Furiosa: Mad Max sága

"Ať žije Dement!" ____________ Skutečně šílená, bláznivá, špinavá, jako kouř z benzínu smradlavá, pervezní a zábavná akční post-apokalyptická jízda, která sice kvůli dělení příběhu [který je v podstatě příběhem o pomstě] na kapitoly není zas tak konzistentní, ale když už na to dojde, ani na vteřinu nesundá nohu z plynu a v ten moment to stojí kurva za to. Režisér Roger Miller je i v 79 letech v neskutečný formě a divákům na stříbrným podnose naservíroval echt řemeslně poctivou podívanou, která snadno strká do kapsy akčňáky od tvůrců, kteří jsou o několik desetiletí mladší. Casting perfektní – moje crush Anya Taylor-Joy si roli Furiosi dává s neskutečnou sebejistotou a přehledem; no a Chris Hemsworth jakožto hlavní záporák Dement [ne, nedělám si prdel 😂] má nehorázný charisma, který by mohl doslova rozdávat.... Takže jestliže existuje něco jako definice řemeslně poctivýho [co se týká kostýmů, výpravy, a stylistickýho zpracování celkově] blockbusterovýho spektáklu, který svůj rozpočet využívá do posledního centu, FURIOSA jím bezpochyby je.... VERDIKT: 8,5 autíček z 10 .... PS: českej překlad je fakt skvěle meta, takže kdo umí anglicky, užijete si tenhle film na jinym levelu. (29.05.2024)

4,5 Budu zase jednou v absolutní opozici k většinovému názoru, ale za mě je Furiosa minimálně o level lepší film než Fury Road. Tam kde byla Fury Road prakticky jen jednou úmorně dlouhou a ubíjející a jaksi pozérskou (nebo spíše onanistickou) akční jízdou s plochými postavami, tam je Furiosa poutavě tragickým (jakkoliv klasickým) příběhem s hlavou a patou. Jednotlivé charaktery jsou poměrně vrstevnaté a jejich vzájemné vztahy mají dynamiku i chemii. Když dojde na akci, tak se většinou hraje o něco na čem divákovi záleží (což mi třeba u FR bylo úplně šumák). Samotná Furiosa, narozdíl od Maxe, příběh sune kupředu. Hromadou nápadů a drobnými detaily to dává celému tomu světu mnohem jasnější kontury.. Prostě, Fury Road jsem se zájmem prozíval, Furiosu jsem s nadšením hltal. (25.05.2024)

Devět let stará písková divočina to u mě měla na čtyři hvězdy a kousek. Teď to jsou čtyři hvězdy bez kousku, ale radost mám obdobnou. Pokračování je ambicióznější, žánrově rozevřenější a asi i lépe pracuje s postavami, jinak jde ale znovu o nekompromisní audiovizuální nářez plný hřmotného hudebního doprovodu, ze řetězu utržené kreativity, propracovanosti zpustošeného světa, zdegenerovaných postav, vynikajících kaskadérských kousků a nespočtu nápadů. Kamera, wow! Před lety šlo zároveň o jednu velkou akční jízdu, teď se karty odkrývají postupně, přičemž po úvodní (skvělé) naháněné unesené dcerky tu máme skoro hodinku bez většího akčního svinčíku, i když pořád něco visí ve vzduchu. Mnohé nahradí (přeci jenom tempo v první polovině krapet drhne) vzápětí přehledně zkomponovaná akční scéna s naloženou cisternou o slušném počtu minut. A frčíme dál. Furiosa se odehrává na prostoru několika let, sledujeme střet dvou armád s bizarními a zvrácenými vůdci a celé se to skládá z pěti kapitol ze života okaté dračice, která vyrůstala obklopená násilím a šílenstvím. Přesto bych místy uvítal větší dravost a syrovost (minule to víc létalo, padalo, skákalo i bylo víc barevné, polonahé krasotinky se toho nebály nebo fanatické postavy se prostě jen šíleně řehtali), stejně tak bych lépe pracoval s naznačenou romancí. Prostě to celé tolik nedrtí smysly jako posledně... Z Chrise Hemswortha jsem úplně neucvrkával, Anya Taylor-Joy a její intenzivní upřené pohledy, to je jiná radost. (24.05.2024)

Napriek tomu, že v druhej polovici som sa už dosť solídne bavil, nezbavil som sa dojmu, že toto malo skončiť ako komiks vydaný súbežne s Fury Road. Fury Road bola fantastická vo všetkých tých náznakoch post-apokalyptického sveta, ktoré nikdy nedopovedala. Furiosa naopak dáva zbytočné odpovede na zbytočné otázky miesto toho, aby šla objavovať "pustatinu" a šialenstvo skrývajúce sa v nej. Nakoniec je to dobré remeslo, ale veľa nových vecí tu divák neuvidí. (26.05.2024)

Je to už dlouhých 9 let co jsme naposledy zavítali do Pustiny. Od té doby se přihodilo mnohé, avšak naděje v další dílek této šílené mozaiky stále doutnala žhavým uhlíkem ukrytá kdesi v zadním koutku filmového srdce. Jak se tedy legendárnímu režisérovi George Millerovi povedl návrat do těchto kýžených vod? Po návratu z kina mohu s velkým uspokojením konstatovat, že Furiosa všechny nedůvěřivce a posměváčky zadupává hluboko do radioaktivního písku, jelikož právě tento zářez dosáhl nemyslitelného – prorazil strop filmové dokonalosti a míří k ještě větším výšinám nežli jeho nahrubo vysoustružený předchůdce. Na rozdíl od "Fury Road" zde totiž vyjma precizních a úžasně nasnímaných akčních sekvencí (opět jsem sbíral spodní čelist z podlahy) dostáváme i lícující příběh, díky němuž najednou celý tento projekt působí svrchovaným a uceleným dojmem. Za zmínku rovněž stojí i scénář umně rozdělený do pěti kapitol, v nichž sledujeme postupný zrod známé Imperátorky tak jak ji známe ze snímku z roku 2015. V tomto bodě je také záhodno vypíchnout i herecké výkony, které přirozeným a zemitým dojmem dochucují již tak třaskavou atmosféru. Co tedy dodat na závěr? Jsem vážně velmi rád, že se George Miller rozhodl vydat komplexnější cestou a ukázal nám fungování tohoto světa se všemi jeho zvrácenými zvyklostmi. Díky tomu jsme totiž dostali diametrálně odlišný film, který sice stojí na stejných nohách jako jeho předchůdci, avšak v tomto případě dostáváme i něco navíc než jen fyzickou akci. Doufám, že Miller stále neřekl poslední slovo, jelikož jeho dravý režijní styl a přehršel tvůrčích nápadů, z nichž by každý bez přehánění vydal na samostatný projekt, by si ještě několik výletů mezi rozpadající se společnost určitě zasloužil. Ve skrytu duše se ale modlím, abychom zase nečekali tak moc dlouho. Výborná práce! (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice) „There will always be war. But to get home, Furiosa fought the world.“ (24.05.2024)