Giorgio Moroder

Giorgio Moroder se narodil 26. dubna 1940 v Ortisei v Itálii jako Hansjörg Moroder. Proslavil se jako zpěvák, hudební producent, skladatel pro film a hráč na syntezátor. Moroder je držitelem několika cen, včetně tří Oscarů. Kromě syntezátorů je známý i ve hře na kytaru a mezi hudební žánry, které jej proslavily, patří hlavně pop, disco a elektronická hudba. Během své hudební kariéry složil velké množství písní, spolupracoval s řadou dalších hudebníků (mj. Donna Summer, Elton John, Cher, Falco, Barbra Streisand...) a vydal několik úspěšných alb.

Začínal jako kytarista. V Evropě hrával v různých klubech, kde hrál převzaté skladby jiných hudebníků, ale posléze se na konci 60. let usídlil v Německu, kde učinil první důležité kroky své hudební kariéry, pod jménem Giorgio začal zpívat a vydávat své první songy, přičemž skladba, která ho v této době nejvíce proslavila, je "Looky Looky" z roku 1969, do češtiny přezpívaná zpěvačkou Valérií Čižmárovou jako "Léta letí".

V Německu, konkrétně v Mnichově, pak založil na začátku 70. let své vlastní studio "Musicland", které poskytovalo zázemí celé škále hudebníků a hudebních skupin a v první polovině 70. let se začal věnovat i skládání hudby pro film. Velkého úspěchu dosáhl hned v roce 1978, kdy složil hudbu pro film PŮLNOČNÍ EXPRES a získal za ní oscara. Po tomto úspěchu následovaly další známé filmy, u nichž je hudební doprovod velmi důležitý, např. AMERICKÝ GIGOLO (1980), KOČIČÍ LIDÉ (1982), ZJIZVENÁ TVÁŘ (1983), ELEKTRICKÉ SNY (1984) či DO ÚTOKU (1987). Coby spoluautor je, společně s němcem Klausem Doldingerem, zapsán pod hudbou k filmu NEKONEČNÝ PŘÍBĚH (1984). Druhého oscara své kariéry získal za píseň "Flashdance... What a Feeling" k notoricky známému romantickému muzikálu FLASHDANCE (1983). Třetího (a zatím posledního) oscara získal za slavnou romantickou píseň "Take My Breath Away" z filmu TOP GUN (1986). Na tomto filmu se sice coby skladatel hudebního doprovodu nepodílel, ale jeho píseň se stala kultovní a řada diváků si ji při jejím poslechu spojí právě s tímto filmem.

Od 90. let se již Moroder skládání filmové hudby tolik nevěnuje, ačkoliv se stále jedná o velice plodného autora (hudba pro televizi či pro jiné interprety) a navíc jsou jeho skladby neustále citovány a používány v jiných filmech či seriálech. Doba 80. let a její nezaměnitelná atmosféra, k níž neodmyslitelně patří právě i Moroderova hudba, je už dávno pryč a kdoví, zda-li se Moroder ještě někdy vrátí, aby za zvuků syntezátorů opět vehnal nostalgii do srdcí svých fanoušků a hlavně filmových diváků.

ČSFD.cz