Renato Pozzetto

Renato Pozzetto se narodil 14.července 1940 v obci Laveno-Mombello v provincii Varese v italském regionu Lombardie, který se nachází asi 60 km severozápadně od Milána. Narodil se v dělnické rodině a své dětství prožil v Gemonio (Varese). Pozzetto je absolventem technického institutu.

Své první zkušenosti v oblasti herectví získává v kabaretech v Miláně. Roku 1964 vytvořil komické duo s Cochi Ponzonim (*11.4.1941). Se svými monology, písněmi, scénkami a gagy vystupovali rovněž v Derby Clubu, který byl jedním z nejznámějších klubů v Miláně v období šedesátých a sedmdesátých let. Společně vymysleli nový druh absurdní komedie, která zesměšňovala zvyky Italů a pomohla mnohým naučit se dělat si legraci ze sebe samotného. Jejich popularita rychle rostla a dostali se až před televizní kamery (RAI) do pořadů typu QUELLI DELLA DOMENICA (1968), nebo CANZONISSIMA (1956-1975). V této době se Renato prezentuje již také jako hudebník a podílí se na několika úspěšných písních ve spolupráci s Enzo Jannaccim, připomeňme slavnou píseň E La Vita, La Vita (1974). Tuto píseň Cochi a Renato interpretují právě v pořadu CANZONISSIMA a po poslední epizodě (6.1.1975) se píseň dostala na první místo v italské hitparádě, kde zůstala celý měsíc.

Od poloviny sedmdesátých let Renato začíná svou sólovou kariéru a debutuje ve filmu PER AMALE OFELIA (1974). Film je pro Renata možností ukázat svá nenapodobitelná herecká gesta a výrazy obličeje. Stává se populárním komikem a jeho absurdní humor v originální situacích se stává jedním z klasických rysů typické italské komedie. Vše je doplněno o vytříbený „milánský“ akcent. Objevuje se ve velkém množství filmů s převážně komediální tématikou. TŘI TYGŘI PROTI TŘEM TYGRŮM (1977), JSEM FOTOGENICKÝ (1980), CUKR, MED A FEFERONKA (1980), PANNA NEBO OREL (1982), CHUDÁČEK BOHÁČ (1983), DVA SPOLEČNÍCI (1992), OGGI SPOSI (2009) a mnoho dalších. Svérázným způsobem ztvárnil kriminalistu ve snímku ZLOČIN A LA NEAPOL (1978). Alespoň u nás nejznámější komedií je bezesporu kinohit osmdesátých let NÁSTRAHY VELKOMĚSTA, kde Renato hraje Artemia, vesničana, který se ve čtyřiceti letech poprvé vydává mimo svou vesnici a to na traktoru a rovnou do Říma. Že do nebude jednoduché je samozřejmostí.

Na počátku devadesátých let se pod vedením Neri Parentiho spojili dvě velké osobnosti italského komediálního žánru Paolo Villaggio a Renato Pozzetto. Vznikly tři části komedie LE COMICHE (BLÁZNIVÁ KOMEDIE), kde oba protagonisté v množství krátkých příběhů ukázali svoji velkou výjimečnost v komediálním žánru. Brilantní výkon předvedl Renato ve filmu DA GRANDE (1987), který byl pravděpodobně inspirací k filmu s Tomem Hanksem BIG (1988). Za tuto roli byl v roce 1988 nominován na Stříbrnou stuhu (cenu italského národního svazu filmových novinářů). V roce 1975 obdržel speciální cenu „Special David“ (David di Donatello Awards) za svůj přínos nového typu humoru. Jako nový herecký objev obdržel ve stejný rok i Stříbrnou stuhu.

Kromě herectví je Pozzetto také režisérem (například SAXOFONE-1979, nebo UN AMORE SUN MISURA-2007) u těch filmů a mnoha dalších je rovněž autorem scénáře.

Od roku 2000 se opět dvojice Pozzetto, Ponzoni spojila a začali se objevovat v televizi (RAI) v různých pořadech (např. ZELIG CIRCUS). Při natáčení v televizi se také zrodila myšlenka pro společné účinkování v divadle a tím vzniká NONOSTANTELASTAGIONE. Vše je postaveno na malých příbězích každodenního života. Opakování starého repertoáru, který jen málokdo měl možnost vidět naživo. Staré věci jsou znovu „naleštěné“ a Cochi a Renato mají znovu úspěch se satirickými vtipy na společnost, recitací a písněmi za doprovodu příjemné hudby.

V roce 2009 byl Renato protagonistou vládní kampaně proti kouření s názvem „Fumare uccide : difenditi !!“.

Roku 2009 v odpoledních hodinách 21. prosince náhle zemřela Renatova manželka Brunella Gubler v jejich domě v Miláně. Manželé byly od roku 1969 a společně mají dvě děti Francescu and Giacoma. Francesca je dnes producentkou a Giacomo hercem. Renato je dědečkem dvou vnuček Emma (*2001) a Allegra (*2006). V jednom z rozhovorů se Renato svěřil, že ač je to možná u herce divné, nechodí do kina a ani do něj nikdy nechodil.

Petr "Hennes" Hennebichler