Zdena Kavková

Hvězda němých filmů Zdena Kavková (psána též Kafková) se narodila 9. července 1896 v Praze jako Zdena Růžičková. Jméno Kavková získala po svatbě matky s divadelním redaktorem časopisu Divadlo. Jejím manželem byl režisér Svatopluk Innemann (1896 – 1945). Roku 1912 začala hrát u Blažkovy divadelní společnosti. Pak vystupovala v pražském Švandově divadle, Divadle na Vinohradech a Uranii.

Na divadelních prknech uplatňovala svůj půvabný a zvláštní obličej, jímavou mimiku a charakteristický hlas. Vystupovala, ve své době, v populárních francouzských konverzačních komediích a v rozličných hrách domácího a světového repertoáru.

Ve filmu debutovala jako dvacetiletá rolí květinářky v komedii ZLATÉ SRDÉČKO (1916). Záhy se stala obsazovanou, oblíbenou a známou hvězdou němých filmů. Tvořila zejména hlavní dívčí milovnické role. Často hrála ve filmech svého muže, který ji nabízel hlavní ženské úlohy.

Hrála ve snímcích ČERVENÁ KARKULKA (Karkulka Podhorská), DĚVČE ZE STŘÍBRNÉ HRANICE (Sylva Baranová), Z ČESKÝCH MLÝNŮ (mlynářova dcera Anička), ZÁVEŤ PODIVÍNOVA (herečka Lilly Tawerová), VENOUŠEK A STÁZIČKA (Stázička Voňavková), LUCERNA (družička), VDAVKY NANYNKY KULICHOVY (dcera Klotylda), JOSEF KAJETÁN TYL (Anna Forchheimová – Rajská), PLUKOVNÍK ŠVEC (Nataša), ŠVEJK V RUSKÉM ZAJETÍ (dáma z Červeného kříže) a další.

Velké popularity dosáhla rovněž hlavními rolemi Lilky v komedii ZELENÝ AUTOMOBIL (1921), Míly Janotové v komedii FALEŠNÁ KOČIČKA (1926), kde hrála po boku Karla Hašlera a Vlasty Buriana a vesnického žabce Kačenky Strnadové v komedii LÁSKY KAČENKY STRNADOVÉ (1926).

Zvukový film jí však zhatil filmovou kariéru, kde její popularita začala povážlivě upadat. Stejně tomu tak bylo i u jejích kolegů Jana W. Speergera, Suzanne Marwille, Jiřího Hrona, Olgy Augustové, Anity Janové či Mary Jansové. Měla totiž specifický hlas a projev, který se do zvukového filmu vůbec nehodil. Byla tedy obsazována do malinkých epizodních roliček, které více než svým hereckým a hlasovým projevem okouzlili svým jímavým zjevem.

Ve třicátých letech se ve filmu objevila pouze v osmi filmech. Z nichž pět režíroval její manžel Svatopluk: FIDLOVAČKA (návštěvnice pouti), ŠENKÝŘKA „U DIVOKÉ KRÁSY“ (Maryna Hurbanová), VRAŽDA V OSTROVNÍ ULICI (švadlenka Boženka), SEXTÁNKA (hospodyně u učitele Horna) a její poslední film v kariéře TVOJE SRDCE INKOGNITO (majitelka cestovní kanceláře).

Jeden režíroval Vladimír Slavínský: PRVNÍ POLÍBENÍ (Věřina ošetřovatelka) a Martin Frič: HRDINA JEDNÉ NOCI (návštěvnice ochotnického divadla). U osmého filmu, reklamy VODA A VODA JE DVOJÍ (vedoucí pradlenek) není známé jméno režiséra. Po roce 1936 se v československé kinematografii již neuplatnila a do roku 1945 se věnovala výhradně divadlu. Její manžel Svatopluk z filmového světa zmizel o rok později. Za druhé světové války se Zdena Kavková zkompromitovala spoluprací s nacisty.

Horlivě vystupovala v nacistických propagandistických rozhlasových skečích (např. „Haló, volá Londýn“, „Hvězdy nad Baltimore“), zažádala o německé státní občanství a pod jménem Silly byla konfidentkou gestapa. Po válce byla vyšetřována a Lidovým soudem 20. května 1946 odsouzena k patnácti letům těžkého žaláře a doživotně vyřazena z řad filmových a divadelních pracovníků.

Na konci padesátých let se nepřímo k filmu vrátila, když filmovým historikům Jaroslavu Brožovi a Myrtilu Frídovi poskytla různé fotografické materiály pro jejich obrazové filmové album „Historie československého filmu v obrazech 1898 – 1930“ (1959). Na začátku 30. let vydala své herecké vzpomínky pod názvem „Pozor, až tlesknu, tak jedem“ (1932). Zemřela v osamění 1. prosince 1965 v Praze ve věku šedesáti devíti let. Svého muže Svatopluka Innemanna přežila o celých dvacet let…

Jaroslav "krib" Lopour