Anna Orso

Anna Maria Orso se narodila 11. prosince 1938 v Neapoli. Svojí dlouhou padesátiletou kariéru začala Anna roku 1963 ve filmu Riccarda Felliniho (21.2.1922-25.3.1991, mladší bratr Federica) STORIE SULLA SABBIA. Předtím, ale vstoupila do světa showbyznysu jako fotomodelka. V roce 1966 se stala známou, díky historickému velkofilmu nominovanému na Oscara THE BIBLE: IN THE BEGINNING od Johna Hustona. Zde hrála v roli manželky Shema (syna Noaha), kterého ztvárnil Petr Heinze (u něj to byla jediná filmová role v životě).

Roku 1973 hrála ve filmu Vittoria Schiraldiho (*7.2.1938) v roli signory Ardizzone. Dále si mimo jiné zahrála královnu v dramatu CAGLIOSTRO (1975), jako Maria Magdalena hrála v komedii s Edwige Fenech IL LADRONE (1980) nebo si zahrála matku jedné z obětí sexuálního vraha řádícího téměř patnáct let ve Florencii, ve filmu IL MOSTRO DI FIRENZE (1986). Poslední filmovou rolí, kde mohla shlédnout sama sebe, byla pak pro Annu stará Italka, ve francouzském filmu CLOCLO (2012). Byla to také již jedna z mála filmových rolí v novém tisíciletí, kdy hrávala Anna převážně na televizní obrazovce v seriálech či inscenacích jako MY HOUSE IN UMBRIA (2003), QUESTO AMORE (2004), NEBBIE E DELLITI (2005) či IO E MIO FIGLIO – NUEVE STORIE PER IL COMMISSARIO VIVALDI (2010).

Během své kariéry spolupracovala s mnoha režiséry jako Alberto Bevilacqua, Massimo Troisi, Giovanni Veronesi či Febbraro Diego. Velké pouto bylo mezi Annou a vizionářským režisérem Marcem Bellocchiem (*9.11.1939). Společně natáčeli například film IL DIAVOLO IN CORPO (1986).

Roku 2003 se Anna objevila v americkém seriálu ANGELS IN AMERICA a tak si zahrála po boku Al Pacina a Meryl Streep. S herci jako Bill Murray, Owen Wilson či Cate Blanchett se pak setkala o rok později při natáčení americké komedie THE LIFE AQUATIC WITH STEVE ZISSOU (ŽIVOT POD VODOU) 2004. V kariéře Anny, nesmíme zapomenout také na dva euro-westerny. Jako Ruth Morrison, se představila ve westernu GENTLEMAN JO...UCCIDI (1967) a ve stejném roce hrála dceru Lukase Ammanna (*29.9.1912) v filmu I GIORNI DELL´IRA.

Ornella Muti se ohledně Anny vyjádřila slovy: „Anna Orso vydává neuvěřitelnou energii. Když jí vidíte, okamžitě vás zasáhnou její hluboké oči, jasné a čisté. V tomto okamžiku je Vám jasné, že její krása nevzniká pouze estetikou, ale také z její energie, Anna je ukázkou toho, že krása nemá věk". Anna se opravdu stala jakoby mytologickou postavou, ženou, jejíž pohled zpívá ódy na život, dobrodružství a její výraz byl důležitý a symbolický.

V roce 2012, získala Anna na Mezinárodním filmovém festivalu v Římě cenu „Prospettive Award – Special" za krátkometrážní snímek LA PRIMA LEGGE DI NEWTON (2012). Film byl také jedním z pěti finalistů pro Nastro d'Argento v roce 2013.

Anna Orso začínala jako fotomodelka a této branži se věnovala také nadále po celý svůj život. Že byla pro fotografy výjimečná, by mohl potvrdit třeba fotograf Thomas Toti, který Annu fotil již jako starší a fotografie mají svůj půvab.

O filmu, kde mohla Anna naposledy spatřit sebe samotnou, jsem již psal. Byl to francouzský film CLOCLO (2012). Nebyl to ovšem film poslední. Anna Orso zemřela po krátké nemoci, ve věku 73 let, dne 14. srpna 2012 v Římě. Před svou smrtí se ještě účastnila, v roli čarodějnice, natáčení hororu THE DARKSIDE: BLOOD´S WITCHES. Tento film s libereckou rodačkou Barbarou Bouchet (15.8.1943) v roli Sibilly, měl svou premiéru až v roce 2014 a jeho premiéru již tedy Anna Orso nestihla. Film Michela Comteho THE GIRL FROM NAGASAKI (2013) Anna již nedotočila vůbec. Zprávou o její smrti tehdy šokoval „italský film" její celoživotní přítel a agent Andrea Lamia. Vzpomínková bohoslužba proběhla v  knihovně kinematografie v Trastevere, v září 2012.

Za svůj život byla Anna jedenkrát provdána a měla syna Umberta. 14. září 2014 od 19 hodin,  se konal vzpomínkový večer, kde se dalo dozvědět hodně o životě a filmech této neapolské herečky, včetně posledního období jejího života, kdy ještě začala natáčet film Alexandera Garillii LA SECONDA VIA, ve kterém hrála Anna ruskou ženu.

Petr "Hennes" Hennebichler