Nástrahy veľkomesta

Krásná vzpomínka ještě z dob socialistické České televize, kterou jsem si nedávno osvěžil. Koho by nerozesmály nesmrtelné hlášky jako: "Mám byt samý koutek", ""Kde jsi byl tak dlouho? - Byl jsem na druhé straně bytu" nebo "Při holení široce rozkročte nohy". Podle mě nejlepší smršť vtipu je nahuštěna do prvních asi 10-ti minut, zabírající jedno všední ráno od probuzení po odchod z domu hlavního hrdiny... (04.12.2008)

Tahle italská komedie má bezesporu obrovský potenciál. Bohužel ten zůstává téměř nevyužit. Hlavního hrdinu to přestane bavit na vesnici, a tak vyráží na cestu do velkoměsta - konkrétně Milána. Od konfrontace vesnického burana a městských lidí divák očekává smršť komických situací, ale dostává směs rádobyvtipných scén, které vůbec vtipné nejsou (hrdina se vyspí s dívkou a myslí si, že si ho dívka po jedné noci vezme, a tak jde darovat krev, aby jí mohl koupit snubní prsten - ano, OK, je to konfrontace vesnického a městského života, ale jaksi tam chybí něco, co by mě pobavilo) a určitý druh diváků (například já) při sledování tohoto díla nepěkně trpí. Problém je pravděpodobně jak v osobě herce, který se do tohoto filmu vůbec nehodí, a především ve scénáři, který prakticky žádný prostor ke komickým situacím neposkytuje. Přesto tento film si u nás - zvláště díky jisté podobnosti k filmům Zdeňka Trošky - své příznivce získá. (na obalu DVD se píše, že jen nenapravitelný bručoun během filmu vydrží během filmu se nesmát v kuse alespoň pět minut - já jsem se z celých 90 minut smál asi 10 sekund - tak jsem asi nenapravitelný bručoun, no) 30% (23.04.2013)

Všude dobře, doma nejlíp..... :) K tomuto nakonec nejspíš dospěl Renato Pozzetto coby Artemio po svém poněkud nevydařeném pobytu v Miláně. Artemio, tobě to tak sluší. Takovej krásnej kluk... Pokaždé, když tě vidím se do tebe znova zamiluju. Ne ne ne , nechte toho! Nejsem krásná, ale jsem bohatá.... Jenže já jsem slabej na žaludek.... Další stará dobrá osmdesátková komedie. (22.05.2014)

Film byl pěkný, ale moc by mne potěšilo, kdyby alespoň jednou donesl té krásce ty kytky v pořádku. ;-) Renato Pozzetto je narozdíl od Paolla Villagia tak trochu suchar a tím u mě boduje. A nemyslím si že by tu zahrál burana, právě naopak, hrál tam velice srdečného člověka z vesnice. Taky bych nerad zapomenul na hlášku, že jednopokojáky došly, tak už mají jen dvou ... po dvou minutách zjistíte, jak jde ušetřit prostor v bytě. :-D (13.03.2008)

Jáchyme, hoď ho do stroje v italském provedení. I ten ztřeštěný humor je tu hodně podobný. Hlavní hrdina – vidlák z vidlákova – chce poznat život a tak po sérii rozhodnutích nastartuje svůj traktor a vypraví se do Milana. První objevování metropole, zamilování se do tamní městské krásky, návštěva fotbalového utkání…to jsou všechno scény, které mě tak rozesmály, že tenhle film si budu chtít pouštět opakovaně. (24.11.2022)