Choď a pozeraj sa

Podľa môjho názoru je tento film nekorunovaný vládca medzi vojnovými drámami s hlbším významom. Rozhodne je nad čím premýšľať. Rusi to proste v tomto smere vedia. A dokázali to aj bez bombastických vojnových scén a podobných "lákadiel" tohto žánru. Choď a pozeraj sa nie je len názov filmu, ale je zároveň aj vyjadrením jeho podstaty prostredníctvom duše citlivého chlapca (aspoň na začiatku) a jeho neskonale depresívnej vnútornej premeny. Prvá polhodinka má síce pomalšie tempo, ale to je len postupná, opatrná príprava na to, čo príde potom. To ďalej už rozhodne nie je vhodné pre každého. Autori namiešali neriedený kokteil naturálnej, depresívnej, najnepríjemnejšej podstaty vojnového utrpenia a bez príkras ho vyliali na filmové plátno. Najhoršie na tom je to, že je to tak desivo reálne, až behá mráz po chrbte. Komu sa podarí aspoň trocha vcítiť do toho chlapca, zažije hotové depresívne peklo a už iba zo slovíčka "vojna" mu príde nevoľno. (12.04.2014)

Válka je vůl. Dělá z lidí bezcitné bestie, odevzdané trosky a celkově dokáže měnit lidský charakter zcela nepředvídatelným způsobem. Myslím, že naprostá většina německých vojáků oslavujících hořící stodolu plnou ruských civilistů byli před válkou normální slušní lidé, kterým dělalo problém zabít vánočního kapra. Příběh malého Fljora, který se nadšeně přidá k ruským partizánům aby vzápětí zpoznal ty nejodpornější válečné hrůzy, včetně osobní tragédie je rozhodně jedním z nejsilnějších a nejsugestivnějších filmových zážitků jaké jsem viděl. Brilantně zahraný a zrežírovaný snímek je skvěle a výpravně natočen (kamera bezmála geniální) ačkoli jde především o komorní psychologické drama mapující dopad válečného šílenství na zranitelnou lidskou duši. Společně se Schindlerovým seznamem by mělo být povinně promítáno ve školách, snad to přesvědčí většinu dětí natolik, aby si některé z nich časem neoholily hlavu, nenavlékly bombra a nešly za sborového hailování plivat na zeď židovského hřibitova. No, kdyby ne, alespoň budou po shlédnutí těchto dvou filmů vědět o druhé světové válce mnohem víc než většina současných nácků dohromady. (12.05.2008)

Film oslavující nezdolnou odvahu a utrpení sovětského obyvatelstva ve Velké vlastenecké válce. Divák má možnost se detailně seznámit očima mladého chlapce Fljory, co znamenala pro postižené lidi totální vyhlazovací válka. Nacistická genocida na území Běloruska se svými Einsatzgruppen, byla jedním z největších zvěrstev Druhé světové války. Film se může pochlubit netradičními přístupy, kdy prací se zvukem (Němé scény při bombardování, kdy člověk načas ohluchne) a kamerou (Detailní záběry obličeje a očí plných bezradného zírání do kamery.), navozuje atmosféru bližší realitě. Tím jednoznačně kompenzuje velikost hollywoodských pompézních bitev. Zdejší boje jsou pojaty v menším měřítku, ale použitím ostré munice působí opravdověji, stejně jako fakt, že jsou viděny z pohledu konkrétního člověka a nejsou prezentovány jako panoramatická show. Film nezastírá černobílé vidění světa, kdy Němci jsou ztělesněné zlo, zatímco Sověti jsou vzorem ctností. V kontextu událostí zde líčených lze tuto premisu přijmout. Jednu poznámku si ale neodpustím. Jednotkám SS lze klást za vinu ledacos, ale určitě sem nepatří znásilňování žen. Dle Norimberských zákonů byli Slované pro Němce Untermenchen a mít pohlavní styk s ženou neárijského původu se přísně trestalo. Němečtí vojáci si toho byli dobře vědomi. Výjimky samozřejmě nejde vyloučit nikdy, ale zdaleka to nejde srovnávat s vpádem Rudé armády do východního Pruska, kdy se vyšplhaly počty znásilnění do miliónů. 77% (17.11.2011)

První polovina čirá špína a deprese, ale s přílišným lpěním na artové podání a velmi pomalým tempem, což občas filmu znatelně škodí, druhá polovina peklo na Zemi. 2SV v tom nejsyrovějším a nejděsivějším obrazu. Poslední sekvence jeden z nejsilnějších konců filmu, jaký jsem kdy viděl. Jdi a dívej se. (25.02.2016)

Již jsem měl tu čest s pár Sovětskými filmy, které čas od času vychází v trafikách na DVD za 49 Kč... Většinou se jednalo o díla nevalné úrovně, poplatná době svého vzniku. Střet s filmem - Jdi a dívej se byl pro mne jako srážka chodce s tramvají.... Naprosto v šoku jsem sledoval drama mladého chlapce, který je svědkem nacistických zvěrstev v zapadlých vesničkách při tažení wermachtu dále na východ. Syrové, kruté, bez příkras. Bahno a krev. Od tohoto filmu mám k Sovětské válečné kinematografii větší respekt. Po filmu jsem byl v šoku ještě druhý den.... (22.01.2011)