Lars von Trier

Lars von Trier vystudoval roku 1983 dánskou Národní filmovou školu (Den Danske Filmskole) na které natočil krátkometrážní studentské snímky jako NOCTURNE, BEFRIELSESBILLEDER nebo DEN SIDSTE DETALJE, které si odnesly ceny za nejlepší filmy na jednotlivých ročnících filmového festivalu v Mnichově. Po škole mohl začít pracovat na evropské trilogii, která odstartovala jeho kariéru a přinesla mu nejedno prestižní ocenění. Prvním filmem byl PRVEK ZLOČINU, který získal v Cannes cenu za techniku, nominaci na Zlatou palmu a mnoho ocenění v Dánsku. Druhým byl snímek EPIDEMIC, na jehož scénáři spolupracoval s Nielsem Vorselem a který kromě nominace na cenu za nejlepší film na filmovém festivalu v Portugalsku, byl přijat velmi vlažně. Spolupráce s Vorselem pokračovala a dala vzniknout poslednímu a zároveň nejúspěšnějšímu dílu EVROPA, který si v Cannes vysloužil cenu za techniku, nejlepší umělecký film a cenu Prix du Jury o dalších cenách jiných filmových festivalů nemluvě. Mezitím se ujal pro televizní produkci zfilmování slavné Euripidovy hry Médeia nebo se podepsal pod videoklip k hitu "Bakerman" od dánské funkové skupiny Laid Black.

V roce 1992 založili s producentem Peterem Aalbak Jensenem vlastní produkční společnost Zentropa Entertainment, za účelem dosažení finanční nezávislosti a tím pádem i tvůrčí svobody. Aby pro právě založenou společnost vydělal peníze, začal Von Trier natáčet miniseriál "KRÁLOVSTVÍ", jehož plánovaná třetí série už nevznikla, kvůli úmrtí Ernst-Huga Järegarda, představitele jedné z hlavních rolí. Nicméně američané se o dekádu později chopili remaku, jehož scénář si vzal na starost Stephen King. Zentropa Entertainment se proslavila mimojiné jako jediná mainstreamová společnost produkující filmy obsahující "hardcore sex" scény.

Z jistých rodinných důvodů přichází v roce 1995 zasádní zlom v Trierově tvorbě. Trier se od své umírající matky dozvěděl, že jeho otcem je syn dánského skladatele J.P.E Hartmanna, tedy někdo jiný než se domníval, a že byl, jak sám Lars von Trier říká "obětí genetického experimentu své matky", která chtěla syna s "tvůrčími geny". Následně ve filmu skoncoval s jakoukoliv stylizací a začal klást důraz na syrovost a upřímnost. Nakonec zakládá s Thomasem Vinterbergem filmařský manifest Dogme 95, ze kterého se postupně vyvinulo významné postmoderní hnutí dánského a evropského filmu vůbec. Hlavní myšlenkou je odstranění veškěrých iluzí a efektů, které film dnes nabízí a soustředění se na příběh a herectví. Mezi pravidla filmu Dogme 95 patří například používání výhradně ruční kamery, nepřípustnost obrazových efektů, úprav prostředí pomocí kulis, dějového či místního posunu příběhu (pouze "tady" a "teď"). To ovlivnilo Trierův další film PROLOMIT VLNY, natočený v intencích manifestu, avšak nikoli zcela. Snímek vyhrál hlavní cenu v Cannes a proslavil herečku Emily Watson, která byla za svůj herecký výkon nominována na Oscara. Následně se rozhodl natočit film IDIOTI čistě podle Dogme 95 a tím manifest objevil i pro širší publikum a inspiroval filmaře po celém světě.

V roce 2000 získal Trierův muzikál TANEC V TEMNOTÁCH v Cannes Zlatou palmu a pro představitelku hlavní role, islandskou zpěvačku Björk, přinesl renomé výborné herečky. Zároveň za píseň Björk "I've Seen It All", na které se podílel Trier a Sjón Sigurdsson, byli nominováni na Oscara. Přestože Björk získala nejedno ocenění za svůj herecký výkon a nemalý úspěch spolupráce Triera s Björk naznačoval vznik dalších společných projektů, kvůli tvůrčím neshodám a odlišnému pohledu na hereckou práci (5-ti denní neodůvodněná nepřítomnost Björk na natáčení) se tak bohužel nestalo.

O tři roky později otevírá svou další trilogii "USA - Země možností" filmem DOGVILLE a v roce 2005 navazuje druhým dílem MANDERLAY. Oba filmy se setkaly s různými reakcemi, kvůli experimentálnímu přístupu (stylizace do záznamu divadelní hry se skromnými kulisami), nicméně byly nominovány na Zlatou palmu a pro většinu kritků byly jasnými favority, ovšem žádná významná ocenění bohužel nezískaly. V roce 2006 si oddechl od velkých témat filmem KDO JE TADY ŘEDITEL?, ovšem svého experimentátorství a upřímného přístupu Dogme 95 se nevzdal ani v této komedii, zároveň však použil techniku počítačem automatizovaného střihu, kterou nazval "Automavision".

Sám Lars von Trier se nepovažuje za experimentátora, naopak stanovuje si svá přísná pravidla tvorby ve kterých se následně může pohybovat, což přisuzuje nedostatku jakýchkoli pravidel ve svém dětství. Nechce svými filmy moralizovat, ačkoli se zajímá o filosofii a problém etiky. Do budoucna by rád k filmovým tématům přistupoval odlehčeně, ovšem jak sám říká "vnitřní úzkost a znepokojení jsou silnější a silnější."

ra1n