Véča

Během Napoleonova vítězně postupujícího tažení skrz Německo je pevnost Kolberg izolována od ustupujících pruských jednotek. Občané Kolbergu odmítnou kapitulovat a zorganizují odpor proti francouzské armádě, která okamžitě začne na město útočit...

Příběh tohoto filmu je založen na románu "Vati" od Petera Schneidera, ten se zakládá na pravdivém příběhu syna Josefa Mengeleho, Rolfa. Hermann vyrůstal jako sirotek. Postupem doby zjistí, že ne on sám může za chování ostatních k němu, ale důvodem všeho je jeho jméno. Dozví se, že jeho otcem je nacista Dr. Josef Mengele, chirurg z Osvětimi, který provozorvla hrůzné genetické experimenty na vězních v táboře během druhé světové války a byl zodpovědný za smrt tisíců vězňů. Po válce Mengele odletěl do latinské Ameriky, aby unikl soudu. Hermann se rozhodne ho vystopovat a po dlouhém pátrání odcestuje do zapadlé vesničky, kde poprvé potkává svého otce. Musí tak čelit morálnímu dilematu - udat svého vlastního otce za spáchané zločiny nebo krýt zločiny muže, díky čemuž by sepak Hermann cítil po zbytek života vinen.

Inga Flemingová se za volantem svého automobilu nedrží příliš dopravních předpisů, tak není div, když je policií zadržena a následně odsouzena k nucenému navštěvování kurzu neopatrných šoférů. Už na první hodině se chová tak, že je jí odňat řidičský průkaz. Toho ale nedbá a řídí dál. Ovšem, když se stane účastníkem dopravní nehody, začne se doopravdy obávat vězení. Rozhodne se tedy uprchnout. Těsně jí ale ujede vlak, ovšem seznámí se s tajemným mladíkem, který se jí představí jako Vily Princ...

V moskevském plesovém sále šlechtického klubu tančí okouzlující tanečnice Nasťa Jarova na hudbu valčíků od prakticky neznámého skladatele Petra Iljiče Čajkovského, které ovládly její srdce a probudily v něm lásku ke skladateli. Ten je však duchem u jiné ženy, Kateřiny Murakinové, své někdejší milenky. Jaké je překvapení, kdy Čajkovskému zašeptá do uší jeho starý učitel hudby Hunsingerm, že na něj Kateřina čeká v lóži číslo 3...

Tibor v. Dénes jako náhodný svědek koňského závodu v maďarské pustě obdivuje odvážného mladíka, který vede závod. Jaké je jeho překvapení, když zjistí, že onen mladík je ve skutečnosti žena, Marika Körössyová ze sousedního statku. Do krčmy, kde jsou dostihy oslavovány přijede i dávná Tiborova přítelkyně Ilonka v. Peredy. Obě ženy jsou si představeny, ovšem společný objekt zájmu v nich obou rozdmýchá oheň nenávisti. Která z obou dam získá nakonec srdce Tiborovo?

John Percival Patterson je ředitelem švédského průmyslového koncernu, který poslední dobou zaměřuje svoj zájmy na hledání nafty v jižních krajích. Průtahy a navyšování nákladů vyvolávají spekulace vnášející neklid od veřejnosti, ještě podpořený novinářem Nilse Nilsenem. Patterson si je však svým podnikem jist, protože se zakládá na dobrozdáních mnoha znalců. Náhle však zmizí, čímž posílí obavy z nespolehlivosti jeho podniku. Jeho dcera Ingrid se s Nilsem Nilsenem vydá po jeho stopách, jež vedou směrem na jih...

Na vídeňském dvoře dlí syn Napoleona Bonaparta, který je stálým nebezpečím pro křehký mír. Proto kníže Metternich pozve do Vídně tanečnici Fany Elssler, aby vévodu střežila na každém kroku a vyzvěděla jeho nejtajnější myšlenky a záměry. Tanečnice sice odmítne, ale náhoda ji svede dohromady s mladíkem, který se představí jako pan z Mödlinku, poručík 7. pluku myslivců, do nějž se rázem zamiluje, netušíc, že její milovaný je ve skutečnosti syn Napoleona Bonaparta...

V rybářské vesničce na pobřeží Baltského moře žije rybář Endrik Settegast se svojí ženou Elske. Jejich šťastné manželství naruší příjezd krásné Polky - Madlyn Sapierské. Endrik začíná být stále zaslepenější vlivem Madlynina kouzla a utváří se v něm nenávist k vlastní ženě. Celé dění nezůstane ani bez povšimnutí mezi sousedy a vše vyvrcholí, když si Endrik usmyslí zavraždit svoji ženu...

Vídeňské divadlo, koná se "Černobílá reduta" a tisíce lidí se baví tancem, zatímco v podzemních divadelních šatnách připravuje pro účinkující kostýmy plavovláska Annie Wagnerová, jež sní o svém princi na bílém koni, který by si ji odvezl do nějaké vzdálené země. S úderem půlnoci v sále začnou víly štěstěny rozhazovat mezi veselící se lidi zlaté papírové hvězdy zároveň sloužící jako losy do velké loterie, jejíž hlavní cenou je třídenní cesta do Itálie... Potká Annie svého prince, nebo se vše po třech dnech vrátí do starých kolejí?

Baron von Geldern má za sebou mnoho milostných eskapád. Při jedné z nich je přistižen "in flagranti" žárlivého milence dívky, s níž strávil noc. Ten mu přísahá pomstu, kterou naplánuje na lov, jehož se baron zúčastní. Na honu je baron zachráněn Američanem McClurem, s nímž se spřátelí. Po nějaké době baron odcestuje do Scheveningenu za příelem McClurem. Ve vlaku potká krásnou cizinku s níž posléze stráví noc. Po příjezdu do Scheveningenu mu McClure oznámí, že se zasnoubil s dcerou svého obchodního partnera - Evelin Carstensovou. Jaké je ale překvapení, když v ní baron poznává neznámou krásku z vlaku...

Nasťa souhlasí, že nastoupí jako služka v domě, kde její dědeček pracuje jako portýr. Brzy potom majitelka domu odjíždí a nechává svého syna Pavla samotného. Pavel je zasnouben s Jelenou, která ovšem otevřeně flirtuje s jinými muži. Nasťa a ostatní sloužící rychle zjišťují, že Jelena udržuje delší dobu vztah s baronem von Rehren. V ošemetné situaci se tak ocitají nejen sloužící, ale zvláště pak citlivá Nasťa...

Stenka Razin je vůdce tlupy zbojníků, kteří žijí život plný veselí a hýření podél řeky Volhy a blízkých lesů. Když se Razin zamiloval do zajaté cizí princezny, jeho muži začali být nespokojení a měli pocit, že zanedbává je a jejich obvyklé činnosti. Brzy přicházejí se spiknutím, v naději, že se jim podaří obrátit Stenku Razina proti princezně.

V tomto filmu se poprvé na plátně objevuje slavná francouzská divadelní herečka 2. pol. 19. a počátku 20. století, Sarah Bernardt v roli dánského prince Hamleta, který svádí šermířský souboj se svým protivníkem Laertem. Některé zdroje uvádí, že tento film byl první se syncronizovanou zvukovou stopou, ale nahrávky břinkotu šavlí jsou údajné ztraceny. Tento snímek je jediným vystoupením slavné herečky ve film před jejím zraněním kolene v roce 1905 při závěrečné scéně představení La Tosca na turné v Americe.

Nejznámnější snímek Sarah Bernhardt. V 68 letech si zahrála královnu Alžbětu zamilovanou do Roberta Devereux, vévody z Essexu, kterého pak sama nechá popravit. Díky výnosům z distribuce tohoto filmu v USA si mohl Adolph Zukor dovolit založit společnost Paramount. Hudba složená k tomuto snímku je někdy mylně považována za vůbec první hudební doprovod složený speciálně pro film ( prvním byl L'ASSASSINAT DU DUC DE GUISE)

Vampýři nesajou krev. Vampýři kradou a zabíjí. Novinář Phillipe Guerande vede boj proti strašlivé bandě, která se ke svým cílům nestydí použít jakýchkoli prostředků a která je vedena Irmou Vep, tajemnou nymfou v černém. Tento snímek je považován za jeden z prvních seriálů vůbec.

Film natočený francouzskou společností Film d'Art, založenou bratry Laffitovými, kteří se pokusili alespon částečně pozvednout námětově a zpracováním film z tehdejší nízké úrovně. Pro tento film byli najati přední divadelní herci v čele s Charlesem Le Bargym, scénář napsal tehdy známý francouzský spisovatel Lavedan a autorem hudby k filmu se stal Saint-Saëns. V tomto filmu, jako v jednom z prvních nehráli herci v anonymitě, ale právě zde jsou prvopočátky filmových hvězd. Charles Pathé přistoupil po shlédnutí tohoto filmu k bratrům Laffitovým a poznamenal: "Jste silnější než my!"