Siegmund

Tentokrát se mi film Heleny Třeštíkové moc nelíbil. Vím, že úkolem recenze je hodnotit film a ne život a osud hlavní postavy. Přesto si myslím, že film postrádal takovou tu dokumentaristickou šťávu a spád. Jinak je film o posledních 16 letech prosté stárnoucí ženy, která se nedokázala vhodně začlenit do nových poměrů ve společnosti po změně v roce 1989. Peníze pro obživu získávala jen jako „hajzlbába“, uklízečka železničních vagónů a příležitostná prostitutka. Bláhově se snažila najít štěstí v manželství s cizincem, které se samo sebou brzy rozpadlo. Od zlozvyku kouření ji nedokázalo odradit ani varování lékaře, ani vážný lékařský zákrok.

Po zhlédnutí tohoto filmu musím konstatovat, že byl lepší než sliboval jeho název i obsah Febiofestu. První minuty filmu mě sice málem odradily od jeho dalšího sledování, ale byl jsem rád, že jsem vytrval. Ke komplikovanému, ať už smyšlenému nebo opravdickému, příběhu bych snad jen poznamenal, že uvědomit policii včas, by bylo podle mě rozumnější. Film má sice konec, ale přece jen bych uvítal, kdyby ten konec byl tak nějak úplnější; jako kdyby mu chyběla tečka.

Námět filmu je zajímavý; bohužel je však jeho zpracování žalostné. Jednání postav nereálné, puritánské a hloupé.

Nesmírně zajímavý námět na film, který byl neskutečně špatně zpracován. Škoda, přeškoda. Třeba se za pár let najde někdo, kdo se tohoto vděčného a věčného tématu ujme a zpracuje ho výrazně lépe. Ono nestačí mít zajímavý námět, potřeba je mít také vhodný výběr herců.

Moje hodnocení * (jedna hvězdička) tohoto hraného dokumentu se výrazně liší od hodnocení jiných uživatelů ČSFD. Nepochopil jsem, proč jeho tvůrci závažnost námětu museli „zdůrazňovat“ vulgarismy toho nejhrubšího zrna. Přišlo mi to nejen jako zbytečné, ale dokonce jako krajně nevhodné. Jsem přesvědčen, že se dokument s touto tematikou dá natočit mnohem lépe a bez jediného sprostého slova. Ve filmu jsem postrádal větší reakci okolí (příbuzných a známých); jak ti se vypořádávají s tím, mít za manžela, tátu, souseda… člověka, který někoho (i když nechtě) zabil. Postrádal jsem psychické pochody viníků, plné výčitek a pokání. Filmu nepřidal ani, podle mě, zmatený střih. Nějak jsem nepochopil ani název filmu 13 MINUT.  Film byl pro mě velkým zklamáním a už ho nikdy nepotřebuji zhlédnout znovu.

Bohužel toto nové zpracování Čechovovy hry nesahá původní verzi s Janem Werichem a Stellou Zázvorkovou ani po kotníky; a to při vší úctě k jinak vynikajícím hercům Ivě Janžurové a Miloši Kopeckému. Celé je to takové nějaké nepovedené.

Na tento nádherný film jsem narazil víceméně úplnou náhodou. Mám dojem, že to je neprávem „zapomenutý“ film. Svým námětem – dětský zájmový umělecký kroužek, připomíná film POHLAĎ KOČCE UŠI. Děj je pochopitelně jiný. Za zmínku stojí, že se autoři filmu umně vyhnuli nápisům propagujícím socializmus, z kterého tam nakonec zbylo jen oslovení „soudruh“. Skvělému Markovi Hamanovi byl jeho filmový věk zcela uvěřitelný. Budu doufat, že tento film brzy uvede nějaká televizní stanice, abych si ho vychutnal v lepší kvalitě, než v jaké se mi ho podařilo získat nyní. VŠICHNI MAJÍ TALENT totiž rozhodně stojí za opakované zhlédnutí.

Řekl bych – takový příjemný nenáročný smyšlený nereálný příběh. Jednou se vidět dá. Těm, co neovládají švýcarskou němčinu doporučuji sledovat film v dabingu nebo s titulky. Nezapomeňte, že klíčem k řešení je DEVÍTKA :-).

První díl seriálu ZLOČINY VELKÉ PRAHY mě velmi zklamal. Rozvláčný začátek. Celý děj se zaměřoval v podstatě na boty a příjezd vlaku. Velká část scén se odehrávala ve tmě nebo přinejlepším v přítmí. Děj zcela nenápaditý.

Film o životě Boženy Němcové mezi českými filmy chyběl. Ovšem zhlédnutí čtyř dílů tohoto životopisného dramatu bylo pro mě nejen velkým zklamáním, ale také velkým utrpením. To, že paní Němcová nepatřila mezi nejpočestnější ženy, je dostatečně všeobecně známo. Je mi však záhadou proč se autorky seriálu zaměřily právě na tuto slabou stránku jejího života a převedly ji do podoby softporna okořeněného četnými vulgarizmy. Já si myslím, že mezi diváky tohoto díla je potřeba zařadit i nemalou skupinu žáků základních a středních škol. Ano, nechť je komplikovaný a nelehký život Boženy Němcové podán pravdivě, ale pravdu lze divákům sdělit i bez naturalisticky podaných sexuálních scén a hádek plných sprostých slov nejhrubšího zrna.