zdepapepa

Prakticky všechny scény, které v UA byly, jsem svým způsobem už někde viděl (často lépe), takže místo užívání jsem měl jen nekončící pocit deja vu. Na superhrdiny nekoukám, takže v tom nemám možnost srovnání, ale dokázal bych napsat ke každé epizodě aspoň 10 filmů/seriálů/her, u kterých si UA bere inspiraci (o rip-off ani homage se tu moc mluvit nedá). Zhruba v půlce první série jsem si i přečetl komiksy (nic dlouhého, +- 2x 6 dílů) ale moc mě nenadchly, tam to bylo tak absurdní jak nějaký kreslený seriál (hezký tease zmínkou Eiffelovy věže v seriálu), takže i když byly komiksové knížky jiné dostatečně, akorát jsem si vyspoiloval pár plot pointů a potvrdil si, že seriál byl natahován. Myslím, že jak se Netflix drží těch 10 dílů/série, 50 minut/díl, tak to občas bývá na škodu. Ale pořád je to pokrok od 24-dílných sérií v televizi. Dvě hvězdy tak můžu symbolicky přiřadit dvěma hlavním hvězdám - v první sérii No. 5 a No.7, v druhé sérii to byly No.7 a Lila.

Nejslabší článek v sérii, ale, zejména díky závěrečné klasicko-pohádkové scéně, důstojné zakončení. Záporák, který se stěží dá nazvat záporákem, je tam hlavně jako hybná síla hlavní zápletky a ústředního konfliktu, jinak je absolutně neefektivní a nejméně zajímavý z celé trilogie (k čemuž přičítám i fakt, že to málo prostoru, co měl, si zpravidla uzurpovali jiní v čele s Rafanou v zajetí). Naopak v animaci HTTYD3/HTTYD:HW jasně dominuje, ať už se jedná o letící hejna draků, modely postav nebo třeba průlet kamerou mezi stébly trávy. I když celá romantická zápletka dvou draků šla úplně mimo mě (zbytek kinosálu se ale bavil dobře), tak mě potěšilo, že se z názvu nestala jen památka na první díl, jelikož i zde Hiccup skutečně cvičí svého draka.

Antologie sladěné probíranými tématy a ne dějově je dvousečná zbraň - na jednu stranu si každý dokáže najít svého favorita, na stranu druhou ale zákonitě musí existovat i poslední místo. I já se přiznám, že se mi některé kapitoly líbily víc, některé méně, ale celkově to byli klasičtí Coenovci, jak je znám a mám rád - černý humor i černé drama (což je ostatně prozrazeno již názvem obsahujícím slovo balada), plnými barvami zalitý obraz, hudební doprovod při kterém nelze než si podupávat. Filmu neskutečně prospěl fakt, že nebyl zkrocen, co se týče násilí a že nebyl tlačen dějové linky spojovat. Byl-li bych však editorem oné fiktivní knihy (vynikající framing device), rozhodně bych pořadí kapitol přeskupil. Ani by o velkou změnu nešlo - stačilo by The Ballad of Buster Scruggs přesunout na samotný konec, za The Mortal Remains - závěr by rázem dostal energii po delších povídkách a diváci by byli probuzeni po silně konverzačním The Mortal Remains. Zároveň by film byl hezky formaticky na začátku a na konci obklopen nejčernohumornějšími povídkami. Na druhou stranu film v podobě, v jaké je, končí shodně se všemi povídkami - bez konkrétní pointy, vyššího smyslu nebo vyústění. Ale i o tom je někdy život (a smrt).

Už jsem koukal na film jen kvůli GIFu. Už jsem koukal na anime jen kvůli memům. Dlouho, jestli vůbec, jsem nekoukal na seriál jen kvůli shodě jmen s hlavním hrdinou. A taky trochu zvědavosti k ústřední premise. Vyklubala se z toho koukatelná dekonstrukce klasických trop romantických filmů, kdy to místy hraničilo se sitcomem, místy pro změnu s mrazivým thrillerem, kdy si člověk vzpomněl, že Joe skutečně je narušený člověk. Ve výsledku z toho mám však pocit laciné power fantasy bez vyústění občas okořeněnou typicky hollywoodskou nerealističtností (navzdory komentáři o dekonstrukcích). Avšak s tím, jakou roli v celém příběhu hraje technika a sociální média bych rád seriálu YOU udělil cenu čestného dílu Black Mirror, který hravě strká do kapsy těžkopádně okatou satiru Nosedive nebo hloupě vykonstruovaný, leč mnou oblíbený Crocodile. Celkově se toto zdá být oblíbený žánr Netflixu, podobné pocity jsem měl i z jiného seriálu od nich - TEOTFW. A to včetně konce, kde u obou seriálů bych se obešel bez další série. Budu za ni vděčný, ale jako stand-alone minisérie by to bylo lepší. Koukám, že i v Netflixu se našel někdo, komu ty seriály přišly podobné.

Fajn protipól "líbivým", slušným a silně PG-rated pořadům na jiných televizních stanicích u nás. Vždy na pár minut za díl je to i vtipná černá (no pun intended) komedie. Tím moje chvála hasne - seriál je totiž víceméně o ničem, a ne zrovna v tom dobrém, "seinfeldovském" stylu. Klidně bych se i vsadil, že díky utracení peněz za práva na tu hromadu známých písní už nezbylo nic na platy scénáristům. Cílovce to ale bude jedno, co si tu píšu. Navíc zmlsán seriály jako je Orange is the New Black, The OA nebo třeba Sense8 jsem navyklý, že trans postavy hrají skutečně trans lidé. Zde se divák dočká předabování ženy mužem. Anebo nám Jan Cina něco tají? Ač názvem "malý", Trpaslík od stejných tvůrců v mých očích rozhodně ční nad Mostem.

Jde to i bez Roseanne. Celkově už revival (neboli 10. řada Roseanne) byl nastaven, že se děj hlavně točil kolem dětí a Dan s Roseanne měli "odslouženo", takže se s odchodem ústřední postavy až tolik nezměnilo. Povedená první série, ať už u ní zůstane nebo ne (díkybohu nezůstalo). Ne vše se ale úplně povedlo - rozhodně bych se obešel bez guest stars (Broderick, Long), naopak bych ocenil více příběhových linek pro zanedbávaných 33% sourozenců Connerových - DJe. Jeho manželka měla v celé první řadě snad víc replik než on. Všechno ostatní je jako dřív, smutek a radost v jednom hezky zabaleném working/lower class balíčku. Tedy, dle komentářů ostatních lidí všechno asi ne, ale nejsem natolik znalý fanoušek, aby mi to vadilo. Sidenote: Podle mě si Roseanne vyhazov nezasloužila. Nebo alespoň ne za to, proč ho dostala.

Jednou se k tomuto komentáři určitě vrátím a budu si nadávat, co jsem tu napsal. Do té doby je to pro mě pouze neuvěřitelně se vlekoucí nudná sci-fi-nesci-fi. Stejně jako nedávno viděné Dark Matter bylo wannabe Firefly, v tomto vidím wannabe Game of Thrones. Problém je v tom, že mě ani jedna dějová linka (linka, herci, prostředí, říkejte si tomu jak chcete) nepřitáhla natolik, abych dychtivě zapínal další díl ještě než dohrají závěrečné titulky. Záchranu od zrušení si podle mě zasloužily jiné seriály víc, ať už to bylo staré, žánrově příbuzné Firefly nebo Last Man on Earth, které zveřejnilo oznámení o zrušení o den dříve než The Expanse. Hvězdička navíc oproti výše zmíněnému Dark Matter je čistě za to, že seriál vypadá v dobrém smyslu setsakramentsky draze (ať už umem filmařů, vyřídilkou spisovatele anebo financemi producentů).

Vzpomínka na léta předešlá, ať už co do vyčpělého stylu psaní postav, levných interiérů nebo klasické zápletky. To Firefly (ale i jiné scifárny) tam z toho byly dost cítit, ať už v dobrém nebo ve špatném. Cast byl sympatický, byť demografií dost jednotvárný. Největší vadou na kráse pro mě byly akční scény a hit-or-miss snaha o humor. Nebýt Jodelle Ferland ze Silent Hillu, tak o tento seriál ani nezavadím. O moc bych sice nepřišel, ale jako sympatické oddechové béčko s velkým B mi to v paměti zůstane.

Neduhy moderních pohádek přetrvávají, ale objevují se i koncepty jiných moderních pořadů, které jsou pro mě krokem správným směrem. Aby tam taky ta moderna nebyla znát, když jsem v ději našel hned několik podobností s populární kulturou současnosti - ústřední záporná postava je Severus Snape wannabe (na můj vkus málo Affably Evil, ale to od pohádek nečekám; je také zajímavé vidět, jak někteří pohádkoví princové promují na krále, Pavel Kříž pro změnu na záporáka) a ústřední kladná postava je pak Light Yagami reborn se svým komplexem boha a vlastní představou spravedlnosti. Casting se povedl, já osobně jsem rád, že repliky nejsou odříkávány se stoprocentní přesností, byť pro někoho to pak může vypadat amatérsky. Efekty jsou kvalitně tak 50:50, na jednu stranu tu máme skvěle zvládnuté "ďábelské" přechody, na druhou stranu všechna ostatní kouzla. Díky pánům z ČSFD můžu i oslovit konkrétní lidi - bez hudebních čísel bych se obešel, hudební doprovod by taky mohl být ještě vylepšen, pane Bartáku. Scénář vypadal nadějně, nakousl dokonce pár zajímavých myšlenek, ale dokola opakovaná aktivace a deaktivace kouzelného kamene a omezení délkou celovečerního filmu a) nedovolily nic dostatečně rozvinout a b) devalvovaly pravidla daná filmem. Vůbec se nedivím, že pan režisér na konci zvolil rozuzlení formou Diabolus Ex Machina.

Jedna z horších epizod, ale rozhodně více funkční než poté seriálový (dvoj)pilot. Už jsem se v textu k hlavnímu anime zmínil, že mě nejvíc zaujal život arbitrů a opening, což zde moc není. To je ale pravidlo u většiny pilotů. Není podle mě náhodou, že ve výsledném anime se tato epizoda neobjevila, pouze kulečník se objevil v krátké scéně. Co tu však máme je bojová scéna se supersilným kung-fu dědečkem a flashbacky, které jsou tentokrát omezeny do jedné krátké scény, takže odpadá "detektivní" aspekt anime, kdy divák stejně jako ústřední postava zjišťuje okolnosti smrti. Nenechte se odradit, výsledné anime má daleko větší variaci jak sportů a dramatických scén při nich, tak hloubější prozkoumání dění v záhrobí, ne však filozofií.