Stalag 17

Tento film musite brat s obrovskym nadhledem, jinak muzete byt hodne zklamani. Vtipy typu " to neni kun, ale dervis", maskovani na Hitlera, ci scena s dopisy jsou neskutecne..., clovek se nenudi. Vynikajici William Holden, ktery mimojine hraje v mem nejoblibenejsim a nejlepsim filmu Sunset Blv. Az se nechce verit, ze se natocila takova komedie o zajateckych taborech osm let po valce.--- Ve filmu Ray, kde nas dej posune do roku 1953 je na ulici kino, na kterem jsou poutace zrovna na tento film.--- (02.11.2008)

Groteska popisující život amerických vojáků už dlouho držených v německém zajateckém táboře. Zpracovat takový motiv jako grotesku, která diváka dokáže i rozesmát, chce odvahu, zkušenost a sebejistotu. Tohle všechno Billy Wilder měl a dokázal ze sebe vydat maximum. S odstupem let od války, ale stále s patrnou touhou zúčtovat s nácky, mísí absurdní komedii s psychologickým dramatem i tragédií a dělá to mistrovsky. Příběh je vyprávěný s nadsázkou – i když zajatecké tábory pro Američany měly v reálu úplně jiný režim než koncentráky, přece jen by se k nim Němci nechovali až tak familiárně. Tahle hra je ale přípustná, protože psychika dlouhodobě vězněných vojáků nutně musela hledat aspoň vnitřní cesty úniku a pohlížet na celou situaci jako na grotesku je docela dobrá terapie. To ale nebrání tomu, aby se mezi scénami pojatými jako skeče neobjevovaly i takové, které zamrazí. _____ Zdánlivě neatraktivní námět o sedmdesáti mužích zavřených v jednom baráku uprostřed rozbahněného lágru se pomalu rozjíždí přes seznamování se s charaktery, aby získal náboj ve chvíli, kdy začne pátrání po udavači z jejich vlastních řad. Snímek je stále údernější a překvapivý obrat v závěru mu ještě dodá na síle. Závěrečná hláška Zvířete (skvělý Robert Strauss – toho Oscara, na kterého byl nominovaný, měl dostat) má údernost dobře vedeného pravého háku. ____ Mám pocit, jakoby každý zúčastněný bral film jako osobní záležitost, a proto odevzdal svůj nejlepší výkon. Vtipné dialogy, pohybová komika, jednoduchý a přesto působivý příběh. Hudební stránka, která si pohrává s motivem lidové písničky a dokáže ji vypointovat od majestátní podkresové hudby, přes řachandu, na kterou se tančí při oslavách Vánoc, až k závěrečnému vítěznému hvízdání. A samozřejmě, famózní William Holden v roli kšeftaře-solitéra, jehož charakter je dlouho nečitelný, a který svým záměrným odstupem a uzavřeností způsobí, že si spolu s jeho spoluvězni i diváci až teprve po závěrečných titulcích začínají uvědomovat, jaký typ chlapa to byl. (17.07.2015)

Nemecký zajatecký tábor som si predstavoval ako miesto, kde sa žije veľmi ťažko, preto ma dosť zaskočila miera optimizmu a humoru hlavne v prvej polovici filmu. Rádio, ďalekohľad, cigarety, "koňské" dostihy...éj, dobre im tam bolo...Dvojica klaunov pobaví, ale niekedy to až preháňali a ich kúsky dostali až nečakane veľký priestor. Musím ale uznať, že náter vápnom ma fakt skvele pobavil. Nemeckí oficieri sú v podstate zábavný chlapíci, ktorí majú k bezcitným nacistom trochu ďaleko. Sú milý, vtipný, zajatcom doprajú aj odvšivovací program a vianočné stromčeky, ale inak vedia o všetkom a sú vždy o krok vpred pred zajatcami. Niekto donáša...W. Holden nad všetkými výrazne trčí a je to aj chlapáckou postavou, ktorá priťahuje sympatie. ------ Inak , čo by sa stalo napr. v Osvienčime, keby niekto hodil do mláky kameň, rovno pred oficierov? Nechcem si ani predstaviť...80%. (06.09.2012)

"Jak chcete vyhrát válku s armádou šašků? - My doufáme, že zemřete smíchy." Před tímto pokoukáním jsem nevěřil, že prostředí zajateckého tábora za války může být znázorněno s takovým nadhledem, ale když se na dvoře sejde přes šest stovek nevychovaně nadržených amerických seržantů, tak se prvky dramatu dobrovolně schovávají pod peřinu před útokem zhýralé pohody. (23.02.2011)

Geniální. William Holden tradičně znamenitý (překvapuje mě, že v éře přehrávání hrál tak moderním, minimalistickým způsobem), příběh ze zajateckého tábora líčený bez pathosu, scénář pamatoval i na hratelnost menších postav a po režijní stránce film šlape jako hodinky. A to už nemluvím o geniálním, skutečně účelném použití hudby, která graduje vše, co vidíme. Zprvu nenápadně, ve vrcholném okamžiku filmu nepřeslechnutelně a ten konec... Podívejte se sami. 90% (28.07.2003)