Drakobijce

Když jsem viděl film v první polovině 80.let, byl jsem trikovou podobou draka z Ohnivého jezera naprosto unešen. Pravá nefalšovaná pohádka, která je místy docela krutá. Ale to přece pohádky jsou ne? Stačí vzpomenout Grimmy a jejich lidožravé obry stejně jako Němcovou ( Lilie, Vlkodlak či Zlá matka jsou hotové horrory) či Erbena. A nádherná krajina, kterou se možná inspiroval Jackson, ale obráceně to naštěstí nebylo....Kromě krajiny mě zaujaly i určité hudební pasáže - temná hudba na dechové nástroje tak, jako by se měly objevit brány Mordoru! Takže si tipuji, že tenhle film má Jackson rád. (18.08.2010)

Dodnes si pamatuji rozruch, způsobený uvedením filmu v premiéře na Nově v neděli odpoledne, kdy byl avizován jako pohádka pro děti. Díky krapet zavádějícímu zaškatulkování drsnější ladění a naturalismus některých scén pár dítek nerozdýchalo a jejich rodiče pak televizní kazatelnu Volejte řediteli zahrnuli zděšenými, ba možná až výhružnými dopisy. Uběhlo čtvrt století a v dnešní pohádkově (a vlastně i dospělejší fantasy) vyměklé době působí Drakobijce jako živá voda a balzám na (cynickou) divákovu duši. Příběh je dosti temný, hrdinové nejsou neprůstřelní a nedaří se jim vše včas splnit a každého zachránit. Hlavní hrdina Peter MacNicol je sice (alespoň z počátku) trochu jelito, ale sympaťák, jeho vyvolená Caitlin Clarke moc krásná a záporák John Hallam parádně démonický. Drak je skutečně děsivý a triky na svou dobu zdařilé. 85%. (27.12.2020)

Příjemná fantasy - také by se dalo říct hodně temná pohádka s pohádkovým syžetem poněkud naruby -, která přes sv§j fantaskní svět zaujme svým pokusem o jakousi realističnost prostředí. Těm lidem jsem ty problémy té doby věřil, i jejich životy a jednání. Ten králův špeh, či co to bylo, mi tam přišel poněkud přestřelený, a hodně mi vadilo to až příiš okaté opovržení nad křesťanstvím, které přichází uzavřít svět pohanství, draků a čarodějů (navíc je to dost klišé a poněkud mimo skutečnou historickou realitu). Ale jinak je to natočené poutavě a podmanivě, i když se objeví několik hluchých nebo zdlouhavých míst, celkově však vítězí schopnost výpravy a realizace, i uměřených hereckých výkonů, a koneckonců i zajímavost podání celého v podstatě banálního příběhu. Souboj s drakem v jeskyni je třeba natočený velmi napínavě. Docela mne dostalo, když jsem zjistil, že představitelka kovářovy dcery zemřela ve věku 55 let. A Petera MacNicola, který si posléze v Krotitelích duchů zahraje blbečka, jsem skoro nepoznal. (01.04.2020)

Když už máte tu smůlu, že vám za kopcem bydlí drak, je dobré mít za nějakým jiným, nejlépe nepříliš vzdáleným, kopcem v záloze i drakobijce. Být v některých krajích ženou, které pořád někdo říká, že je k sežrání, nemusí být tak příjemné, jak by se mohlo zdát. Chudák drak nebyl oprávněně se symbiózou s místními homo sapiens sapiens zcela spokojen, dával jednoznačně najevo, že jídlu dává přednost, pokud je dobře propečené až zpopelněné a oni mu to pořád nosili co syrové, ale ještě se cukající, také by mě zneklidňoval pohled na to, jak mi večeře utíká z talíře. Drakobijce je parádní fantasy s princeznou, o kterou nakonec vůbec nejde, jenom o ni každou chvíli někdo zakopne, kouzelníkem rafinovaným jak kokosový olej, kouzelníkovým učněm, jehož největší předností je skladnost, umožňující mu zalézt i do malého prostoru pod kovadlinou, či schovat se za štít, s kovářem, kterých je pohříchu už také víc v pohádkách než v realitě a s drakem, na kterého si můžete sáhnout (skoro). I tak ale drakem mého srdce zůstává Draco (18.12.2013)

Pravá syrová pohádka o drakovi, který nemluví a je tak zlý a zvířecký, jak drak má být. Losování mezi dívkami, obětování, starý kouzelník, jeho mladý učeň, třesoucí se jeskyně, podivná princezna, která se sama obětuje a konečný souboj s drakem útočícího z nebe: co víc si od středověké pohádky při níž mrazí přát. (25.07.2005)