Matthew Robbins

Píše se rok 1945, čas kdy se rodí po celém světě nová generace vehlasných umělců a mezi ně se přispěním trochy štěstěny zatoulal i jeden zatím docela neznámý americký človíček jménem Matthew Robbins. Ani sám Matthew v ranném dětsví neměl zřejmě potuchy o tom, že to bude právě on kdo přispěje v pozdějším věku do světové kinematografie velkou porcí inovátorství.

Na začátku šedesátých let začal Matthew studovat na známé škole vyššího učení Johns Hopkins Univerzity v Baltimoru. Zde se setkává s Waltrem Scottem Murchem (filmovým stříhačem, který obohatil oscarový snímek Apocalypse Now zvukovým formátem 5.1) a též i se známým kameramanem Calebem Deschanelem.

Robbins s Murchem postupem času v roce 1965 odcházejí na Univerzitu jížní Kalifornie(University of Southern California film school) kam se zanedlouho připojí i Deschanel. Zde na této škole Matthew potkává mnoho přátel, mezi kterýma lze jmenovat zvučná jména jako je George Lucas, Hal Barwood, Willard Huyck, Don Glut, John Milius a také stojí za připomenutí i s legendárním filmovým hudebním skladatelem Basilem Poledourisem. V těchto časech se Robbins podílí společně s ostatními studenty filmové školy na úvahách kam by mohl směřovat film v budoucnu a společně začínají zamíchávat osudem celého do té doby konzervativního Hollywodu. Jedním ze zralejších počinů, na kterém spolupracoval s Georgem Lucasem byl ve své době novátorský sci-fi film THX 1138 z roku 1971, který takříkajíc nastartoval společně se Spilbergovým celovečerním filmovým debitem Sugarlandský expres (The Sugarland Express) éru filmů, kde je kladen důraz na vyoji soukromých vztahů a lidské svobody. V roce 1974 si Robbins odnáší vítěztví z filmového festivalu v Cannes za nejlepší scenář k dříve již zmiňovanému filmu Sugarlandský expres.

V druhé polovině let sedmdesátých stále úzce spolupracuje se Stevenem Spilbergem a to asi nejznámějším počinem Blízká setkání třetího druhu (1977), kde se neoficiálně podílel i na scénaři. V tom samém roce společně napsal s Hal Barwoodem scénař k válečnému filmu McArthur, kde si zahrál hlavní postavu samotný Gregory Peck. O několik let později stále spolupracuje s Barwoodem a spolu dají dohromady scénář k temnému fantasy filmu Drakobíjce (Dragonslayer,1981), kde si Matthew Robbins sedl i do režiserské židle. Drakobijce byl na svou dobu nadprůměrný film s velkou škálou zvláštních efektů a docela obstojného hereckého obsazení, ale jak už tomu v historii bývá, film byl zastíněn a neprodral se navrchol v oblíbenosti u diváků. I tak zhruba po čtvrt století se jedná o jeden z nejlépe provedených filmů, kde hlavním motivem je boj s drakem. V druhé polovině let osmdesátých se Robbins z větší části angažuje v televizních projektech, které nepřinášejí větší ohlas u obecenstva televizních přijmačů. Ve stejném období trochu však na sebe režijně upozorňuje docela zdařilou rodinnou sci-fi komedii Baterie nejsou v ceně (*batteries not included, 1987), film byl nominován v Academy of Science Fiction, Fantasy & Horror Films, USA v kategorii nejlepší fantasy film. Devadesátá léta a konec dvacátého století nepřináší ve filmové tvorbě Robbinse příliš zajímavého, snad trochu na sebe upozorňuje scénářem k filmu Mimic (1997), který režíroval Guillermo del Toro s nímž spolupracuje postupem času i v jednadvacátém století na dalších projektech.

Matthew Robbins je člověk, který celý svůj život obětoval filmu a lidem okolo něj. I když stál většinou v pozadí svých přátel Lucase či Spilberga, tak nelze opomenout jeho přínos v tvorbě sci-fi a fantasy filmů.

_ "Kinolístek" _