The Ministry of Ungentlemanly Warfare

Tentokrát menej akcie a veľa (aj) únavného rozprávania, pričom postaviť operáciu v druhej svetovej na humore, to sme už kdesi videli, že? A v oveľa lepšom štýle. Pritom udalosť, ktorá dala vzniknúť postave Jamesa Bonda, si možno zaslúžila aj vážnejšie a serióznejšie stvárnenie a nie prejav skoro Austina Powersa. Film sa snaží byť snaží byť štýlový a nezabudnuteľný, no dosahuje presný opak. (18.05.2024)

Odlahcena blbinka s partou nebuchanych spravnakov, ktori hlaskuju kym zaujimavymi sposobmi eradikuju nackov. Bolo to tu uz x-krat a zrejme to nikdy neomrzi. Akurat tej eradikacie je pomenej. Pobavilo ma, ze maskulinny Jack Reacher aka Alan Ritchson, hra Dana s francuzskym prizvukom. :) "Gentlemen...lets steel some boats"..meh. Priemer, ale od Ritchie-ho som ocakaval o uroven lepsi film, zrejme chcel mat na konte i nieco taketo, inak neviem. (16.05.2024)

Zase takový ne zcela typický Gájův kousek, u něhož je třeba zejména nenechat se zmást ani totožností režiséra, jinak známého to Podfu(c)kářského Gentlemana, ani nálepkou „bejzd on dz trů story,“ ani přítomností Fleminga a údajné předlohy nulanulasedmičky a už vůbec ne identitou válečného konfliktu a šoudaunovou westernovou hudbou (tj. nenechat se vyděsit zdejšími asociacemi s Qentýnovými Paznechty), ale uvědomit si, že zde si autor prostě natočil své vlastní Postradatelné. Z této perspektivy se potom alespoň jeden já mohl spokojeně vézt na příjemně úchylné vlně testosteronové nadsázky, v níž partička psychopatických hovad s povolením zabíjet a neposlouchat rozkazy vyčóruje U-Bootí krmelec přímo pod nosem ďábelského Tila, který mimochodem i v kmetském věku ukazuje, že stále umí být naprosto ukázkový, lahůdkový Schweinger. A byť musím uznat, že i já jsem při sledování občas podvědomě hledal ovládací prvky jednotlivých členů Commandos, neb ta asociace je samozřejmě velmi silná (a kdo ví, jestli Gája sám zamlada také rád na monitoru neprověřoval náckům ledviny bowiákem a necpal je pak do sudů s benzínem), tak současně to s ohledem na charaktery ústředních (anti)hrdinů (zajímalo by mě, kolik zářezů na pažbě svého derringeru měl ten černý Hogo Fogo s nevyslovitelným jménem a Rýčr jako parafráze "Mad Jacka" Churchilla byl vysloveně dokonalý!) a výše zmíněný hudební doprovod dodávalo celému dílu lahodnou příchuť a la špagety po angloSASku, pročež po tomto večerníčku jsem zase jednou hupsnul do peřin s blaženým úsměvem v xichtě. P.S.: Doufám, že po mnoha nesmělých (ale povedených!) náznacích ve svých posledních kusech se režisér jednou osmělí a spáchá nějaký regulérní western. (03.06.2024)

Za mě asi nejslabší Ritchieho kousek. Tak nějak mi vůbec nesedl ten funky nadlehčený způsob vyprávění, kterému vlastně kvůli té lehkosti a jednoduchosti chybí jakékoliv napĕtí, vážnost nebo emoce. Velmi ploché, hudba mĕ vůbec nesedla. Til Schweiger si to celé ukradl pro sebe a to tam polovinu filmu ani neni. (27.05.2024)

Po Operation Fortune už druhý krát po sebe Guy Ritchie na voľnobeh. The Ministry of Ungentlemanly Warfare (kriste, kto tomu vymyslel ten dlhočízny názov) by chcel byť takými akčnejšími Inglourious Basterds, ale nato mu chýba silný Tarantinov scénar a postavy, a vlastne aj tá predošlá hravosť a tempo Ritchie filmov. Zostal tak síce technicky solídne natočený, ale pomerne obyčajný vojnový film, ktorý oproti iným Ritchieho kúskom je iba takou neškodnou a úplne nevýraznou jednohubkou. Akurát uvádzať pri podobnej komediálnej blbinke z druhej svetovej vojny prívlastok "based on true story" je pomerne nevhodné, imho. CELKOVO: 5/10 (18.05.2024)