Dotyk zla

,,NĚKDO BUDE MUSET USTOUPIT… NEBO TO NĚKDO PĚKNĚ ODNESE."... /// (Director's cut) /// Dost blbý. Postavy se chovaj blbě, prostředí je blbý (taky noir, ale spíš blbý), dialogy blbý. Velkej chlap Hank vypadá solidně (snad proto, že je na sladký a kořalku). Blbost vzbuzuje emoce a možná nepřekvapí, že konec je taky blbej. Ale co, aspoň jsem konečně viděl v nějakým filmu M.Dietrich a taky se přesvědčil, že Janet Leight byla solidní kůže. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu ,,Badge Of Evil“, kterou v roce 1956 napsal Whit Masterson, jsem nečetl. 2.) Mám černobílou televizi (na který filmy nevypadaj blbě). 3.) Thx za titule ,,ThooR13“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (21.09.2014)

Ak som si po The Third Man myslela, že nemám rada film-noir, tak Dotek zla mi moju vlastnú nekompetentnosť hodnotiť tieto staré čiernobiele vykopávky, jednoznačne vyvrátil. Orson Welles sa s tým režijne i herecky popasoval vynikajúco, snímke nechýba pravá noirová pochmúrnosť, temnosť a navyše sú do to toho zakomponované prvky rock and rollu perfektne dotvárajúce depresívnu atmosféru. Scenár je navyše na danú dobu zvláštne extravagantný, to, s akou otvorenosťou sa tu rozpráva o drogách a korupcii policajtov, ma prekvapilo v pozitívnom slova-zmysle a prinútilo udeliť jednu hviezdu naviac. Skvelý film-noir, ktorému Welles dodal šťavu a nič sa nevyrovná tomu, pozerať to v noci a za búrky. :) (14.08.2010)

Jelikož mám už asi rok rozkoukaného Občana Kanea, je můj vztah k Orsonu Wellesovi takový nemastný neslaný. Nicméně adorace Doteku zla ve všech možných žebříčcích a hodnoceních nejlepších noirů, co kdy spatřily světlo světa, mě přesvědčila k druhému Wellesovskému pokusu. Dotek zla je parádně natočený, má opravdu krásný černobílý kabát. Výhrady bych měl k herectví. Měl jsem často pocit, že herci trochu přehrávají a hrají si zbytečně na drsňáky. Když noir detektivku, tak asi radši sáhnu k neo-noir Čínské čtvrti, či podobným filmovým skvostům. 7/10 (26.02.2013)

Bez ohledu na míru Wellesovy kontroly nad finální podobou filmu (resp. jeho různými verzemi) považuji právě Dotek zla za jeho vrcholný počin. Kompozicemi i vyprávěním dynamický, téměř v reálném čase vyprávěný noirový příběh pádu policejního kapitána, připomínajícího chladnokrevným jednáním, vzezřením i způsobem snímání (z podhledu a v expresionisticky vychýlených úhlech) hororové monstrum, je pro mne vzorovou ukázkou „pure cinema“. Práce s několika plány akce, sugestivní vysoce kontrastní stínohra, akci plynule sledující a na měnící se pozice postav flexibilně reagující kamera (díky vedení naší pozornosti rozmístěním figur, změnami velikosti záběru a přerámováváním mohou klíčové scény filmu trvat několik minut, aniž by se to jakkoli projevilo na tempu vyprávění), přesný, často ironický a někdy záměrně diskontinuitní střih – to všechno přispívá k tomu, že styl nejenže strhává pozornost sám k sobě (aniž by narušil realistický, místy až dokumentárně veristický ráz řady scén), ale hlavně nese významy, posiluje příběh a přispívá k atmosféře permanentního ohrožení, před nímž není úniku (a to i ve scénách snímaných ve velkých celcích, zdůrazňujících izolovanost hrdinů). Bezútěšnosti napomáhá povýšení antagonisty na ústřední a skutečně fascinující postavu. Vargas a jeho milenka jsou oproti tomu relativně ploché melodramatické figurky, které chtějí hlavně vypadnout z předpeklí, v němž vinou úvodní exploze uvízli (jakkoli je pro liberální vyznění filmu i pro jeho téma hranic mezi různými reálnými i imaginárními prostory podstatné, že jde o smíšený pár). Ať jej vidíte poprvé nebo poosmé, Dotek zla vás dokáže překvapit porušováním hollywoodských žánrových konvencí, stylistickou promyšleností i tím, že nepůsobí chladně a strojeně (jinak by se zřejmě nestal kultovním). Není v něm takřka jediného „obyčejně“ působícího záběru (když už, s velkou pravděpodobností jde o některou z dotáček, nad nimiž neměl Welles kontrolu). Mnoho stejně poctivých a vtahujících učebnic toho, jak vyprávět obrazem, neznám. 95% Zajímavé komentáře: Adrian, Radko, Madsbender (23.12.2018)

Dostalo sa mi jednej, nevídanej výsady, ktorá spočíva v tom, že som zhliadol režisérsku víziu, velikána Orsona Wellesa, ktorá je o nejakých, tých cca 16 minút dlhšia, a zákonito aj lepšia ! Síce to nie je taký zárez do kinematografie, ako pred sedemnástimi rokmi, s legendárnym CITIZEN KANE, ale ani teraz sa nemusí GIGANT, prakticky za nič hanbiť, i keď pociťuje štandardné problémy so šéfmi štúdia. Už v úvodnom, strihovo neprerušovanom zábere, sledujem ako sa zatiaľ nemenovaný chlapík pripravuje uložiť časovanú bombu do auta, ktoré bude šoférovať Linnekar so svojou milenkou, vtedy sa kamera následne zdvihne, že ide idúcky s dopravným vozidlom, a znázorňuje rušný, nočný život, typického americko - mexického pohraničného mestečka, kde sa zrovna nachádza mexický policajt VARGAS, so svojou krásnou, americkou manželkou / ...Explózia, všetci okoloidúci sa rozbehnú k miestu markantného výbuchu, i na čele s týmito dvomi postavami... Čoskoro sa zoznámi s Hankom Quinlanom, ktorý je jednak policajtom používajúcim zvláštne praktiky a metódy, alebo aj disponuje intuíciou, ktorá ho málokedy sklame. Hlavný podozrivý je MANELO SANCHEZ, či aj do prípadu sa začne miešať Strýko Joe Grandi spolu so synovcami, keď aj jemu nevonia, že je tu Vargas, a tak zinscenuje, vskutku podarenú fintu, aby zdiskreditoval Vargasovu manželku. Čuduj sa svete, ale vychutnal som si taktiež peknú, príťažlivú cigánku, a to sa mi moc často nestáva... Odporučil by som, aby sa potenciálny divák dosť dobre sústredil na vôbec prvý záber, ktorý líčim vyššie. Je to aj veľmi potrebné, lebo každou ďalšou pridanou scénou, snímok získava na čoraz väčšej atraktívnosti, obsahuje skryté indície, odhaľuje veľa faktov, náznakov, a môže sa stať aj to, že dotyčný zabudne na to, čomu mal byť od začiatku naklonený, ale ani sa mu nie je, čo čudovať, keďže je zamestnaný množstvom prudkých udalostí, keď už ani nevie, komu môže vlastne dôverovať, okrem samotného Vargasa. HESTON je ako Mexičan, na nezaplatenie, to je naprosto famózne, ako sa neustále ovláda. Janet je vždy SEXY, a aj ju som maximálne pozoroval, ako sa jej do cesty hádzali polená, pod kolená. Welles, je pred kamerou, ako skorumpovaný policajt, čo nie je nič prekvapivé, ktorý policajt je čestný ? Poznáte takého ? Ja, určite nie ! Mám také porekadlo na nich : „Čo voda, to potok, čo policajt, to ..... ” . Za kamerou občas zaznamenávam určité strihové prehmaty, nesúvislé strihy, a taktiež pár krát som pociťoval, že sa nudím. Ozaj, ale nie až tak strašne ! Zbožňujem FILM NOIR, to sú de - facto detektívky, a tento snímok, by mal byť tým, kto túto fázu ukončuje, a takto parádne ! Kvalitný, ale najlepší ? Pre mňa osobne ? Hm... PS : Páčil sa mi hudobný RYTMUS, ktorý sprevádzal tento film. (10.08.2017)