The Children's Hour
The Children's Hour
Réžia:
William WylerKamera:
Franz PlanerHudba:
Alex NorthHrajú:
Audrey Hepburn, Shirley MacLaine, James Garner, Miriam Hopkins, Fay Bainter, Veronica Cartwright, Harold Miller, Karen Balkin, William Mims, Hope Summers (viac)Obsahy(2)
V soukromé dívčí škole vypukne skandál, když zlomyslná studentka Mary Tilfordová obviní dvě mladé ženy, které školu vedou, z lesbického vztahu. Nejlepší přítelkyně Karen Wrightová a Martha Dobieová jsou ředitelkami úspěšné soukromé dívčí školy v Nové Anglii. Mary Tilfordová, nenávistné, zlostné děvče, je přistiženo při lži a potrestáno. V touze po pomstě řekne své babičce, která je nepsanou vládkyní města, že Martha "žárlila” na Karenin vztah k dr. Joevi Cardinovi a dodá, že Marthina teta Lily pokládala tyto pocity za "nepřirozené”. Babička jí uvěří a vezme Mary ze školy. Pomluva se rychle šíří a během několika dní stojí Karen s Marthou před prázdnými učebnami. Joe je vyhozen z nemocnice za to, že se učitelek zastal a Karen s Marthou podávají žalobu pro urážku na cti v případu, který se ocitne na titulních stránkách novin v celé zemi. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (98)
Ako sa dokáže svet zmeniť vidieť na tomto dobre spracovanom staršom filme. Teraz by takým učiteľkám ruky a nohy bozkávali a tešili sa s toho, že niečo také je. No prejdem k hodnoteniu filmu. Sledujeme súkromnú dievčenskú školu kde žije "diabol" (cháp to dievča je zlé, nie je to horor) v jednej so žiačok, ktorá je veľmi prešibaná a pripravená druhým zničiť ich život len, aby sa ona mala lepšie. Ja osobne som do poslednej chvíle nevedel a nevycítil, že ku komu cíti náklonnosť Martha Dobieová (niekto iný na to asi prišiel skôr). Preto som bol dosť prekvapený. Audrey podáva taký jej priemerný a dosť dobrý výkon. Film je veľmi jednoducho mierený, aby vyvolal súcit. Najprv nazbiera veľké množstvo nespravodlivosti, krívd a na konci to proste vystrelí správnym smerom. Výborne zahraný film, ktorý používa liečbu šokom, aby tá niečo vyvolala v spoločnosti. Niečo také sa mi samozrejme nepáči, ale nie som s tých čo nevycítia o čo ide. Odporúčam hlavne za herecké výkony. ()
Detská hodinka ma na hodinu a trištvrte absolútne emocionálne rozobrala. Rovnako, ako skoro každý Wylerov film. Formálne síce konvenčné, ale k téme a prostrediu sa tento statický režisérsky neviditeľný štýl hodí. Vyniknú tak výkony snáď možno dvoch najsympatickejších herečiek, aké Hollywood kedy mal a jedno vtelené zlo, pred ktorým by utiekol späť do pekla aj sám Damien z Omenu. Liberalizmus 60tych rokov neznamenal iba riešenie rasistických otázok, ale aj nahliadnutie do otázok sexuálnych a v tomto prípade aj iný pohľad na dieťa vo filme ako iba na roztomilý doplnok hollywoodskej zábavy. Citové "vydieranie", ako sme zvyknutí z Dogmy o niekoľko desaťročí neskôr a nie je teda prekvapením, že námet minuloročného Vinterbergovho Honu tento film v základných rysoch značne pripomína a nebude to asi náhoda. Som rád, že Wyler našiel odvahu na koniec, aký film má a aj napriek uzavretosti deja má divák stále možnosť premýšlať o budúcnosti postáv. ()
Ono být lesbička dneska není nejjednoduší, natož v šedesádých letech. I Wyler je trošičku bál, jak to příjme veřejnost, proto si můžete všimniut, jak opatrně do toho šel a že ve scénáři není nikde na plnou hubu nějaký coming out a nebo slovo gay, homosexuál nebo něco podobného. __ Audrey může hrát cokoliv a stejune bude ta nejvíce nejkouzelnější ženská na světě. ()
Strhující drama dvou mladých učitelek, kterým jedna malá holka (bestie či Cruella, možná obojí) důkladně zatopí... Audrey Hepburn a Shirley MacLaine v rolích životních kamarádek, které spolu vedou soukromou školu.. To příšerné mstivé stvoření ve mně probouzelo odpor a u tety jsem si nebyla jistá, jestli je jen tak hrozně hloupá nebo zcela neomaleně zlá.. Ke konci přituhovalo pořádně a musím smeknout, herectví všech zúčastněných dam i dívek bylo úchvatné... ()
Na rozdíl od vynikající Vražedné lži mě tento remake iritoval stylově (neustálé otravné ostré prostřihy po ose z celků na polocelky a polodetailů na detaily), narativně (nekonečné vrstvení komplikací zejména v poslední dvacetiminutovce, kdy se charaktery postav radikálně mění minutu od minuty až k totálnímu nesmyslnosti a tupé hysterii) i ideologicky (ten film velká témata řve do ksichtu, aby bylo jasné, že tady jde "o hodně"). Navíc už v 60. letech to bylo dost dlouho přešlé dobou. ()
Reklama