Réžia:
Julia DucournauScenár:
Julia DucournauKamera:
Ruben ImpensHrajú:
Agathe Rousselle, Vincent Lindon, Garance Marillier, Dominique Frot, Myriem Akeddiou, Anaïs Fabre, Nathalie Boyer, Sylvain Baumann, Marin Judas (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Po sérii nevysvetliteľných trestných činov sa otec stretne so svojím synom, ktorý bol 10 rokov nezvestný. Titán: kov vysoko odolný proti teplu a korózii, zložka pevných a ľahkých zliatin, s vysokou pevnosťou v ťahu. (Film Europe)
Videá (4)
Recenzie (124)
Typický příklad festivalového povyku pro nic. Transgresivní je tady možná tak vytékání mazutu ze všech možných tělesných otvorů (nebo pozérské lámání už tak zobákovitého nosu), jinak se ale jedná až o trochu smutně konvenční film, který se tváří provokativně a přitom se téměř polovinu stopáže uchyluje do pohodlného, imaginaci zcela postrádajícího přístřeší pohádkových příběhů o ženách, vydávajících se za muže a průběžně řešících problémy s tím spojené. Proti srsti mi byla také vnitřní nekoherence filmu, týkající se mimo jiné hlavní hrdinky, která si v první části razí cestu světem jako nasrané beranidlo vraždící na potkání, aby se z ní lusknutím prstů stal ustrašený hošík, šokovaný při pohledu na omdlévající babku, přičemž ani jedna z extrémních poloh není opodstatněná. Je docela zvláštní, že se tento proces dá jednoduše interpretovat jako antifeministické poselství o ženě, která mužsky fetišistickým vztahem se Strojem počne svou cestu k sebedestrukci tím, že navzdory své tvrdosti nezvládá čistě mužskou roli. Což bych zrovna od oceňovaného filmu z roku 2021 nečekal. Za tuto interpretační otevřenost, výborného Lindona a mnoho otevřených záběrů na zadek Agathe Rousselle přidávám jednu hvězdu. ()
Ani náhodou. Ako človek s titulom z filmovej vedy by som vedel napísať zo šesť esejí o tom, prečo je to dobré... a prečo si to možno zaslúži aj tú Zlatú palmu z Cannes. Týkalo by sa to pravdepodobne najčastejšie originálneho spojenia všetkých troch telesných žánrov, teda melodrámy, pornografie a hororu. Ale subjektívne je tá originalita na úkor všetkého ostatného, čo robí film príťažlivým (vrátane intelektuálnej príťažlivosti) a pre mňa bol TITÁN len nehorázne otrasný a nezvládnutý film. Aj ako fanúšik francúzskeho extrému a body hororu všeobecne som v tom nenašiel skoro nič.. dôsledné... prepracované... estetické či antiestetické... dokonca ani ten sľubovaný filmársky manierizmus. Samo osebe zaujímavé spojenie melodrámy, pornografie a hororu na základe svojho námetu tu bolo realizované násilne, nezmyselne a nepremyslene. Režisérka asi chcela - mala - veľa čo povedať svetu - ale mne osobne to nedokázala vôbec pretlmočiť a považujem jej ocenený film za fakt iba prázdnu pseudointelektuálsku pózu - a navyše nudnú. Najzaujímavejší argument ohľadom toho, ktorý som počul, znie, že pre dnešnú generáciu sa pózerstvo stalo už tak veľmi prirodzeným, že sa v póze nachádza vlastne stále a takéto dielo je potom prirodzenou, zo svojho pohľadu nepózerskou, generačnou výpoveďou. Hm. ()
Spoilery! Vskutku velmi bizarní bizárek, který se jen tak nevidí. Velmi zajímavě stylizovaná záležitost s extrémně šíleným dějem, který se neustále stupňuje. Nedovedu si představit, jaký intenzivní drogový mixík si musela režisérka namíchat, že ji napadlo stvořit něco takhle šíleného a opravdu hodně provokujícího. Úplně se mi tajil dech z dovedností maskérů, protože hlavní hrdinka byla nepopsatelně nechutná. V průběhu děje se nedalo absolutně předpovídat, co se stane v nadcházejících minutách. Snímek se nedrží žádných filmových šablon a vytahuje z rukávu jednu šokující scénu za druhou. Není tak nouze na spoustu brutálních vražd, znásilňování automobilů, otcovskou lásku ve francouzském stylu. Snímek zřejmě rozpůlí diváctvo na dva nesmiřitelné tábory, které bude zákonite spojovat jeden společný aspekt - tento film opravdu hodně dlouho nedokážete dostat z hlavy. Hodně syrová, opojná a především divná záležitost. [75 %] ()
Prvních cca 30 minut mi přišlo, řekněme, snesitelně šokujících, ale pak někdy od momentu, kdy si Alexia změní vzhled a začne se vydávat za Vincentova syna, mě to začalo postupně dost iritovat, a závěr jsem shledal vyloženě nechutný a pro mě osobně prostě nesympaticky absurdní - nepochopil jsem, co to mělo celé znamenat, a od jisté doby mám na tenhle typ divácky odtažitých a nepříjemných filmů dost alergii (a vyloženě nesnesu scény, v nichž si filmové postavy tělesně ubližují - zde si kupříkladu Alexia upraví vzhled svého nosu tak, že si ho rozmlátí o umyvadlo, což mě vyloženě fyzicky bolí jen takto napsat). A to, že mě ten film tak rozladil, mě mrzí o to víc, když si vzpomenu, jak jsem byl před 5 lety nekriticky nadšený z režisérčina předchozího snímku Raw (a to mj. díky hereckému výkonu Garance Marillier, která hraje i zde, ale bohužel jen menší roli v pár scénách) - podruhé se stejný zázrak už bohužel nekonal. ()
Dát 4* s nepříjemným pocitem / dát 3* s příjemným pocitem. Já byla vždycky sobec. "Cronenberg" bez znepokojivosti. Střepy bez tmelu. Nebo se mi jen ozývá ten titanový čep v zubu. (3,5* vztah taťka syn ňuňu; za 20 let kult) ..... P. S. Jestli to vyhraje Oscara, dávám 4* a jdu slavit na nejbližší parkoviště. ()
Galéria (15)
Zaujímavosti (4)
- Jedná se o třetí projekt Julii Ducournau, kde Garance Marillier hraje postavu jménem Justine. Prvním byl krátkometrážní Junior (2011) a následně Grave (2016). (Smth)
- Julia Ducournau je len druhou režisérkou a štvrtou ženou v histórií, ktorú ocenili v Cannes Zlatou Palmou. (_marduk_)
Reklama