Blanche Baker

Narodila se jako Blanche Garfein v New Yorku jako dcera herečky Carroll Baker a režiséra Jacka Garfeina. Její otec je český žid, který přežil holocaust, a její matka konvertovala k judaismu. Blanche navštěvovala Univerzitu Wellesley a později začala studovat herectví ve studiu Herberta Berghofa.

Svůj televizní debut měla v mini-seriálu Holocaust v roce 1978, kde si zahrála roli Anny Weiss. Za roli v tomto seriálu získala cenu Emmy.

Na začátku 80. let se začala věnovat divadlu a objevila se v hlavní roli v divadelní hře Lolita. Hra se stala velmi oblíbenou hlavně u feministek a různých hnutích žen, kteří chtěli, aby vláda udělala něco s pedofilií, což bylo téma, které se hra věnovala. Kritiky byly různorodé, ale většinou Blanche Baker chválili. Navzdory pozitivním recenzím se Blanche nikdy na Brodway nevrátila.

Svůj první filmový debut měla ve filmu The Seduction of Joe Tynan, kde si opět zahrála s herečkou Meryl Streep (poprvé se objevila po jejím boku v mini-seriálu Holocaust). Následovali menší role jako třeba ve filmech Sixteen Candles (1984), Cold Feet (1984) a Taking Chance (2009).

Blanche Baker byla dvakrát vdaná. Poprvé se provdala v roce 1983 za režiséra Bruce Van Dusena. Narodily se jim tři děti - Zane, Dara a Wynn Van Dusenovi. Manželství vydrželo 19 let. V roce 2002 se pár rozvedl a hned rok poté se Blanche provdala za lékaře Marka Magilla, se kterým má syna Jamese. Manželství trvá dodnes.

Tereza "Streeper" Filounková