Aquilles

Kristián se dál tajně schází s Bene. Když je parta přistihne v kavárně, ještě to svými výmluvami vykryjí, ale později v noci jsou přeci jen přistiženi Helenou, která se vydá do garáže hledat ztracenou kreditku. Vtipných hlášek tu tentokrát není tolik jako v jiných dílech, i když nic netuší Johanna tu i tak několik skvělých průpovídek má. Nejzajímavější na tomhle díle mi ale přijdou pohledy. To jak se Helena tváří na objímání Johany s Kristiánem či něžnosti Bene a Josého. Popřípadě to, jak Benediktě vadí Johanino objímání Kristiána. To vše je naprosto skvěle a věrohodně zahráno.  Nejistá Helena nakonec zajde za rodiči a ti ji poradí, aby do ničeho nezasahovala a případně byla oporou Johaně. Těžko říct, zda je tohle rozhodnutí správné, za sebe bych asi volil jiné, ale budiž. Zajímavé v kontrastu se zbytkem seriálu je, že ačkoli tentokrát Helena rodiče poslechne, v budoucnu už se bude do vztahů v partě (a hlavně těch mezi Kristiánem, Johanou a Lindou) zapojovat mnohem víc - bohužel v neprospěch Johany, kterou zde zatím označuje za nejlepší kamarádku. Ale to už je otázka dalších epizod. A když už jsme u těch pohledů, ty mezi Lolou a Sebastiánem už viditelně začínají naznačovat, že něco bude... Ve výsledku "na první pohled" pět hvězdiček.

Vtipná epizoda, kdy se Kristián díky intrikování (tak trochu v Johanině stylu "musím je dát dohromady") zamotá do vlastních sítí. Ve snaze najít Josému vysněnou dokonalou dívku - zrzku, kvůli které by opustil Benediktu, se Kristiánovi podaří "nenápadně" sbalit Glorii. Jenže ta se zakouká do Kristiána, a aby toho nebylo málo, načapá je spolu Natálie, Johana i Benedikta. Už takhle by to jako povedený díl stačilo, ale závěrečná pointa, kdy se ukáže, že Glorie je Josého sestřenice, je naprosto perfektní. Naprosto mě dostalo také Kristiánovo odborné čistění šály, protože ten výraz, kdy vyjde z koupelny s protrhanou šálou je nenapodobitelný. Zasloužených pět hvězdiček.

Epizoda je rozdělena do dvou rovin. Máme tu vtipnou část, kdy se Johana vzpamatovává z předávkování svým lektvarem. Scénka, kdy si splete Lolu s Kristiánem, a pak především ta, kdy leze na rotoped jako na koně nemají chybu. V té romantičtější polovině epizody se pak prohlubuje vztah mezi Bene a Kristiánem. I když jsem tomuto spojení nikdy moc na chuť nepřišel, musím uznat, že napsané a zahrané je to povedeně a hlavně uvěřitelně. Jedinou výtku bych pak měl ke konci epizody, kdy se Kristián s Bene veřejně sejdou v kavárně, ačkoli se svůj vztah snaží tajit a Bene sama poznamená, že bydlí sama. Kvalitu epizody to však nijak nesráží. Pět hvězdiček.

Klidný díl, který jednu dobu působil pro české diváky jako závěr seriálu. A tuhle úlohu splnil dokonale. Zápletka se točí okolo trojúhelníku Anežka-Kanu-Natálie (anebo čtyřúhelníku, započítáme-li i Josého). Johaně vyšly její plány, když se Anežka zakoukala do Kanua. Jenže Kanuovi se mezitím zalíbila Natálie. Nakonec se vše vyřeší i bez Johaniny intervence a Anežka s Natálií si vše v klidu vyříkají. Epizoda pak končí téměř idylicky, když jsou skoro všichni šťastní. Natálie začala poznávat skutečnou lásku a Anežka věří v naději, že ten pravý na ni někde ještě čeká. Co víc si od "posledního" dílu může člověk přát. Závěrem ještě několik skvělých hlášek: "Znáte Natálii, často zaměňuje své kapesníky s kluky." "S naší Natálií? - Nepřeháněj, s tou co bydlí nedaleko našeho pokoje." "To víme Johano, nic tě netíží víc, než život druhých."

Epizoda zaměřující se na Natálii, ačkoli sama Natálie se bohužel objeví pouze v úvodní scéně.  Kvůli finančním problémům otce, který přišel na burze o peníze, musí Natálie opustit fakultu a vrátit se domů na venkov. Parta se rozhodne Natálii pomoci a začnou pro ni plánovat dobročinný koncert. Ve výsledku jde veskrze o pozitivní epizodu. Líbí se mi, jak se všichni spojí, aby Natálii pomohli, ačkoli jim v minulosti nejednou uškodila. Nechybí samozřejmě ani řada vtipných hlášek: "Heleno, ty jsi světýlko inteligence v tomhle pralese zabedněnců." "Podle mě budeme mít tři diváky - Katku, Helenu a Johanu. A možná Benediktu. - Benedikta má sestru, to je pět."

Ačkoli jde o jeden z pozdějších dílů, působí tu ještě naplno duch starých dobrých časů ze začátku seriálu. Jedna dějová linka se zaměřuje na Josého v pasti. Bene a Adéla se naoko dohodly, že se o něj budou střídat a on neví, jak z toho ven. Vtipná zápletka, až by člověku bylo Josého líto, kdybychom nevěděli, jaký umí být proutník. „Jsou tam dva pokoje. Jeden pro Adélu a druhý pro mě.“ – „A co José?“ – „José bude spát v hale. A navíc ve spacáku, protože nemáme pohovku.“ V druhé dějové lince se vrací Johana a opět vtrhne do garáže jak uragán. „Moje kuře, úplně jsem zapomněla, že jsi tak malý a roztomilý.“ Anebo: „Naučila jsem se střílet z pušky.“ - „Máš tu pušku s sebou?“ Bohužel poslední obraz, v němž si Johana a Kristián vzájemně přiznají nevěru, nám ukáže, že staré časy už jsou nenávratně pryč.

Další epizoda, která ukazuje, jak rychle se umí Johana pro něco nadchnout. Tentokrát ji uhranuli Ludvík a Antonína, kteří si poblíž fakulty založili obchod a rozjeli sektu Nový život. Epizoda naplno nastíní nebezpečí, s jakým sektářství přichází, přesto je však podána s humorem a nadsázkou - když jde například Johana koupit křišťál, koupí držátka na nože, protože byla nejlevnější. Kristián, který zrovna přešel na makrostravu popřeje klukům k bifteku, aby si užili své mrtvolky. Jasně ale vede Johanina hláška o Kristiánovi, jakožto členovi sekty: "Tak on je seknutej!"

Moc dojemný díl z mého nejoblíbenějšího období seriálu. Právě v téhle epizodě se zrodí písnička Možná v září, za společného přispění Kristiána (text), Mikuláše (melodie) a Heleny (zpěv). Kladem je český překlad písně, moc se mi líbí ale i to, že Sylva Sequensová ve scéně z nahrávacího studia chvílemi český text i krásně procítěně zpívá. Když připočítáme ještě scény, kdy Kristián vypráví Anežce o Johaně, a kdy Mikula, Helena a Kristián poprvé poslouchají společně nahrávku v garáži, nemůže zůstat oko suché. Tenhle díl se prostě stoprocentně povedl. Mimochodem, nechybí ani klasické pošťuchování Kristiána a Josého: "Anežce do očí? Jak to uděláš? Aha, máme lešení."

Kathy a Mek unikli ze světa nesmrtelných, ale jejich člun je stále poškozený. Je třeba ho opravit, aby se mohli dostat domů. Problém je však v tom, že se dostali do světa, v němž lidé po tvrdě vyhrané válce se stroji ničí veškerou techniku. I tyhle tři epizody ze světa „Molocha“ mám moc rád. Opět se natáčely v Polsku, konkrétně ve Wieliczce.

První z pěti epizod, ve kterých zůstali Kathy a Mek uvězněni po útoku Ashky v „barokním“ světě nesmrtelných lidí, kteří nemohou mít děti. Tyhle epizody mám z celého seriálu nejradši. Jednak byly natáčeny v krásných polských interiérech a exteriérech, a jednak mi celý ten svět přišel skutečně dobře vymyšlený.