The 93rd Annual Academy Awards
Réžia:
Glenn WeissÚčinkujú:
Brad Pitt, Riz Ahmed, Zendaya, Reese Witherspoon, Harrison Ford, Bryan Cranston, Joaquin Phoenix, Renée Zellweger, Viola Davis, Halle Berry, Angela Bassett (viac)Obsahy(1)
Cena Akademie se udílí pravidelně od roku 1929. Letos budou tedy vyhlášeny výsledky již 93. ročníku. V přímém přenosu z Dolby Theatre v Hollywood & Highland Center a z budovy nádraží Union Station v Los Angeles se dozvíme, které snímky a tvůrčí osobnosti si letos odnesou legendární zlatou sošku, po celém světě známou jako Oscar. Mezi nominovanými snímky letos mimo jiné najdeme tituly jako The Father režiséra Floriana Zellera, Země nomádů režisérky Chloé Zhao, nebo Chicagský tribunál Aarona Sorkina. Šanci na ocenění mužského hereckého výkonu v hlavní roli mají také Anthony Hopkins za roli Anthonyho ve snímku The Father, Gary Oldman za roli ve snímku Mank, či Chadwick Boseman in memoriam za výkon ve filmu Ma Rainey – matka blues. Za ženský herecký výkon jsou nominovány například Viola Davis za titulní roli ve stejném snímku, Frances McDormand za roli Fern ve snímku Země nomádů nebo Andra Day za roli Billie Holiday ve filmu The United States vs. Billie Holiday. Slavnostním ceremoniálem nás z pražského studia provedou filmoví publicisté Pavel Sladký a Šárka Gmiterková. (Česká televize)
(viac)Recenzie (36)
Letošní ročník Oskarů jsem vlastně dal jenom ze slušnosti k ceremoniálu a také se zájmem, jak kdo vypadá v době covidové. Z této strany došlo k mírnému zklamání, protože těch správných hereckých es tu bylo pomálu, a ten kdo tu byl, vypadal díky maskerům dobře, jako každý jiný rok. Zajímavě na mě tento ročník působí ale především skladbou nominací, protože jak na Oskarech obyčejně bývá jeden až dva filmy z ranku nezávislého (navíc ze slušnosti k žánru), tak tady na té nezávislosti letošní nominace byly snad i založené. Bylo to pak vidět i na samotných nominujících, kteří žádné hvězdy nebyli, ale evidentně si to užívali. Například Yen-jeong Yoon z Minari byla zlatá. Loni kouká na Oskary z gauče, letos na nich promlouvá se soškou v ruce. Navíc je znát, jak Amíky ta jihokorejská kinematografie pohltila. Osobně jsem pak měl největší radost z dánského Chlastu. Thomas Vintenberg předvedl nejemotivnější děkovačku a snad jenom škoda, že v nominacích nebyl Mads Mikkelsen. Myslím si, že by byl přímým konkurentem Anthony Hopkinsovi. Druhá věc z nominovaných, která mě překvapila, byla výhra dokumentu Moje učitelka chobotnice, u kterého jsem pociťoval radost jen proto, že jsem ten dokument viděl a je teda sakra boží. Nevěřili byste, že si uděláte vztah zrovna k takovému zvířeti jako je chobotnice. Také jsem nevěřil. Zbytek ceremoniálu byl ale jednoznačně o ničem, filmy vesměs průměrné celé to bylo takové plytké, unylé. Nejzábavnější moment byl, když Glenn Close totálně utřela Lil Rel Howeryho tím, že umí zatancovat jeden nezajímavej tanec z jednoho nezajímavého filmu od Spike Lee s názvem Blázinec ve škole. Závěr pak vyšuměl do prázdna, když Anthony Hopkins vyhrál hlavní mužský výkon, ale bohužel se ceremoniálu nezúčastnil. Takže blik, hotovo, konec, žádné emoce, nic. Škoda, tak zase uvidíme příště. ()
Bylo to moc dlouhé, ale moc dlouhé to je vždycky. Všechny volby, které mohly být učiněny, byly učiněny celkem dobře - nosný motiv zdůrazňování začátků každého nominovaného ještě podtrhoval intimní a otevřenou atmosféru a zapadající slunce za okny Central Station tomu dodalo šmrnc. Soderbergh zvládl nabídnout filmový look a poprvé jsem se při sledování Oscarů necítil ulepený cukrem. Jasně mohlo se míň řečnit, ale chápu že si to ty lidi chtěli užít. Velmi dobře odvedená práce. (Samozřejmě nehodnotím samotné výsledky.) PS: Příliš mnoho projevů o sociální spravedlnosti v prostoru, jaký mají na Oscarech, může působit celkem neobjevně, ale za sladké slzy ublížených buranských rasistů to stojí. Těším se na další ubohé komentáře typu "bylo to nevkusné, dokud nepřišla bílá žena a nedodala tomu kus noblesy". Píšu teprv třetí komentář, ale už to tu jede. Každý jeden takový ukřivděný panáček, jehož přízemní svět se při pohledu na úspěšného černocha s názorem hroutí, je k nezaplacení. ()
Z gospelového večírku, na který Zendaya dorazila nečesaná a v plavkách: po první reklamě, tedy asi po 20 minutách, nesmírně osvěžilo, když do záběru ladně vplula kultivovaná Laura Dern, která školeným hlasem a chováním hodného velké společenské události elegantně vnáší, na dosud rozjuchanou, ulicovou, duhovou scénu jakési obhroublé nehezké štěkny projevu à la Stašová z Jedové chýše, kýženou noblesu a přenosu se tak vrací úroveň. No oko vidí, čili bez debaty. Start pořadu byl děsný, neobešel se bez stupidních motorických gest asi adresovaných Bronxu a obdobným kolébkám budoucí sofistikované kulturní obce, taky nás mělo bavit hurónského hýkání, kdy myšlenka na ženu jako takovou, (schopnou zvolit si večerní obuv na filmovou událost roku, na níž zvládne padesát kroků po koberci, aniž by připomínala sjetou šlapku za zenitem mezi kamiony u motorestu či domorodkyni z Konga, která obuví nedisponovala nikdy), dostává poslední ránu z milosti, aspoň že sošku vyhrává Žena vymírající- nadějná a mladá a namakaný Chlast, bez kterého toto pondělí přežijeme jen stěží. Dál už nastupují panteři a my zlí, bílí, uchlácholeni dvěmi úvodními cenami více pojedeme směr vesmírně černé nekonečno. Černá se skloňuje ve všech pádech, černá je i duha, je až obdivuhodné, co všechno a jak moc úžasné černé je, hlavně v kontextu, když si uvědomíme, že taková žena jiné pleti musí být velice opatrná, aby se dnes nahlas nezeptala, zda si na zítřejší koktail smí vzít ty nadčasové chanelovské malé černé. Jack Black pro zichr nedorazil vůbec. Následně se potácíme v tom, kolik policie zabije ročně nekonfliktních, vychovaných černých, bavíme se o tom, co kdo dělal za brigády, než se prosadil u filmu, okénko In Memoriam začíná a končí černými tvářemi, které ani moc neznám, Fincher se tváří odevzdaně, pochopil, že není ani čínskou ambiciózní dívkou, točící hovadiny, ani třeba nějakou mexicky šišlající čokoládovou transkou, čili tady není třeba zbytečně hýřit nadějemi. Je rád, že si může chvíli zakopat za bílou menšinu aspoň v publiku, poučen Tarantinem tuší, že jeho excelentně vypiplaný Mank nemá valných šancí v záplavě nesmírně kreativních minimalistických skvostů, například o bylince, kterou moudře babička zasadila k potoku, nebo o sockách, žijících v pojízdných přívěsech bez řádné technické kontroly. Glenn Close se taky může rozkrájet, vše marné. Čemu fandím, je úžasný animák Soul a ten cenu získává, však když sošku nepřebírá dvojka Afroameričanů, je to pro mě vyloženým šokem. Musím si rychle dolít. Že Akademie nenominovala Madse za Chlast, mě rozlítilo, ale jinak sleduji se zájmem, kam až se to celé dneska, na křídlech prudérní korektnosti, dotlačí. Vlastně je hezké, že na výsledné kvalitě snímku dávno nesejde. Důležité je, z čeho tvůrce vzešel, takže paráda! Zároveň je čím dál hmatatelnější, že tohle kontraproduktivní nesoudné provokování i přirozeně tolerantních, přičemž realisticky smýšlejících liberálů, nepovede k ničemu jinému, než k logickému nárůstu extrémní, populistické pravice, která světu, bohužel, neřekla zdaleka poslední slovo. Teprve pak se budou všichni divit, kde udělali nadšení marxisté chybu. Výkřiky o nekonečném „BOJI ZA SVÉ ČERNÉ LIDI“ také neměly chybu, snad jen jeden působil normálně. Byl to člověk, který reálně něco důležitého dělá a docela sympaticky všechny vyzval k potlačení nenávisti povšechné. Tedy i třeba vůči lidem bílým nebo dokonce policistům, kteří už bez GoPročka nesmí ani na hajzl. Děkujeme. () (menej) (viac)
Proklikal jsem si záznam galavečera (už loni to byla taková bída že jsem to letos vzdal a po asi deseti letech se nedíval na přímý přenos). Peklo. Nechápu proč se aspoň letos, kdy se muselo osekat tolik tradičních součástí ceremoniálu, nevrátili k použití moderátora - ten jediný to mohl zachránit od smrtící nudy a trapného patosu, kterým to takhle bylo prodchnuté. Nemluvě o přepíčené SJW progresivitě, kterou si tam jedou už několik let. Místo moderátora se střídají jednotliví uvaděči a předhánějí se v tom kdo bude hroznější. A vidět přestárlého Harrisona Forda už bylo spíš smutné, toho dalšího Indiana Jonese se fakt děsím. Jedinou dobrou věcí na celém večeru pak byly šaty/bikiny Zendayi. A ta jediná věc která si patos a větší délku obzvlášť tento rok opravdu zasloužila - tradiční sestřih In Memoriam - tak ten naopak sfoukli extrémně rychle že ty desítky jmen ani nebyl čas přečíst, a k tomu na nějakou rozjuchanou swingovou písničku. V roce kdy zemřel Ennio Morricone. Zrůdné. ()
Dôstojné, avšak chladné a vážne predávanie, príslušné lockdownovému roku. Absencia humoru a hudobných čísel je pochopiteľná a v rámci protipandemických opatrení to tou malou sálou (a komornou atmosférou) poriešili dobre. Mrzelo ma, že mimo hlavných kategórií neukazovali úryvky napríklad pri kraťasoch, ale zas som sa takto dozvedel (čo ma malo napadnúť samého), že autorka môjho obľúbeného Burrow má rada Wesa Andersona. Najkrajšiu ďakovačku mala herečka z Minari (štýl Olivia Coleman). Inšpiratívna bola aj reč H.E.R. za najlepší song. Celé to bolo inšpiratívne, s dôrazom na sociálny rozmer. Akurát už to neni zábava. Furt som si hovoril, že by sa tam mohli zjaviť, zjaviť aspoň na moment, Maya Rudolph a Kristen Wiig, a trochu to oživiť. Nestalo sa. Čo sa týka ocenení, boli očakávané; z mojich favoritov to dostala asi len Fennellka za scenár, ale zas ja niekedy nedržím najlepším :). A aj keď by som hrozne rád videl takého Stenfielda s oscarom v ruke, Kaluuya si ho zaslúžil viacej (konkurovať by mohol ešte Lindo, ktorý sa paradoxne neprebojoval ani do nominácií). Natruc, že Burrow nevyhralo, si nepozrem víťazný kraťas. Kolektív je určite lepší film jak Chobotnica, aj ako Chľast. Čo ma mrzí najviac je, že ja mám Frances celkom rád, už odkedy som v detstve miloval Fargo, a ona je určite strašne sympatická teta, ale uvedomme si, že toto už je tretia soška, za stvárnenie furt tej istej postavy. Už chýba iba jedna. A história si ju bude pamätať ako tú, čo nebola Katherine Hepburn. Ps: Skvelý výber pesničky pre In Memoriam. ()
Galéria (511)
Fotka © AMPAS / ABC
Zaujímavosti (5)
- Akademie poprvé zahrnula do výběru tvorbu, která byla zveřejněna prostřednictvím streamovacích služeb jako Netflix, HBO GO a další. V předchozích ročnících totiž mohly být nominovány pouze snímky, které byly minimálně po dobu 7 dní promítány v kinech. (Gtados)
- V kategorii za nejlepší režii byly poprvé v historii Akademie zahrnuty dvě ženy (Chloé Zhao a Emerald Fennell). (Gtados)
- Konání samotného ceremoniálu se vůbec poprvé uskutečnilo na dvou místech. V tradičním Dolby Theatre v Los Angeles a na místním nádraží Union Station. (Gtados)
Súvisiace novinky
93. Ceny akademie - výsledky
Dnes v noci proběhl 93. ročník předávání Oscarů, cen americké Akademie filmového umění a věd (AMPAS). Ceremoniál se odehrál kvůli stále trvajícím protiepidemickým opatřením zcela netradičně ve velmi… (viac)
Reklama