Sunset Boulevard

Cynická bilance filmového byznysu se všemi odkazy i narážkami aneb velké filmové pohlédnutí nejen na odvrácenou stranku z prostředí hollywoodské továrny na sny...Geniálně zfilmovaný satirickosarkastický pohled za kulisy, do světa fantazie a minulosti od toho nejmenšího a nejnepatrnějšího záběru, dialogu (mimochodem, všechny jsou pamětihodné) i do té nejposlednější scény (krásná a famozní scéna příjezdu do paramountských filmových studii), to vše v přítomnosti jedné bývalé hvězdy a jejího marného boje s pomíjivostí popularity. Bývalá hvězda němého filmu Norma Desmond toužicí po comebacku, mladý neúspěšný scénárista Joe Gillis a nakonec zprvu záhadný komorník Max. Těmito třemi hlavními postavami si bohatě vystačí tento legendární a velice úspěšný film, zřejmě nejlepší počin Billa Wildera v jeho režijní kariéře. Obsazením Glorie Swanson, Erica von Stroheima nebo třeba kratičkým výstupem dalších hvězd němého plátna Bustera Keatona (jedno slovo chudák pronesl) a Anny Nilsson u partičky karetní hry "Bridž" dosáhl režisér Wilder dokonalého zdání autenticity. Scény v domě byly třeba točeny a nasvíceny expresionisticky, čímž vznikl ostrý protiklad k nečetným exteriérům natočeným v přirozeném světle. Mimořádně silný zážitek s nádechem melancholie i špetkou ironie, který si budete pamatovat ještě hodně dlouho, možná na věky jako třeba tyto tři pronesené repliky, co jsem vybral: "Stále jsem velká herečka. Filmy jsou dnes malé." „Prý si vždy přál vlastní bazén, a ted v jednom leží" „Vidíte, to je můj život. Vždycky bude. Nic jiného neexistuje. Jen my a ty kamery a ... ti báječní lidé tam ve tmě“. Podobné a rovněž skvělé snímky, které rovněž doporučuji: Co se vlastně stalo s Baby Jane nebo Vše o Evě. (11.05.2006)

Billy Wilder má pevné miesto v mojej desiatke top režisérov a Sunset Boulevard je jeden z jeho najlepších filmov. Film s pomerne jednoduchým dejom, ale úžasnou atmosférou, ktorá sa diváka zmocní hneď na začiatku a do konca ho neopustí. Film, ktorý demonštruje, že sláva, ako i moc, sú silno návykové a mali by byť zaradené do zoznamu nebezpečných drog. Film, v ktorom sa divák môže kochať hereckými výkonmi hlavných predstaviteľov, filmového nostalgika poteší prítomnosť Ericha von Stroheima i mihnutie sa Bustera Keatona. Film, ktorý nestratil nič na svojej aktuálnosti a môžete ho bez obáv odporúčať aj mladšej generácii bez rizika, že by zažili pri ňom sklamanie. Film, ktorý patrí do "povinného čítania". (02.02.2014)

Po prvních minutách jsem to viděl na průměrný, nic moc zajímavý film. Pak se to však začalo rozjíždět...když jsem poprvé viděl Glorii Swansonovou a hlavně pak Ericha von Stroheima, hned mi bylo jasné, proč náš hlavní hrdina za půl roku zemře (spíš mě překvapilo, že až za půl roku). Ale to byla odbočka. Je to prostě příběh o člověku, který byl sám zaslepen svojí slávou, obklopil se věci, které mu to nalhávaly a odmítal podněty o tom, že už to tak není. Smutný konec, a to v každém směru. (20.02.2008)

Po všech těch ódách o nadčasovosti, které mi už lezou krkem, protože jsou minimálně dvakrát zmíněny u každého známějšího starého filmu, musím uznat, že v případě Sunset Blvd. to fráze skutečně není. Film směle spěje kupředu vhodným nepříliš únavným tempem, dynamika děje je krásně hladká a celistvá, přestože konec zůstane otevřený. V jádru je film strhující lidský příběh o zaslepené touze po slávě a nezdravé lásce k sobě, resp. své ikoně před mnoha lety, ale obal je ryze noirovský, ať už co se týče temné atmosféry, silného, cool mužského charakteru, či kriminální zápletky tradičně končící smrtí vlivem femme fatale (tohle není spoiler, díky retrospektivnímu vyprávění, je nám smrt známa hned od počátku)... Až se stydím, že na pět hvězd to jaksi "necítím". 9/10 (08.03.2009)

Tím, že proti sobě staví pragmatický poválečný svět bez ideálů a romantické snění o návratu časů, kdy herečky opravdu zářily a režiséři ve studiích skutečně tvořili nové světy, vytváří Wilder ambivalentní portrét Hollywoodu jako místa, které lze snad jedině láskyplně nenávidět. Příběh bohatý na nezapomenutelné hlášky a dialogy vyniká strukturou jako podle učebnice pro scenáristy. Několik aktů, nenásilné rozvíjení motivů, pomalé utahování smyčky, důkladné provázání pracovní a milostné linie. Díky posunu důrazu oproti žánrům, z nichž tvůrci čerpají, vytváření napětí na několika úrovních (film lze vnímat jako film-noir, gotický horor nebo mediální satiru) a vhodně použitému vnitřnímu hlasu má Sunset Blvd. stále velmi svižné tempo. Když si k němu přidáte působivě expresionistickou kameru, četné odkazy ke klasickému Hollywoodu a dokonalé, deziluzivně iluzivní finále, nejspíš vám dojde, že lepší hraný film o filmu a lidech žijících filmem od roku 1950 nevzniknul. 90% Zajímavé komentáře: Radyo, Oskar, Eddard, Kirké, numi (10.06.2005)