Dotyk zla

Orson Welles byl v roce 1958 buďto fakt velký herec, anebo hnusný tlustý prase. Každopádně tady vypadá jako to druhé a film s ním padá. On měl ztělesňovat zlo, ale jeho postava na obrazovce vyvolává spíš dávící reflex. Taky se mi vůbec nelíbila kamera, některé záběry přes rameno jedné postav zkreslující perspektivu druhé postavy. Ani v dabingu ČT 1995 to nedostalo lepší jiskru. (10.02.2018)

„Come on, read my future for me.“ - „You haven't got any. Your future is all used up..“ Přelety jeřába kamerového, low angle záběry vskutku zemitého charakteru, expresionistické prvky, nepřirozené stíny plížící se po zdech a stropech a do toho Manciniho čitelný rukopis v hudební stopě. Forma je tak velkolepá, že by se možná vlezla do Orsonova laloku, ale co s tím obsahem, který vykazuje přirozenost Hestonova opálení? Zapomenout na něj, tu technickou brilanci už cítila Quinlanova chromá noha.. (20.11.2023)

Miluji vypointované kriminálky s ne zrovna jednoznačnými hrdiny (z těch novějších L. A. -Přísně tajné, Obvyklí podezřelí). A právě tento film je nejčistší esence toho, co od takového filmu čekám a opravdu mě mrzí, že jsem velice dlouho otálel s tím, se na tento film vůbec podívat. Welles byl režisérský a herecký frajer a může ve filmovém nebi hrdě chodit s nosem nahoru. (24.12.2005)

Viděno na ČT2 v příšerném českém dabingu. Nejen jeho vinou jsem tuto oldschoolovou podívanou sledoval dosti nezúčastněně, prostě mě to nějak nebralo a neubránil jsem se nudě. Určitě bych zde ale našel i řadu kladů - obrazová stránka je výjimečně zdařilá, totéž platí o hudebním doprovodu a hereckých výkonech (především mě potěšila Marlene Dietrich - byť její role je zde jen maličká, při jejích závěrečných slovech na mě šly mdloby z toho, jak působivě jimi tento film korunovala). Vršit chválu by bylo samozřejmě dlouho možno i na herectví Orsona Wellese, který je ve své roli skutečně dokonalý. Přesto se nemohu ubránit pocitu, že mě tento film příliš neoslovil, a nemohu tedy hodnotit výše - hlavně ze začátku mě skutečně iritovalo, jak jsem vůbec netušil, o co tam krucinál jde - a bylo mi to hlavně nekonečně jedno. Závěr je ovšem dokonalý - čili když se to zprůměruje, vydá to na akorát na ty tři hvězdy. Vidět to v původním znění a v kině, asi bych hvězdu přidal, ale co na tom sejde. Mimochodem strašně se mi líbil následující filmový dialog mezi Quinlanem a Menziesem: Quinlan: "Vy jste se nějak skamarádili, ty a ten Mexičan. Tím se vysvětluje ta věc, co máš teď na sobě. Jak se tomu říká? Tomu, s čím teď chodíš." Menzies: "S čím chodím?" Quinlan: "Ano. Svatozář." Menzies: "Svatozář?" Quinlan: "Docela ti to sluší, Pete. Za chvíli budeš mávat křídlama jako anděl." (23.10.2012)

Tieňohra v uliciach neprívetíveho, ošarpaného pohraničného mesta, plného podivuhodných existencií: tučniackym detektívom počnúc, schaotizovano vystrašeným nočným recepčným pokračujúc a prapodivnými gráciami v moteli končiac. Tieňohra na viac spôsobov: 1. Obrazovo dokonalá krimi s atmosférou znepokojujúceho tajomna vyvedená v celom spektre čiernobielej pochmúrnosti. 2. Psychologicky rozvrstvená štúdia o nejednoznačnosti postavenia kladných, či záporných vlastností a zároveň o tom, ako sa miešajú role prisúdené spoločnosťou s obyčajnými ľudskými slabosťami (alkoholizmus, zaslepená pomstychtivosť, závisť, slepá oddanosť) vyplývajúcimi z túžby po perfekcionizme. 3. Halucinačná vízia pokrivených tvári vychádzajúcich akoby z bludiska krivých zrkadiel, meniacich svoje správanie podľa momentálneho snového rozpoloženia režiséra. Podivuhodná nočná mora s málo svetlými momentami. Všetky 3 roviny filmu sú naviac pokryté skvelými hereckými výkonmi v netypických úlohách (Heston ako mexičan, Dietrichová ako cigánska kupliarka). (14.06.2005)