Volavka

Kto je dobrý? A kto zlý? Občas človek môže zabudnúť na to, kým pred rokmi bol. Je to normálne alebo ho tak inštinkty varujú, že zišiel z cesty a mal by sa vrátiť? Režisér chcel nakrútiť „svojho Wooa“, našťastie mal k dispozícii nielen talent pre dynamické tempo aj mimo akčných scén (ktorých je vlastne minimum, avšak vôbec to pri takom napínavom a inteligentnom deji a dobrých postavách neprekáža), ale i charizmatických hercov. Napätie sa dá sekať katanou bez toho, že by sa v prvej hodine odohrala jediná akčná scéna. Rovnako výnimočný, ale z úplne iných dôvodov, je i Scorseseho remake Na druhej strane, ktorým má diametrálne odlišnú atmosféru. Viac v mojej recenzii na CinemaView, kam už nepíšem: http://cinemaview.sk/clanok/1226265877/volavka (07.12.2005)

Jo, mám pomalejší vedení, musel jsem se podívat dvakrát, aby mi všechno bylo jasné. Ale na svoji obranu podotýkám, že na to, co se během těch ani ne sto minut odehraje, jsem vůbec nebyl připraven:) Andy Lau a Tony Leung opět podávají maximální výkon a nejvíce odměněným je divák. Díky za to všechno a vřele doporučuju celou trilogii. 100% (23.11.2006)

DVD/// Obsazení 9/10 Děj 8/10 Hudba 9/10 Efekty 7/10/// +hudba, napětí, postavy, netradiční závěr -tentokrát mohlo být delší, složitý děj/// Prvně uvedu, že jsem zhlédl část trojky a absolutně jsem se neorientoval v ději a byl jsem od této trilogie odrazen. Mno nakonec jsem si koupil DVDčko a jakože je to makačka na bednu, tak je to velmi silný film. Líbila se mi dinamická a hlasitá hudba, pefketně zahrané charaktery a pro mě celkem smutný závěr. Teď jsem zvědav na další dva díly/// Celkem 82%/// (27.09.2006)

Volavka vs. Skrytá identita: Volavka jednoznačně boduje vizuálním pojetím, je modernější, dravá, běží zatraceně rychlým tempem (někdy až moc, člověk má dělat, aby pochopil, co se děje). Další body jsou určitě za Tonyho Leunga, který očima uhraje to, na co jiní potřebují kolem sebe mlátit rukama nohama (nic proti Leo). Scorsese na to jde jinak: nesoustředí se jen na odvyprávění děje, zajímají ho ještě víc postavy. Jednotlivé hrdiny (ať už kladné či záporné) poznáme mnohem lépe, vciťujeme se do jejich každodenních životů. Závěrečné zůčtování je proto mnohem emocionálnější. A taky je tu naprosto úžasná postava Marka Wahlberga, díky které jsem neskončil po projekci Skryté identity v depresích. Podtrženo a sečteno, asi záleží na naturelu každého, jaký přístup ke stejné látce mu víc vyhovuje. Já dám poslední dobou na emoce, takže mám radši Scorseseho remake. Ale jen o chlup. (01.01.2007)

Proč já jen viděl první Skrytou identitu od Scorseseho. Tyto filmy jsou prakticky úplně stejné a kdo viděl jeden už se nemusí dívat na druhý. Scéna v kině, pád ze střechy, závěr na střeše, ve výtahu atd. Těch shodných scén je tady opravdu moře. Je to škoda, tím pádem trošku nechápu proč Scorsese dostal za svou verzi příběhu, která již prakticky byla natočena Oscara. Že by Amerika neviděla opravdu dál než za Hollywood. Tímto filmem ukazují Hong Kongští tvůrci, že co se týče akčního žánru jsou opravdovými mistry svého řemesla. 90% (05.10.2008)