Obsahy(1)
Venoušek provádí místo učení různé kousky a tomu odpovídá i jeho vysvědčení. Jeho otec s tetou Klotyldou ho proto dají do učení k ševci Nesvačilovi, který nemá pro žertíky svých učedníků smysl. Venoušek založí organizaci ševcovských učňů "Bratrstvo Černé Štruple" a s nimi podniká dobrodružné výpravy. Do svého doupěte vlákají i mistra Nesvačila a pomstí se mu za všechna příkoří. Kvůli Venouškově kamarádce Stázičce dojde v "Bratrstvu" ke zradě a Venoušek se Stázičkou a kamarádem Zrzkem utečou před trestem na venkov. Tam si obstarávají živobytí na úkor hloupých výletníků. V Prachovských skalách je Zrzek dokonce pronásledován jako lupič. Po epizodě v holičství se nechají najmout k cirkusu, prodávají omlazovací krém starým babkám. Zrzek se zamiluje do Stázičky a chce z beznaděje skočit pod vlak. Ten naštěstí uhne na jinou kolej. Stázička se vrátí domů a má v noci hrůzný sen o pekle. Na výletě pak potká kamarády i Nesvačila, který nakonec učedníkům odpustí. (Podle dobového popisku.) (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (1)
Nyní již za vše, co se dochovalo. ()
Zaujímavosti (7)
- Venouš Dolejš, později Huňáček, jest nejoblíbenější postavou Josefa Skružného. Vystupuje téměř jako jeho alter ego v knihách, komiksech, divadelních hrách a v neposlední řadě i ve filmech. (NinadeL)
- Sedmý český seriál (1922). (NinadeL)
- Dochovala se jen část filmu. V dochovaném fragmentu filmu je zachycena epizoda z Prachovských skal a cirkusu, kde Zrzek vystupuje jako impresário a Venoušek se Stázičkou jako liliputáni. Byly natočeny celkem tři díly, které byly bez rozdělení uvedeny v srpnu 1922 v pražském kině Lucerna. Dále byl však film uváděn ve dvou epochách. Premiéra I. epochy: 1. 9. 1922. Premiéra II. epochy: 22. 12. 1922. Příběhy vycházely v Humoristických listech. Pracovní záběr zkušební scény v pekle (jinak nedochované) ve filmu Jak se u nás kdysi filmovalo (sestavil Bohumil Veselý v roce 1960). Zdroj: Český hraný film 1898-1930, NFA 1995. (ČSFD)