Ben-Hur

Příběh Forresta Gumpa biblického světa mě zajímal už dlouho, ale jeho enormní délka mě neustále odrazovala. Nakonec jsem si ho pustil a musím říct, že byla chyba to odkládat. Film odsýpá docela rychle a příběh, výprava a režie odvádějí skvělou práci. Hlavně jsem se těšil na proslulý koňský závod, který je až na směšně zrychlenou úvodní přehlídku opravdu perfektní. Není to ale jediná přednost. Ben Hur je jedním z filmů, na které se kvůli jeho délce podívám jen jednou, ale určitě to je filmový zážitek. Hodnocení 80%-90%. (04.09.2009)

Netvrďte mi, že se vám tento více než tří a půl hodinový film, ve kterém se kromě dvou scének totálně nic neděje, líbil. Nezpochybnitelnou pravdou zůstává, že tehdy, tedy v době vzniku, asi ano. Ale lidi proberte se. Už je tomu nějakej pátek, co se nepohybujeme v roce 1959. I když na svoji dobu film vypadá tak, že by bylo potřeba dát před ním klobouk dolů, tak dnes už jeho technické nedostatky rozesmějou nejednoho diváka. Na jeden zátah bych film určitě zhlédnout nezvládl, protože vydržíte cca hodinu a poté se začnete silně nudit a oči vám budou padat tak rychle, že do 10 minut padnete vy ve tvrdý spánek. Dělám to nerad, ale filmu který má asi 3h 30min a z toho mě asi 3h 10min totálně ubíjí a nudí prostě nemohu dát nic jiného než odpad a vám bych si dovolil doporučit totéž. Dobrá scénka ještě nedělá dobrý film. (21.05.2012)

Třiapůlhodinový epos podle knihy generála Lewa Wallace z roku 1880 vypráví o zámožném židovském šlechtici z rodu Hurů, který se vydává na cestu pomsty poté, co jej zrad nejlepší přítel. Drama fiktivních postav se odehrává v autentickém prostředí známém především z Nového zákona. Vždyť také podtitul zní „Příběh Ježíše Krista“. Samotného Ježíše uvidíme pouze zezadu, tvář kamera nikdy nezabere, přesto právě scéna s nim patří k těm nejsignifikantnějším. Co se však při vyřčení jména Ben Hur vybaví každému, je nezapomenutelný, cca osmiminutový závod čtyřspřeží. Rok průběžně natáčená scéna, kterou paradoxně nerežíroval samotný Wyler, nýbrž pomocný režisér Yakim Vanuty. Jelikož podobně rozmáchlá produkce nemůže být postavena na jedné, byť bezmála dokonalé scéně, jsou zde pochopitelně také věrohodné kostýmy, skvělí herci, scénář vyhýbající se patosu, orchestrální hudební doprovod Miklose Rozsy, novátorské techniky kamerových záběrů, obrovský emotivní náboj a pochopitelně režie Williama Wylera, který si mohl vyzkoušet i sandálový velkofilm. Velkofilm, těžké se vyhnout tomuto slovu, když již sedmiminutová hudební předehra napovídá, že tohle nebude komorní drama o třech postavách. Přejděme však k jádru věci: Ben Hur za ty roky zestárl a dost. Příběh je na dvě stě minut příliš povrchní, jásavá, nepošpiněná červeň pelerín římských vojáků tahá oči, myšlenku „víra tě postaví na nohy“ pohřbívá její plochost a souboj galér v jedné obrovské nádrži? – škoda slov. Ale stejně: 100 švadlen, zbrojířů a koželuhů, 40 tisíc tun španělského bílého písku, 100 tisíc kostýmů, 8000 statistů, celkem přes 300 scén, 15 milionů rozpočet, 80 milionů zisk. To mluví za vše – Ben Hur JE velkofilm a jako takový si zaslouží být hodnocen. 85% (06.01.2007)

Nemám rád staré historické filmy. Vlastně nechápu proč se jim říká hidtorické. Víc by se hodilo používat kostýmované. Nelíbí s emi jejich přílišná stopáž, roztahanost, výpravnost, zbytečná pompeznost, moralizování a příliš jasné dělení na kladné a záporné postavy. Tohle všechno je i v Ben Hurovi. Ale přesto nemohu jinak než dát za pět. (25.05.2006)

Přiznávám se, že jsem přemýšlel delší dobu co vlastně o filmu napsat, když vše už bylo tady v komentářích řečeno, tak mi nezbývá než dodat fakta, příběh o Judah Ben-Hurovi je smyšlený. Odehrávající se během panování Římského císaře Augusta v době vzniku prvních křesťanů, ale určitě geniální autor Lewis Wallace našel předobraz svého hrdiny ve starověkých análech antiky. Ben Hur je nádherným příběhem. (08.09.2007)