Poistka smrti

Chtělo by se říct, že to je už rutina - další filmy Billyho Wildera = další plný počet. Ale když ono se na to tak krásně kouká, i po všech těch letech… Když nad tím tak přemýšlím, má to hodně podobné rysy, jako Willderův jiný a mnou dřív zhlédnutý film, Sunset Blvd. (máme vypravěče, seznámení hl. hrdinů je věcí náhody, vynikající atmosféra). Ale tohle by mu mohl zazlívat jen… no nevím kdo, ale já to nebudu. Pojistka smrti je další z řady klenotů světové kinematografie. (12.07.2010)

A vraj, že nieje na mieste neveriť poisťovacím agentom. Dobre rozohraný herecký koncert všetkých zúčastnených, ktorých kočíruje geniálny Billy Wilder. Občas má síce ťažkú ruku, ale aj tak to zvláda s prehľadom. Ak chcete takúto atmosféru hľadať v dnešnej ponuke thrillerov, budete hľadať márne. Musíte sa ohliadnuť do hlbokej minulosti. (06.05.2015)

Nebýt noirové stylizace, film díky znamenitě napsaným vedlejším figurkám krásně funguje jako černá komedie. Místy mi vlastně bylo líto, že jí není. Ústřední zločin působí po letech jako parodie „dokonalé vraždy“. Jen pár zločinných nápadů v historii filmových mordů bylo méně prozíravých, než představit tvář vraha celému vlakovému vagonu. Akt vraždy ke štěstí scénáře slouží pouze jako spouštěč pochyb a výčitek, které protagonistu zaženou do kouta. Z postu zručně zrežírovaného noiru bez jediné přebytečné scény povyšuje v mých očích Pojistku smrti do noirové síně slávy především sebevědomě přímočará Barbara Stanwyck. Její femme fatale ztělesňuje snad všechna nebezpečí svůdných stvoření ženského pohlaví. Ona do děje vnáší prvek zločinu a celá vražda se pak „odehraje" v její tváři. Je sice krásná, ale nepraktická (v domácnosti závislá na služebné), nebezpečně samostatná a mazanější než muži, jež jsou pouze jejími nástroji a které svádí se stejnou samozřejmostí, s jakou si zapaluje cigaretu. Nehodí se do rolí, které ženám ve společnosti přísluší, za což musí být potrestána. Zatímco osamocený McMurray chce jen ženskou, ona se chce vymanit z manželství, něco na tom trhnout a dál si jít cestou, kterou si sama zvolí. Muž se domnívá, že si plní svůj sen, zatímco ve skutečnosti pomáhá s realizací snu své partnerky. Možná cynické, snad trochu výstižné, jistě poněkud paranoidní. Finále filmu je definitivním popřením smysluplnosti (a právoplatnosti) ženské emancipaci. Je to začátek a zároveň konec jednoho krásného přátelství. Dojemné vyjádření respektu a soucitu muže muži, který odolal ženě. Jakoby v dané chvíli nemělo nic na světe větší váhu. 90% (22.06.2010)

„I couldn't hear my own footsteps. It was the walk of a dead man.“ Když se muži přestěhuje krev z mozku do dolní poloviny těla a jako pojišťovací agent hodlá pokrýt nejen škodu na blatníku, ale i manželku pana majitele, ztrácí schopnost racionálního myšlení. A když pak spolu zosnují vraždu, nemůže to pro ně v takových typech filmů skončit dobře.. Wilder válí prostřednictvím brilantně napsaných kulometných dialogů a na detaily dbajícího stylu vyprávění s důrazem na dějové zvraty a měnící se vztahy postav, v čemž si báječně pomáhá voiceoverem hryzajícího svědomí Waltera Neffa. Závěr s o dvě míle dál posunutým výtahem je pak přesně dle intencí těch nejlepších kousků žánru noir, tzn., že poslední záběr a poslední slova jsou vždy absolutním vrcholem a vše shrnující tečkou. Holt, ne nadarmo se říká, že každá úkladná vražda je dokonalá, dokud se v ní neobjeví chyba.. (26.05.2011)

Po dlhej dobe opäť jeden päťkový film. Film starý ako ja, a vo svojej kategórii určite jeden z najlepších. Nečudo, keď sa pri jeho vzniku zišli James M. Cain (Poštár zvoní vždy dva krát), Raymond Chandler a Billy Wilder. Pridajte k tomu skvelé herecké výkony trojice hlavných predstaviteľov a ťažko sa bude uberať čo i len jedna hviezdička. Film nie je nijako ohromujúci, príbeh je pomerne jednoduchý, bez výrazných dejových zvratov, postavy sa vyvíjajú podľa logiky príbehu, dialógy sú nielen brilantné, ale aj napriek žánru aj vtipné. Za hlavný klad považujem, že všetko sa nachádza na svojom mieste. Wilder ako skvelý remeselník nikdy nesklame. (11.07.2012)