fabecc1222

Tak Dušan dojde konečného prozření, a Korejs tak přichází o dalšího spojence, a pomalu se mu i před šéfem začíná bořit jeho domek z karet. Zatím se však nebourá Tréglovi, který se vesele směje všem do ksichtu, kdežto do smíchu určitě není těm chovným rybám :/ Tohle vše se tu odehrává na pozadí případu jistého olizovače, který si při dopadení nebojí vzít jako případné rukojmí matku s dětmi na dětském hřišti (Za mě docela dobrý tah), jenže Vašek naštěstí vypadá jako úchyl :) :) "Jé, hele, Spitfire"

Mám rád tyhle naprosto blbosti, u kterých si všichni zainteresování moc dobře uvědomují, jakou kravinu to natáčí, a vše tomu přizpůsobují. Takovéhle věci jsou prostě čas od času třeba, a ne nadarmo to bývají ty komedie nejvtipnější. Každopádně nemohu si pomoct, a Buscemi jako Bůh je prostě přepálená kreatura, která však spíš mnohdy trapná, než vtipná. Všechno ostatní ale šlape jak má, a dostáváme se do shluku absurdních a šílených situací, které pramení ze snahy hlavních hrdinů zachránit svět. Geraldine Viswanathan je mega roztomiloučká a Radcliffe se v duchu svých posledních rolí vyblbnul v dalším projektu.

Na pět dílů Kosma přichází značná nevyrovnanost jednotlivých dílů. Tak jak průměrně Kosmo začalo i skončilo, tak geniální je ve svém prostředku. Zatím jeden z mála řekl bych nakonec úspěšných pokusů o nějakou pořádnou satiru a přehnanou komedii v našem prostředí, která nespadne ke klasické vztahovce. Svým pojetím dokázalo Kosmo udeřit na hřebíček klasickým klišé a zažitým pořádkům našeho prostředí.

Po dvou fámozních dílech už to v závěru vypadá, že tvůrcům začínali pomalu docházet nápady, a že těch pět dílů je tak akorát. Dění v kosmu tentokráte obstárávají místo poláků slováci, s tím, že narážky na poláky logicky vystřídají narážky na slováky (ovce...). Dění na povrchu pak podrží KuŘíp, ale podprsenková anabáze je spíš návrat k nepovedeným vtipům z prvního dílu.

Něco se těm novějším dílům nedá upřít, a to, jaké hvězdy dokázali tvůrci sehnat do epizodních rolí. Kemr, Hrušínský, tady zas Čepek, ačkoliv teda jen v podstatě do jedné scény, kdy hlavní padouch je celou dobu neznámý. Jak na postavách nebyla ta pauza mezi natáčením znát, tak Abrhám, který je v novějších dílech poprvé, za těch pár let viditelně hodně zestárl. Z novějších dílů tenhle zatím nejlepší, i díky scéně výslechu Preisse, jakožto šíleného narkomana.

"Otevíráme Měsíční bránu!!!" Škodovácká raketotramvaj míří do cíle cesty a diváci u televize, v hospodách, na náměstí šílí a oslavují úspěch našich kosmonautů. Další z parádních narážek, jen škoda, že to nenamluvil sám Záruba. K tomu parádní narážky na Poláky (Čtyři z rakety a pes). Předtočený projev od ministra pro národní hrdiny taktéž naprostý klenot. No a jak je vidět, tak to pravé české hrdinstvý se v nás prostě objeví, a motivace může být různá ("Jak se ti bude líbit řídit Ústav Reného Hejla?!)

"Políbim ti Olinko, křidýlko i stehýnko. Neni to dobrý? Tak si polib prdel" Takhle se musí na ty moderní feministky :) :). Ta narážka na Škodovku v podobě jejich tramvají a typického zvonění je jedna z největších pecek, která se u nás kdy komu za poslední roky povedla. Podobně povedená je i pokladna v raketě. Přesně takhle si představuju kvalitní a originální humor, za kterým je vidět, že si s tím tvůrci dávaj práci. Agátka je teda někdy možná přes čáru, ale Josefíková jí hraje opravdu dobře. No a co dodat, vždyť je to prostě krása...

Já si prostě nemůžu pomoct, ale po pro mě začal Westworld pořádně až třetí řadou. První dvě řady byli pro mě spíš zklamáním, které se furt tak nějak točili v kruhu, a přišlo mi, že se vlastně nic neděje. Jak však přišla s třetí řadou změna prostředí, a i určitá změna ve vyprávění, tak to pro mě dostalo to pravé grády. No a čtvrtá řada pokračuje v trendu té třetí. Ničím si nemůžeme být jistí, reality se tu střídají jak ponožky, a každá postava tu má několik svých vlastních variant. Složitost celé řady v podstatě neumožňuje její pochopení na první dobrou, a když se k tomu ještě přidají týdení pauzy, tak to v hlavě musí šrotovat opravdu na 100%, aby se toho dalo pochytit co nejvíce. Nemluvě o dvouletých pauzách mezi řadami, kdy přiznávám, si toho třeba z prvních dvou už příliš nepamatuju, a když se objeví některá vedlejší pauza, tak musím dost lovit, jestli už byla v seriálu někdy dříve.

Globálně vzato má tenhle film výborný námět a potenciál se zařadit k osmdesátkovým klasickám. Bohužel, jediná co stojí za povšimnutí je snadno rozpoznatelná Svobodova hudba, jinak si scénárista, klíčový to prvek komedie, vybral slabší chvilku, a z nějakého důvodu nedokázal z výměny těl vytvořit ani jeden povedený fórek, a naopak většina dialogů upadá do marastu tragického dobového-vztahového tlachání.

Tenhle díl asi zatím nejlíp ukazuje, jak moc ošidná může policejní práce být, a jak málo může potenciálně stačit na to, aby profesní chybka potenciálně poslala celý případ do háje. 100 metrů na hranicích mohlo rozhodnout o tom, že by se jim vrah vysmál do ksichtu. My, jakožto diváci, zatím nemůžeme definitivně potvrdit, bez znalosti samotného případu, že vrah opravdu vrahem je, zvlášť, když není tělo, takže vlastně o žádné vraždě ani nemůže být řeč. Zajímavá nápovědla pro vrahy, že základem pro dobrou vraždu je zbavit se dobře těla. Vrána tu projde zajímavým vývojem, nejprve se ukáže jeho nezbytnost pro případ (Nikdo z ostatních se nedomluví v cizině...), aby opět lpěl na svých zásadách, což je vlastně špatně / dobře, to ať si asi každý rozhodne sám, když i on sám už je na pochybách.