Šestnásť sviečok

V Americe sice může jít o kultovku, ale nic úchvatného tenhle film nenabídne - a to se mi Hughesův pozdější počin The Breakfast Club velice líbil. Sixteen Candles je relativně dobře zarámovaným cca 24 hodinami, kdy hlavní hrdinka Sam prožívá zklamání nad tím, že její rodina zapomněla na její šestnácté narozeniny. Ale ačkoli postavy jsou sympatické, prožívají relativně banální příběh a vtípky šly mimo mě. Samin vyvolený je sice na pohled hezký, milý a zazobaný (ideál pro šestnáctiletou dívku), ale nemá žádné charisma. Narozdíl od The Breakfast Club tu chybí vnitřní napětí a temnější podtón, ale jako příjemná jednohubka rozhodně postačí. (16.01.2017)

Poslední film z Hughsovy série středoškolských filmů. Tentokrát se tu neděje tolik šíleností, ale pořád je t o slušná zábava. Samantha prožívá krizi, má 16 let, ale nikdo z rodiny si jí nevšímá a ve škole to není o moc lepší. Vše se změní na školním plese, kde si ji všimne místní idol. Mezi tím ji začne balit jeden ňouma a trapné situace mohou začít. Pak už se dostáváme jen od jedné šílenosti ke druhé. Konec je celkem povedený. "Banzai!" (09.09.2023)

Takový předkrm od Johna Hughese před Breakfast Club... Místy neskutečně vtipné, po celou krátkou stopáž pak minimálně zábavné a příjemné. Silně nadprůměrná romantická komedie, která i po těch téměř třiceti letech bez námah smázne většinu dnešní produkce... A body navíc za úžasně přirozenou Molly Ringwald. S klidnou duší 85 %. (31.12.2012)

Není na škodu čas od času vidět nějaký hodně špatný film. O to víc ocením ty dobré. Vzhledem ke zdejšímu poměrně vysokému hodnocení a příznivým komentářům mě dost překvapilo, když se z toho vyklubala ta nejméně vtipná komedie, co jsem v poslední době viděla. Nejodpudivěji na mě působily rasistické vtipy na účet čínského studenta, zesměšňování dívky se zdravotním omezením, vtipy o znásilnění nebo pronásledování vyhlédnutých romantických a sexuálních objektů. Je-li Sixteen Candles opravdu typickou ukázkou komedií z 80. let, alespoň vím, že se jim mám vyhýbat. (06.07.2016)

No tak toto bylo opravdu krušné... Vlastně se stydím, že jsem se na ono "dílo" dívala až do konce. (Záměrně nepíšu film.) Zpočátku jsem měla obavy z toho, jak bude osmdesátkový snímek vypadat. Bohužel realita předčila všechny moje hororové vize. Kromě obzvlášť odporné dobové hudby a kostýmů mě neskutečně iritovali přehrávající nesympatičtí herci, bezduchý příběh i tolik chtěné "vtípky". Celou dobu jsem si ťukala na čelo, jak něco takového může mít na čsfd 72 %. Důvod jsem po 93 minutách neobjevila ani jeden. Jednu hvězdu dávám snad jen za kazoo předvedení Brahmova Uherského tance č. 5 a za vtípek s "kmotrovským" hudebním motivem během rodinného oběda, to jsem se i zasmála, jinak mi bylo spíš do pláče. (11.06.2012)