Šógun

Shōgun od počátku zaujal skvělým vizuálem, tématem střetu kultur, výborně představeným a propracovaným světem a příslibem něčeho mohutného, co ale nakonec vůbec nepřišlo.  Seriál v prvních 4 epizodách nádherně představil svět a načrtl několik možných směrů, kterými se mohl vydat a všechny vypadali hrozně lákavě, aby pak nakonec zůstal přešlapovat na místě a nevydal se vlastně nikam.  Po 4. epizodě se ze seriálu absolutně vytratilo veškeré tempo, děj, zajímavost. Pořád se jen mluvilo a mluvilo a nic se nedělo, a když už tak akorát nějaká maličkost v jedné scéně. Až to dopadlo tak, že se ze seriálu, na který jsem se týden co týden velice těšil, stal seriál, na který jsem si pomalu ani nevzpomněl. Dějově se cosi začalo dít až v předposledním díle, aby to nakonec celé skončilo tak nějak nijak.  Nemůžu říct, že by se mi ukončení seriálu úplně nelíbilo. Byl to konec jako z nějaké tragické poezie a svým způsobem to k tomu i sedělo. Na druhou stranu to zajímavé z něj bylo velmi nevěrohodné, plné nesmyslů a pomyslných berliček. Celkově bych řekl, že seriál nejlépe vystihuje název jedné ze Shakespearových her: "Mnoho povyku pro nic." 2* 50% (23.04.2024)

Na seriál jsem těšil, Japonsko můžu a i když tu historii znám zejména z hollywoodských (historických) filmů a nikdy jsem nečetl knihu o japonské kultuře, vlastně mě tam z těch kulturních propriet nic nepřekvapilo a nějaká osvěta pro diváka na západ od Japonska mi přijde spíše dost smutná. Co je však pro mě osobně smutnější, tak je ta přehypovanost Shoguna, samozřejmě chápu, že na západě seriál oceňují za to, že si jako vždy výborný Hirojuki Sanada z pozice producenta pohlídal, aby kniha a v ní obsažené japonské zvyklosti nebyly sesumírovány do obvyklé americké vyprázdněnosti...ale za mě to bylo na úkor zábavnosti a čekal jsem něco asi jiného. V prvních dílech jsem ještě měl tu naději, že nás čeká něco velkolepějšího (příslib tu je) a ačkoliv jsem utvořil pěkný vztah k hlavní dvojici postav (hlavně Júka Kóri je úžasná), v druhé polovině jsem však místy i nudil. Překvapivě mě zklamala i vizuální stránka seriálu, ačkoliv výprava byla nepochybně velkolepá a exteriérová, na velké televizi to na mě na rozdíl od některých jiných seriálů působilo přespříliš cgi a špatně barevně filtrované se silným filmovým zrnem (což jako purista nemám rád a dávám si velký pozor na nastavení zobrazení televize). Nejspíš si i doženu nějaké behind the scenes, abych se dozvěděl, co byl záměr a co bylo jen trikově přestřelené. 90% je za mě moc, spíš taková fajn sedmdesátka. (25.04.2024)

O co gou Shōgun je politicko-válečné drama dostupné na Disney+. Příbeh je o vnitřním konfliktu v Japonsku roku 1600. Seriál mě zprvu vůbec nezajímal z níže zmíněných důvodu, ale nakonec jsem se k němu dostal kvůli nadšeným ohlasům. V seriálu se prolíná politická linka, kterou jsem zvládl sledovat díky kvalitám zpracování, ale upřímně mi byl osud země a kdo jí bude mít pod palcem celkem šumafuk, a u jednoho dílu kde se řešila převážně pouze politika jsem téměř usnul. Naštěstí se tu prolíná ještě linka vztahového dramatu o protagonistovi angličanovi, který se sem z pochybných důvodu dostane (role outsidera) Díky němu tu máme dynamické vztahy, náboženské rozepře (katolíci X protestanti) a poznávání bohaté japonské kultury, zvyků a rozdílného vnímání života a smrti - jedno z ústředních motivů. Takže se celkem liším od cílené skupiny diváků. Můj problém není nějak objektivně negativní, ten příběhový materiál (adaptace knihy - James Clavell) o tom je a já s tím počítal.  Scénář  Angličan (Cosmo Jarvis) je velmi zajímavá vyvíjející se postava, kvůli tomu že o něm víme jen co vidíme v aktuálním dějství. Vypravěč nám to tají a tak nevíme jestli se mu dá věřit. Jsou tu krásně napsané postavy a vztahy. Ale momenty jsou občas podivně seskládány, díky čemuž mají díly kolísavou kvalitu příběhu (6,5-9/10) podle toho na co se zrovna zaměříme a mimo akční sekvence má seriál pomalé tempo. Problémy jdou hlavně vidět kvůli jednohodinové metráži na epizodu. Upřímně si myslím že to je problém převodu na audiovizuální médium a v knize bych si to více užil.  Závěr  Pokud víte že tohle pro vás taky není ten šálek čaje, ale i tak se chcete dozvědět něco o japonské kultuře doporučuji vyzkoušet jeden z nejlepších seriálů minulého roku Blue eye samurai. Seriál se nezabírá politikou je to revenge snímek více zaměřený na formu než realističnost a má nějaké motivy podobné kultovce Kill Bill. Celkové hodnocení: 8,3/10 🏯🏯🏯🏯❌ (30.04.2024)

Klasika - první polovina super ... druhá na nic ... konec úplně na hovno ... původní seriál s výrazně horší výpravou a herci/čkami ale o dost lépe poskládaný a závěrem srozumitelný ... V té době byli Japonci úplně mimo - total fanatici - život bez hodnoty - hnus a hrůza ... a největší, nečekaně, čůrák ze všech byl ten zkur... kokot Toranaga !!! - ach jo ... zase docela zklamání. (23.04.2024)

Nejepičtější seriál letoška přiletěl hned takhle z kraje a všechny VOD i klasické televize budou muset tahat z nejbohatšího rukávu, aby tohle dokázaly překonat. Mnou vyhledávané a stále neokoukané prostředí, vždycky stoprocentni Hirojuki Sanada a nekompromisnost spletitého novověku, co intrikami a občasnou surovostí připomíná rané časy Hry o trůny, ale třeba i Vikingů. A takové shows já zbožňuju. [viděno na Disney+] (30.04.2024)