Isherwood

Stejně tak jako leporelo pro děti, je i tato obrázková skládačka natočena neskutečně podmanivě a postavy se na ní nádherně vyjímají. Jenže nějaký hlubší citový dopad to v té svojí malebnosti absolutně vynechává, čemuž bohužel dopomáhá velmi opatrná práce s provokativní tématem, jelikož být ten vztah rozvinut mezi heterosexuály, byla by z toho dokonalá esence kýče, což při tématu homosexuality vypadá spíše jako laciná póza než snaživá demýtizace nejen divokého Západu a kovbojů jako drsných chlapů, ale i homosexuality jako takové.

Přísahám Bohu, že kdyby dramaturgická skupina sedící na Kavčích horách nepřemýšlela ad rectum, lépe odhadla potenciál scénáře Lucie Konášové a přiřkla režiséru Strachovi větší rozpočet, jež by se následně promítnul do výpravy, byla by z toho absolutní pohádková pecka! Režijně přehledné, dějově duchaplné, dialogy a scény vypointované a hlavně, naprosto geniálně obsazené dílo, v němž dvojka Trojan & Dvořák zběsile cedí ultracool hlášky, ale i tak zůstává ve stínu fenomenálního Jiřího Bartošky, jenž je s rozčepýřenými vlasy v roli Pánaboha naprosto úžasný! Škoda toho, že snímek zůstal na půli cesty standardní televizní inscenace. Jestli to bude režisérovi myslet jako doposud, příštím filmem rázně promíchá stojaté vody české filmové břečky… doufám.

Geniální thrillerový part s úžasně vypracovanou paranoiou hlavního hrdiny, do posledního detailu promyšlenou logikou konspiračního thrilleru a v neposlední řadě příjemnou dávkou černohumorného zlehčování, jímž Hitchcock po divákovi sem tam ironicky zamrká. Formálně bezchybné (práce s kamerou patří do učebnic!), herecky přesné (Cary Grant cedící cool hlášky s ledovým klidem a Eva Maria Saint jako osudová femme fatalle jsou naprosto úžasní) a navíc naprosto ukázkově vygradované napětí až do famózního závěru na Mount Rushmore. Bezchybné dílo, v němž se zrcadlí obraz jediného – ryzí geniality!

Mile naivní anti-agitka amerického jaderného programu jíž však zoufale chybí ostřejší tah v hlavní položce, čili přerostlých mravencích, kterých je na průměrnou stopáž žalostně málo, přestože je práce výtvarníků působivá i po desítkách let. Ne snad, že by se při jejich kvičení zastavovala divácká srdce jako v 54, ale na vzájemné souboje samopalů, plamenometů a granátů s nimi připadá omnoho více balastu v podobě utahaných dialogů a odborných přednášek na téma „mravenec“. Strach z davové paniky, odbývání dotěrných novinářů či nějaké rozvinutí vztahu mezi rajcovní bioložkou a švarným federálem, protentokráte nedojde naplnění, tudíž bez dávky těchto (pro žánr) nezbytných klišé nemohlo vzniknout více než průměrné dílko z řady „monster movies“, které není ani napínavé ani zábavné. Tuhle áčkovou produkci (po technické stránce představuje snímek jeden z vrcholů doby) měl kočírovat někdo ulítlejší a byla by z toho kultovní „guilty pleasure“ pecka! Škoda.

Annaudova vize pravěku je taková, jaký s největší pravděpodobností byl, drsná, neučesaná, nekompromisní a krutá. Jeho precizní režie, společně s prací maximálně soustředěných herců, kteří si místo slov museli vystačit pouze se základními zvukovými a výrazovými prostředky, vytvářejí naprosto jedinečnou a neopakovatelnou atmosféru, ve které se kromě jednoduchého děje najde místo i pro pár odlehčujících momentů, přes několik poeticky laděných sekvencí až k naprosto fascinujícím zážitkům mezi něž je třeba rozhodně započítat setkání se stádem mamutů. Nezvyklý, ale o to více působivý divácký zážitek!

Výborně napsané (zvláště dialogy o zločinu a jeho následcích), s přehledem a nápaditě zrežírované (voyeurská kamera, tíživá atmosféra „survival thrilleru“) a skvěle zahrané chlapské dobrodružství, kterému sice místy chybí rychlejší spád, ale v celkovém součtu je to silně působivá záležitost, v níž zaujme také absence hudby (až na kytaro-banjový nášup) a taky jedno neskutečné znásilnění. Výtečná záležitost, po níž výlet do lesa už nikdy nebude takový jako dřív.

Bizarnost Cronenbergova světa v plné parádě. Prolínaní časových rovin, záliba ve smrti a pitvě, neukojitelná neodvratnost vzájemné sexuální přitažlivosti. Bohužel to vše vychází nazmar díky rozšafně vykonstruovanému scénáři, jenž závěrečnou pointou nepřechytračil diváka, nýbrž sám sebe tím, že přišel s křížkem po funuse, kdy už bylo x-té jedno a to samé vyústění divákem očekáváno. Autorská myšlenka: ukázat světu svůj postoj k počítačovým hrám, je sice hmatatelná, nicméně trestuhodně nedotažená.

Mizerové potkali Collateral v Mannově nejosobnějším audiovizuálním fetiši jeho dosavadní kariéry, který atmosféru pumpuje z přestřeleného testosteronu (dokonale nablýskaný „look“, drsné řeči), aby ji následně pracně ždímal v adrenalinové akci, které ač je zoufale pomálu, patří k tomu nejrazantnějšímu, co prozatím Mann natočil. Experimenty s digitálem jsou stále diskutabilní, nicméně nutno jej pochválit za odvahu je použít v ryze mainstreamové záležitosti pro široké publikum. Farrell s Foxxem jsou učebnicovým příkladem chlapského přátelství, nicméně v poloze osobního života jejich velkých lásek jim režisér mohl do úst vložit i nějaká intimnější slova, jež jsou v takové chvíli důležitější než formální rozprava v podobě zamilovaných pohledů a sexuálního chtíče. Avšak i tak se jedná o delikátní podívanou, jejíž kriminální zápletka vystačující pro epizodu seriálu je předvedena v podobě té nejnačechranější cukrové vaty, již sníte během chvilky a až potom si uvědomíte, že to vlastně dohromady nic nebylo.

Scénáristicky vykastrovaný remake, jenž absolutně nerespektuje základní premisu originálu a opírá celou zápletku o laciný krimithriller, jenž zoufale postrádá mysteriózní atmosféru, kterou tvořila zvláštní lidová pěvecká intermezza a duchaplné dialogy plné protikladného smýšlení kovaného křesťana a pohanské komunity. Cageův policajt Edward Malus je pouze suchým psychologickým náčrtkem všech podřadných klišé (trauma ze služby, neustále se opakující flashbacky) a ani v jednom momentu se od této šablony režisér neodváží odklonit. Z úcty (v tomto případě se však jedná o řádný výsměch) k originálu se nakonec přidržuje původního vyústění, jenže konečné vysvětlení je (podobně jako většina „tématických“ dialogů) pouze snůškou pseudofilských keců o souznění s přírodou, které bohužel (nejenom kvůli přehrávajícím hercům, ale i díky celkové debilitě podání) tahají za uši v každém druhém slově. Většinu 40-ti milionového rozpočtu musel shrábnout Cage za roli, poeticky malebná kamera totiž působí docela laciným kýčem a celkově se jedná o ubohý brak, kvůli němuž se většina lidí originálu spíše vyhne než nechá zaujmout.

Počáteční nadprůměrná hororová atmosféra je bohužel ke konci rozředěna neuvěřitelně debilními scénáristickými kiksy, které se snaží zpětně dovysvětlovat všechno co již bylo vyřčeno, popřípadě si mohl divák domyslet. Navíc v některých momentech mohli zůstat některé z otázek nezodpovězeny. Režisér McKee zřejmě nebude progresivním experimentátorem, jelikož jeho formální postupy jsou už léty odzkoušené, ale zde překvapivě funkční aniž by se zde nacházely zbytečné inspirace (až na Raimiho Evil Dead, ale ta je skvěle nadsazena ve scéně, kdy Bruce Campbell hledá v kůlně nástroj na likvidaci oživlých stromů). Výprava ve stylu dražšího televizního filmu tentokráte plní účel na jedničku a vděčné prostředí dívčí školy taky nese své ovoce. Castingová komise měla skutečně šťastnou ruku a zvláště sbor staropanenských učitelek je naprosto přesný. S přihmouřeným okem lehce nadhodnotím.