Douglas Fairbanks

Americký herec, scénárista (většinou pod pseudonymem Elton Thomas), režisér a producent, který se proslavil akčními rolemi v dobrodružných němých filmech druhé dekády 20. století, jako byl napřílad ČERNÝ PIRÁT (1926) a ve své době byl nazýván “Králem Hollywoodu”. Narodil se jako Douglas Elton Ullman v koloradském Denveru, otec Hezekiah Charles Ullman pocházel z pensylvánské židovské rodiny a byl prominentním newyorským advokátem. Matka, římská katolička, pocházela z New Yorku a byla vdovou po Johnu Fairbanksovi. Douglas měl jednoho nevlastního a jednoho vlastního bratra. Kolem roku 1881 Charlese Ullmana přitáhly důlní zájmy do Skalnatých hor a s celou rodinou se přestěhoval do Denveru, kde současně obnovil svoji právnickou praxi. Otec vodil oba syny do hor i na divadelní představení a často v domě ubytovával kočovné herce. Byl ovšem také silný pijan a rodinu opustil, když bylo Douglasovi pět a on i Robert byli dále vychováváni matkou. Jako dítě Douglas údajně trpěl depresí a podle legendy byl u něj zájem o filmování odstartován, když jednou spadl ze střechy a zranil se. Alkoholu se vyhýbal po většinu života.

Douglas Fairbanks začínal v amatérském divadle v Denveru a jako náctiletý se stal senzací. Ze studií na Colorado School od Mines byl vyloučen poté, co na Den svatého Patrika oblékl sochy v kampusu. Tvrdil, že studoval i na Harvardu, žádné záznamy o tom se však nenašly. Počátkem 20. století se za hereckou kariérou odstěhoval do New Yorku, přidal se ke společnosti britského herce Fredericka Wardeho, který Fairbankse na denverských představeních objevil. Před svým debutem na Broadwayi v roce 1902 pracoval u přepravy dobytka, prodával v železářství a úředničil v kanceláři na Wall Street. V roce 1907 si vzal dceru bohatého průmyslníka Daniela J. Sullyho Annu. Měli spolu jednoho syna (herec Douglas Fairbanks junior, 1909 – 2000, pozdější manžel herečky Joan Crawfordové) a v roce 1915 se všichni odstěhovali na opačný konec Ameriky, do Hollywoodu.

Hned v témže roce Fairbanks podepsal smlouvu s Triangle Pictures kde začal pracovat pod vedením skeptického D.W. Griffitha (“má hlavu jako ananasový meloun a neumí hrát”). Jeho první film měl název THE LAMB a poprvé zde předvedl své pozoruhodné fyzické schopnosti, kterými na sebe přitáhl pozornost širokého publika. Jeho talent nebyl Griffithem doceněn, zaujal však Anitu Loosovou a Johna Emersona, kteří pro něj psali a režírovali mnoho jeho raných romantických i ztřeštěných komedií. Vedle Bustera Keatona, Harolda Lloyda a blízkého přítele Charlese Chaplina byl jedním z nejpopulárnějších komiků němé éry.

Na jednom večírku se v roce 1916 seznámil s herečkou a podnikatelkou Mary Pickfordovou a začal s ní udržovat milostný poměr. Hned v roce následujícím se oni dva a Charlie Chaplin vydali vlakem po Spojených Státech a prodávali válečné obligace. Pickfordová a Chaplin byli v té době dvěmi nejlépe placenými filmovými hvězdami v Hollywoodu. Fairbanks založil svoji vlastní produkční společnost a během roku a půl od svého nástupu ho jeho popularita a obchodní prozíravost vynesly na třetí platovou příčku. Během světové války přinášel lidem tolik potřebný smích. Ve snaze stopnout astronomické příjmy hvězd, se velká studia pokusila monopolizovat distributory a provozovatele kin. Ve snaze zabránit kontrole ze strany studií a uchovat si nezávislost, zase Fairbanks, Pickfordová, Chaplin and D. W. Griffith založili v roce 1919 filmovou společnost United Artists a spolu s ní i vlastní distribuční síť. Získali tímto kompletní uměleckou kontrolu nad svými díly a samozřejmě plnou kontrolu nad nemalými zisky. Společnost byla solventní prakticky okamžitě po svém založení, převážně díky Fairbanksovým filmům. Ženy šílely už jen při vyslovení jeho jména, pro mladé muže byl vzorem odvahy a elegance. Byl opravdovým pionýrem němé éry.

Fairbanks se rozhodl vzít si Pickfordovou, ta ale byla stále vdaná za herce Owena Moorea. Oba byli znepokojeni špatnou publicitou a věděli, že prodlužování současného stavu bude mít negativní dopad na diváky a návštěvnost. Dal Mary ultimátum a ta v roce 1920 docílila v malém nevadském městě rychlého rozvodu. Pár byl oddán ještě v březnu 1920, předchozí rozvod Pickfordové byl ovšem nevadskými právníky napaden a spor se protáhl až do roku 1922. I když měli právníci ke sňatku výhrady, veřejnost šílela už jen pomyšlením na to, že si “Národní Hrdina” bere “Miláčka Ameriky”. Během evropských líbánek byla dvojice vítána statisícovými davy v Londýně i Paříži. Jednalo se tak o první manželství hollywoodských celebrit. Během společných let manželství požívali Fairbanks s Pickfordovou v Hollywoodu úcty hodné královského páru a slavné se staly i různé zábavy pořádané na jejich sídle Pickfair v Beverly Hills. Pickfair byl ve dvacátých letech po Bílém domě druhou nejprestižnější adresou v USA. Co byla pro 60. léta beatlemánie, to byla pro dvacátá Doug-and-Mary-mánie. Davy obléhaly brány Pickfairu dnem i nocí ve snaze alespoň zahlédnout svého miláčka na koni nebo jak bere Mary na projížďku loďkou po jejich ohromném bazénu.

Rok 1920 pro něj znamenal velký obrat, zariskoval když přišel s nápadem uvést nový typ kostýmního dobrodružného filmu (žánr, který tehdy nebyl u publika zrovna oblíbený). Fairbanks, kterého měli lidé z jeho předchozích filmů zafixovaného jako komika, ve filmu ZORROVO ZNAMENÍ (1920, The Mark of Zorro) poprvé spojil svůj přitažlivý herecký projev s dobrodružnými prvky a odpovídajícími kostýmy. Film měl ohromující úspěch a katapultoval jej mezi superstar. Po zbytek kariéry u němého filmu byla každá jeho další produkce propracovanější a působivější. Připomeňme spektákly TŘI MUŠKETÝŘI (1921), ROBIN HOOD (1922) a ZLODĚJ Z BAGDÁDU (1924). Fairbanks na nich nešetřil výdaji ani úsilím – určily standardy pro budoucí dobrodružné filmy. Mnoho scén z jeho filmů bylo použito různými tvůrci v novějších produkcích a sám Fairbanks byl mimochodem vzorem pro pozdější fyzický vzhled filmového Supermana.

Fairbanks často vyžadoval, aby jeho jméno bylo uváděno až na závěr filmových titulků. Do roku 1920 dokončil 29 filmů (28 celovečerních a 1 krátký, dvoucívkový), ve kterých se představil jako tělesně velmi zdatná osoba. Většinu svých akrobatických kousků předváděl sám - byl výtečným sportovcem a své fyzické schopnosti vždy užíval ke svému nejlepšímu prospěchu. Byly ovšem případy, kdy jej zastoupil kaskadér (jako scény „klouzání po plachtě“ a „houpání mezi stěžni“ ve filmu ČERNÝ PIRÁT , 1926), jelikož některé typy těchto „akrobacií“ byly pro filmovou hvězdu pokládány za příliš riskantní. V roce 1921 spolu s Pickfordovou, Chaplinem a jinými pomohl zorganizovat filmový fond (Motion Picture Fund) na pomoc těm z branže, kteří přišli o práci nebo nebyli schopni splatit své účty.

V roce 1927 už Fairbanks věděl, že se jeho hrdinské filmové tažení blíží ke konci, bylo mu 44 let a v tomto věku již nebyl schopen naplnit očekávání svých diváků jako romantický hrdina a odvážný mladík. Stále více se proto soustředil se na podporu filmového průmyslu. Během první ceremonie svého typu on a Pickfordová také otiskli své ruce a nohy do mokrého betonu v nově otevřeném Graumanově čínském divadle (30.4.1927). Ve stejném roce byl Fairbanks zvolen prvním prezidentem Akademie filmových umění a věd (AMPAS, byl jedním z jejích 36 zakladatelů) a v roce 1929 uváděl vůbec první předávání cen filmové Akademie (ve srovnání s dneškem pojaté tehdy ještě jako banket). Pomáhal rovněž zakládat první filmovou fakultu na jihokalifornské univerzitě. Fairbanks má svoji hvězdu na hollywoodském Chodníku slávy na 7020 Hollywood Boulevard.

Jeho poslední němý film se jmenoval ŽELEZNÁ MASKA (1929). Fairbanksovi se v žánru němého filmu dařilo výtečně, omezení prvních zvukových filmů však jeho nadšení k tvorbě otupila. Rovněž jeho fyzická zdatnost a vůbec zdraví začalo pomalu upadat, částečně vlivem dlouholetého silného kouření. S Pickfordovou se rozhodli natočit (a zahrát) svůj první zvukový film – shakespearovské ZKROCENÍ ZLÉ ŽENY (1929). Tento i jejich následující zvukové filmy našly však u publika jen slabou odezvu. Z kasovního propadu “Zkrocení” obviňovali jeden druhého. Mnozí jej označovali jako okamžik, od kterého se začal jejich vztah definitivně rozpadat, i když hlavní podíl na tom měla jistě Douglasovo odloučení a nevěra spolu s alkoholismem a vznětlivostí Pickfordové.

Na začátku 30. let už byli Douglas a Mary přežitkem, nastoupila éra gangsterek, hororů, westernů a muzikálů. Hollywood byl plný nových tváří (včetně Douglase Fairbankse juniora). Po románku s Lady Sylvií Ashleyovou, bývalou sboristkou, se Fairbanks s Pickfordovou v roce 1933 rozešel a v roce 1936 oficiálně rozvedl (Pickfordové připadlo jejich sídlo). V témže roce si v Paříži vzal Ashleyovou (která se po jeho smrti mimochodem provdala za Clarka Gablea). Okrajově pokračoval v práci pro filmový průmysl a United Artists, ale jeho poslední roky už postrádaly ono intenzivní zaujetí z dob natáčení. Poslední film, ve kterém Fairbanks vystupoval, nesl název SOUKROMÝ ŽIVOT DONA JUANA (1934, v britské produkci). Mnohými považovaný za jeho nejosobnější a hodně o něm vypovídající film. Jeho zdravotní stav byl však čím dál tím horší. Poslední roky strávil v Santa Monice a hodně času se Sylvií věnovali cestám do zahraničí.

V prosinci 1939, ve věku 56 let, prodělal Fairbanks ve spánku srdeční infarkt a následující den ve svém santamonickém domě zemřel (Fairbanksova slavná poslední slova byla “Nikdy jsem se necítil lépe.”). Podle některých údajů byl, navzdory lékařským doporučením, posedlý prací a snahou získat zpět svoji dřívější postavu. Během kariéry publikoval pět knih, spis s názvem “The Californian” už zůstal nedokončen. Pohřeb se konal v kalifornském Glendale (Forest Lawn Memorial Park), ke byl uložen do krypty Velkého mauzolea. Za zásluhy o filmový průmysl a vůbec Hollywood mu byly kolegy a příznivci vzdávány hluboké pocty (v roce 1984 se objevil na památeční dvacetipencové poštovní známce USA). Dva roky po pohřbu byly vdovou jeho ostatky vyzvednuty a přemístěny do mramorového pomníku na Hollywood Memorial Cemetery (dnes Hollywood Forever Cemetery). V roce 2000 zde bylo uloženo i tělo jeho syna Douglase Fairbankse.

Marek "džanik" Janík