Aquilles

Všechny epizody jsou celkem věrným (zkráceným) přepisem jednotlivých knih. Ve výsledku tak zachovávají všechny klady i zápory příběhů Enid Blytonové. Kladně hodnotím herecké představitele, kteří přesně vystihli předlohu, i ponechání dobového zasazení příběhů. Mezi zápletkami se najdou zajímavější i jednodušší (někdy bohužel až moc přímočaré). Trochu však zamrzí, že hlavními záporáky jsou většinou lidé z nižších sociálních vrstev, jak už to tak u Blytonové bývá. Presto všechno mě ale příběhy Správné pětky vždycky bavily a bral jsem je jako vzor toho, jak má vypadat přátelství a správňácké chování.

Povedený díl, který se nese ve znamení pohodové atmosféry. Kristiánova mokrá pomsta klukům, handlování o číslo na Adélu končící vydíráním i závěrečný monokl pro Josého jsou perfektní momenty. Nejvíc mě ale pobavila scéna, kdy holky tahají Lolu z postele, naprosto parádní. Jen scéna se zmrzlinovým pohárem nemá daleko k reklamě na anorexii, vše to ale naštěstí zachraňuje Linda svou poznámkou o tom, že kluci mají rádi plnější postavy. Ve výsledku vtipný díl, kdy José zase jednou oprávněně narazil na boží mlýny.

Pořád nějak nemůžu pochopit, co to vlastně přimělo Johanu, aby dala takovému zjevu jako Jean-Francois peníze a začala se s ním dobrovolně bavit. Jako zápletka epizody je to ovšem naprosto bravurní. Johana s Kristiánem se rozhodnou začlenit tohohle vyžírku do party i proti vůli všech ostatních, a tak Jean-Francois přespává nahý u kluků v koupelně, poté v garáži a ještě si udělá z Mikulášova nového pouzdra na kytaru cosi mezi ledničkou a odpadkovým košem. A když už se konečně zdá, že i Johana s Kristiánem prohlédli a odešlou Jeana do patřičných mezí, přivedou místo toho celou jeho partu na původně romantickou večeři. Ve výsledku povedená epizoda s nezapomenutelnou scénou, kdy Katka mlátí Jeana Francoise bagetou.

Helena a její chlapci je bezesporu nejznámější z francouzských sitcomů, které se dostaly na české obrazovky. A i když šlo v době vysílání o nezpochybnitelný fenomén, dnes je právě kvůli tomu řazen mezi seriály nejzatracovanější. Je to bohužel škoda, protože rozhodně nešlo jen o vysedávání tří párů v kavárně, jak je dnes série zcela mylně interpretována. Za 280 epizod se před kamerou objevila řada hlavních i vedlejších postav, parta zažila spoustu humorných i dramatických zápletek. Vždy je však v hlavní roli láska a síla přátelství. Párů se v seriálu vystřídalo hned několik a tvůrci si dali pečlivě záležet na tom, aby byl každý jiný. I díky tomu se pak jednotlivé dvojice krásně doplňovaly. Helena s Mikulášem tvořili klasický romantický pár, Johana a Kristián zastávali úlohu humornou, Katka a Štěpán jim byli rozumnou protiváhou. Postupně se pak přidali třeba José a Benedikta (záletník a holka se svatou trpělivostí), Sebastián a Lola (vztah jako na houpačce – mimochodem můj nejoblíbenější pár), Kryštof a Adéla (tak trochu pár z nouze, co na sebe zbyl) a další. Z vedlejších postav je třeba zmínit určitě Natálii, která patří k charakterově nejpropracovanějším postavám, anebo Thomase Favu, který partě několikrát zatopil. Nelze zapomenout ani na naprosto perfektní hudební stránku seriálu. Krásné písničky Héléne Rolles a s nimi spojená instrumentální hudba krásně a výstižně podbarvily nejednu scénu a v uších mi zní vždy ještě dlouho po konci každé epizody. Samozřejmě by se na seriálu daly najít i drobné zápory, jako třeba až přílišná glorifikace Heleny v pozdějších dílech, anebo několik „temnějších“ dílů, které se už výrazně odkláněly od sitcomového žánru. Kvalitu celého seriálu to ale srazit nemůže.

Oblíbený seriál mého mládí, který si z nostalgie rád připomenu i dnes. Ne vždy se povede, aby se pokračování vyrovnalo původnímu seriálu, ale tady se zadařilo. Z původního obsazení zbyla sice jen hlavní záporačka Ashka, ale i nové postavy se neztratí a člověk si je dokáže oblíbit. Kupodivu to platí i o těch, které zpočátku vystupují nesympaticky, ale v průběhu seriálu „se napraví“. S novými postavami přibyly i nové paralelní světy, které opět obstaraly lokace v Polsku a tentokráte i v Číně. Nápady na barokní svět bez dětí či svět po válce se stroji považuji za zdařilé a z celé série je mám nejraději. Celkově se tahle australsko-polsko-čínská koprodukce povedla jako sympatická dobrodružná jednohubka. Sice se tak jako spousta dalších seriálů nevyhýbá nešvaru, že vše vyřeší „geniální“ děti, ale to už prostě k těmhle seriálům pro mládež tak nějak patří.

Rozmary lásky volně navazují na předchozí seriál Helena a její chlapci. Velmi oceňuji, že na první pohled barevnější Rozmary vnáší do série nový svěží vítr. Po několika posledních dílech původního seriálu přinášejí odlehčenější atmosféru a především více humoru, který se v lecčems vyrovná i prvním dílům Heleny. Zápletky a události z jednotlivých dílů plně čerpají z nově nabytých možností společného bydlení, a tak můžeme vidět nejen stěhování a malování, ale i kuchyňské scény anebo třeba scény koupelnové, o kterých jsme v původním seriálu vždy bohužel jen slyšeli. Výhodou je, že seriál si uchovává všechny hlavní postavy (ačkoli Helena po pár dílech partu opouští). Bohužel však bez vysvětlení mizí vedlejší postavy, jako například Taxi, Fabrice či Bruno. Je to škoda, protože mnohé z nich ještě měly potenciál do budoucna. Jedinou výjimkou je naštěstí Natálie, která se v průběhu seriálu konečně plně semkne s partou a stane se jednou z hlavních postav, aby to konečně trvale dotáhla i do znělky (pomineme-li její krátkou účast v úvodních titulkách Heleny po odjezdu Katky a Štěpána). Nutno podotknout, že toto hodnocení se vztahuje především k první polovině seriálu, neboť v dabingu jsme se mohli dočkat jen 65 dílů. V těch dalších už se parta opět částečně obměňuje – někteří odcházejí a objevují se třeba na první pohled nesympatická Cynthia a Jimmy. Bez kouzla českých dialogů ale těžko říct, jak hodně bychom si nové složení party oblíbili.

Povedená epizoda, která má sice slabší děj, stojí ale výrazně na perfektním konverzačním humoru. Dialogy jsou tu vypilovány k dokonalosti, ať už scénáristy, tak i českými překladateli. Jedna povedená narážka následuje druhou, až k perfektnímu finále. Tuhle epizodu si museli všichni zúčastnění skutečně užít.

Pokračování příběhu o tom, jak se Lola nechala naverbovat do armády je povedené a vtipné. Nejdříve se balí jako by Německo leželo hned vedle Sibiře, potom se jde raději utopit, než aby vydržela měsíc na vojně. Objektivně by to někomu možná mohlo připadat trochu dětinské, ale Lola už je taková. Stačí sledovat a bavit se. Povedené bylo i setkání Alexe s Alžbětou, která mu pochopitelně neskočila na jeho léčku. Mimochodem, potěšilo mě, že se v roli Alžběty mihla herečka Ingrid Chauvin. Lolu nakonec zachránila Linda, takže musím přiznat, že tohle je jeden z mála pozdějších dílů, kdy u mě Linda získává plusové body.

Povedená a zábavná epizoda, kterou si pro sebe doslova krade Johana. Po té, co ji Kristián pozve na společný víkend si nejdřív udělá z kavárny přehlídku nově nakoupeného oblečení, pak vyhlásí na koleji souboj beďarům, z nichž se vyklubou spalničky, a nakonec následuje povedený rozhovor s Kristiánem visícím za oknem. Pomalu každá druhá věta, která vypadne Johaně z pusy je perla. Navíc následuje romantický závěr, kdy Johana ani přes spalničky o společný víkend s Kristiánem nepřijde, jen to ale v pondělí odnese právě Kristián. Jediné mínus téhle epizody je, že jsme nemohli vidět, jak strká Johana Kristiána střešním okýnkem do svého kostitřasu :)

Tahle epizoda se na můj vkus zpočátku docela táhne, protože než z Johany a Kristiána vypadne, co že se vlastně o víkendu odehrálo, uteče skoro polovina stopáže. Navíc název epizody je trochu zavádějící a onen řidičský průkaz hraje spíš druhé housle. Přesto je však tenhle díl plný vtipných momentů a hlášek. Johanino běsnění, útok na bicí, Kristiána i následná sebedestrukce vlastní nohy o bednu pobaví. Vtipná je Mikulášova autoškola přednosti na kruhovém objezdu a následná simulace nočního předjíždění, byť přiznávám, že z jeho vysvětlování jsem musel chvíli přemýšlet, jestli má Francie stejná pravidla silničního provozu jako naše země. Celý díl pak končí v příjemném duchu Kristiánovou (ne)omluvou. Ve výsledku trochu ztřeštěná epizoda, která ale výborně pobaví.