř neuvědomí,že se blíží konec.

První Chaplinův film,ve kterém se neovjevuje ve své typické masce tuláka.K natočení filmu inspiroval Chaplina Orson Welles, když ho upozornil na případ francouzského "modrovouse" Landruho,vraždícího své manželky.Pan Verdoux jeopravdu,jak stojí v podtitulu filmu komedie o vraždách,k tomu patří černý lehce morbidní humor,který již člověka nechytne tak,že by mu tekly slzy nebo se nemohl nadechnout,spíš když si uvědomím,že se třeba zrovna Verdoux chystá vraždit.Chaplin měl tehdy velké problémy protlačit svůj film do kinpřes tehdejší cenzuru,ale i pak bojkotovali různé náboženské spolky promítání filmu,nebo odrazovali diváky,aby šli na promítání přímo před kinem.Od Chaplina to byl odvážný krok natočit tento film a prakticky si si v Americe zatloukl hřebík do rakve.