Ďáblice z Marsu

Čo čakať od tejto sci-fi produkcie z 50. rokov? Titulná ženská si tu rieši marsovské problémy neustálym sa smrteľným vyhrážaním skupinke ľudí v opustenom hostinci, či už vlastnými schopnosťami, alebo ( trapkovským ) robotom. A hlavne má rada čerstvý vzduch a neustále prechádzky, pričom sa ukazuje, že na tom Marse to pre ňu asi nebude príliš zábava. Podpriemerná porcia zo žánru, ktorý mal v polovici minulého storočia množstvo zástupcov, z ktorých ale máloktorý uviazol v pamäti. A tak aspoň táto diablica z červenej planéty nemusí byť smutná, že je jediná svojho druhu. (20.05.2015)

Těšil jsem se, že by to mohlo být trochu na způsob Cat-Women of the Moon (1953) nebo Queen of Outer Space (1958). Společné tyto filmy mají však pouze jedno: žena/y z cizí planety nutně shánějí muže, v této kritické situaci nepohrdnou ani těmi ze Země. Devil Girl from Mars je po všech stránkách špatný film, nejhorší je ale scénář přepracovaný z divadelní hry. Skoro vše se odehrává v jediné místnosti a všichni mluví, mluví a mluví – samé nesmysly. Kují pikle proti Ďáblici z Marsu, ale jejich nápady nemají hlavu ani patu. Jak by taky mohly, když se tu v jednom hostinci sešli: profesor (opět??), novinář (opět??), uprchlý zločinec s dobrým srdcem, modelka (do koho se zamiluje?) , majitelé hostince, jejich dcera (do koho se zamiluje?) a asi 8letý vnuk (ten jediný si nedělá žádné starosti). Nakonec z toho je spíš děsně naivní a patetická lovestory naředěná trochou klišovitého sci-fi. Kladně bych hodnotil pouze latexový fetish obleček slečny z Marsu a legrační vzhled jejího pomocníka robota, který vypadá jako chodící lednička. (21.08.2007)

Plakátové.info: FANTASTICKÁ NOC TERRORU, KTERÁ OHROZILA OSUD SVĚTA!!! OBRAZY PŘÍLIŠ BIZARNÍ, ABY BYLO MOŽNÉ JE POPSAT!!! DESTRUKCE PŘÍLIŠ MONSTRÓZNÍ, ABY BYLO MOŽNÉ UTÉCT!!!____Zde, více než jinde, se potvrzuje nepsané pravidlo, že čím lákavější a exaltovanější nápisy na plakátech, tím blbější film. Divadelní předloha (žena Marsu terorizuje spolu se svým smrtonosným robotem malý hotýlek kdesi ve skotských horách, za účelem polapení mužské rasy, která na Marsu vyhynula) je jak z pera Eda Wooda, ale potenciál guilty pleasure zábavy je tu značný, proto bych nebyl v hodnocení tak přísný, jako kolegové zde. Ať jde např. o scénu představování schopností robota, který nechá pomocí laserových paprsků vypařit strom, traktor a stodolu, nebo scénu hypnózy a vlastně všech momentů, kdy herečka v roli ´marťanky´s vážnou tváří předříkává své hrozby. To, jak se film bere strašně vážně, jak herci zaníceně pronášejí své repliky, jaká smrtelně vážná témata se zde řeší (touha po rodině, strach o bližní, ochota sebeobětovat se pro dobro celku) - to vše na pozadí „hrozby“ jedné ženské v koženém plášti a robota, který se šine pomalu jako šnek a vypadá jako lednička s žárovkou místo hlavy – tak tahle skutečnost s představou, že to před šedesáti lety lidé v kinech opravdu prožívali, nabývá až jakéhosi dadaistického rozměru. A přesně to mě na těchto filmech baví. Navíc vizuálně to bylo docela roztomilé, model létajícího talíře byl k zulíbání, jeho přistání trikově celkem povedené a celková divadelní stylizace (jeden dům, pár stromků kolem a svítící vesmírná loď) mě nevadila, naopak docela bavila. Tedy dávám milosrdné 3*, i když se za to možná budu po smrti smažit v „kritickém pekle“ :o) (22.02.2013)

Nízkorozpočtový sci-fi snímek se řadí mezi plejádu obdobných z let padesátých, avšak vymaňuje jednou jedinou věcí. Není zde zohledněna politická, toho času zuřící, studená válka, jak je jinak obvyklé. A není to ničím, než že se nejedná o snímek USA, ale pro změnu Velké Británie. Jinak to má naprosto stejný potenciál. Celý koncept příběhu je především konverzační, což je způsobeno předobrazem divadelní hry. Při přepisu divadelního scénáře na filmový se zkrátka scenárista moc nenadřel. A je to skutečně hodně znát. Aby nebyla dějová linka z mimozemšťankou, a až tak moc přímočará, jsou přidány dvě kraťounké milostné scény, které však spíše překáží. Snímek jako takový je samozřejmě špatný, ale pro televizní obrazovku akorát. Když porovnáme zde přítomného robota s českým robotem Emilem… no nic. V jistém smyslu to prostě určitou zábavnost má. Každopádně, co funguje na divadelních prknech či literární povídce, nemůže fungovat zároveň i ve filmu a tento snímek je jen dalším takovým důkazem. Absurdních věcí a patosu je více než dost, ale nad tím není třeba vůbec přemýšlet. Filmy prostě takový, jaký je. (10.05.2023)

Typický představitel nízkorozpočtových sci-fi na hranici braku. Nyah (P. Laffanová), obyvatelka Marsu, přiletí na Zemi, aby si z ní s sebou odvezla muže, jelikož na Marsu vymřeli. Většina příběhu se odehrává v noci v zapadlém hostinci na samotě, kde se sešlo pestré osazenstvo. Nekonečné žvanění naruší přílet létajícího talíře s Nyah v latexovém oblečku s pláštěm, až si jeden pomyslí, že Mars bude nejspíše jeden velký BDSM salón. Jinak Laffanová vypadá více jako umělá žena s nenápaditým líčením než jako ďáblice. Kdyby jí dali rohy, působila by tajemněji. Její společník robot se postará o záchvaty smíchu, byť to jistě nebyl záměr tvůrců. Chodící krabice s majáčkem místo hlavy demonstruje svoji sílu na suchém stromu, autě a kolně, vyděšeni jsou však jen herci. To paprskomet v akci, kdy po nebožákovi zbudou jen brýle, vypadá o něco zlověstněji. V závěru se mužské osazenstvo dohaduje, kdo s Nyah odletí a při tom se obětuje, když zničí létající talíř. Vetřelkyně totiž během své návštěvy nešetří hrozbami zničení lidstva i Země. Místy napínavá hudba, hlavně když zaduní bubny. Největším kladem je krásná Hazel Courtová, známá především z Cormanových filmů podle E. A. Poa. (02.07.2020)