Najlepšie roky nášho života

Wyler splnil to, v co jsem po shlédnutí filmů od Kazana už ani ve skrytu duše nedoufal. Natočil ve své době sociologicky kritickou studii s komediálními prvky, která dokázala odolat zubu času, což se například při paradoxně mnohem vážnějším tématu jako u Džentlmenské dohody, nepovedlo ani náhodou. Se stopáží to sice poněkud přehání a zejména v první polovině snímku by se dalo stříhat ještě o sto šest, ale vzhledem k pochopení oné doby a vlastně i roku ve kterém snímek přišel, se to dá přežít i když je to z dnešního pohledu přece jenom trochu natahované. Klobouk dolů před hereckými výkony, kromě monotématických studiových polibků není co vyčítat. Snad si jen ještě trochu rýpnout do scénáře, který v některých případech rozehrává to, co není schopen dokončit a pomíjí to s lehce upachtěnou nonšalantností. Přes to všechno zde ale máme snímek plný emocí, který dokáže zapůsobit i na dnešního cynického diváka a nabídne mu Ameriku v překvapivě syrové podobě.... (11.01.2005)

Profesne na vysokej úrovni natočená dráma rozpráva o návrate troch vojakov z II. vojny, ktorí sa zoznámili v lietadle a zistili, že bývajú v rovnakom meste. Každý sa s pozíciou vojnového veterána vyrovnáva po svojom, z tohto pohľadu oceňujem snahu o verné vykreslenie nálad obyvateľstva po skončení vojny. Film je viac romantický ako vojnový, nosným piliérom sú vzťahy. Wyler zakomponoval do svojho filmu silné scény, odľahčujúci humor, ale hlavne veľký filmársky cit, ktorý ho ubránil pred lacnou melodramatickosťou a sentimentom. (14.10.2013)

Po všech stránkách skvělý film. Tedy až na nesmyslný happyend (ohledně Freda Derryho) na objednávku studia. Skvělé herecké výkony, zvlášť Dana Andrews jako Fred Derry a neherec Mark Williams v roli Homera Parrishe. Film se na rok svého vzniku překvapivě úspěšně ubránil dobovému sentimentu a zbytečnému přikrášlování reality. Škoda jen těch pár laciných a nenápadně nápadných narážek na budoucí nebezpečí, které představuje atomová bomba a až příliš optimistickou scénu s půjčkou Ela Stephensona (Fredric March) vojákovi nemajícímu se čím zaručit. To ale nic nemění na tom, co museli tisíce válečných vysloužilců, které tu symbolizují tři hlavní hrdinové, prožít po návratu z nepředstavitelně děsivé války, kde šlo neustále o život, do toužebně očekávaných a idealizovaných domovů. A nemění to nic ani na tom, že se to Williamu Wylerovi podařilo nádherně a sugestivně nafilmovat. (30.05.2007)

S citem, odpovídající dávkou sentimentality a obrovskou náloží přirozené a zdravé lidské empatie natočený snímek, který možná nejlépe ze všech jeho amerických bratříčků znázorňuje nelehký boj válečných veteránů o znovunalezení svého místa na slunci a ztraceného duševního klidu. Scénář je nesmírně inteligentní a zvládá pojmout takové množství uvěřitelných a různorodých emocí, že by stopáž mohla být klidně ještě o nějakou tu minutku delší. Všemu pak nasazují korunu ústřední sympatické postavy, mezi nimiž to jiskří v tom nejlepším slova smyslu, a samozřejmě všichni výteční herci, kteří se zcela zdrželi tehdejšího trendu v podobě efektního přehrávání a podávají naprosto uvolněné a přesné výkony. Opravdu, byť je to pouze můj vlastní dojem, málokterému filmu jsem ve znázornění společenských nálad určité etapy novodobé americké historie natolik upřímně důvěřoval.... 95% (19.08.2015)

Nejvíc mě na tomto filmu dostal fakt, že herec, který hrál Homera, opravdu nemá ruce (viz. zajímavosti) a čím vším si poté prošel (viz. IMDb). Jinak co se týče filmu, chápu označení klasika a věřím, že Američany tento film opravdu zasáhl, ve své době. Má jediná výtka je stopáž - sem tam mi přišlo, že se něco dalo vystřihnout či zkrátit, ale jinak musím říct, že jsem mile překvapen. Tenhle film rozhodně není hloupý a ví, co chce říct a to se cení. 80 %. (05.09.2012)