Réžia:
Helena TřeštíkováScenár:
Helena TřeštíkováKamera:
Vlastimil Hamerník, Martin Kubala, Ivan Vojnár, Stano Slušný, Jan Šuster, Hynek Ciboch (viac)Obsahy(1)
Sledujeme třicet let ze života ženy, kterou si v roce 1989 režisérka Helena Třeštíková vybrala ve zdravotnické škole v Praze do svého časosběrného dokumentu Sestřičky. Optimistická a aktivní Karolína se nikdy nevzdává, ani když vše vypadá téměř beznadějně... Karolína je jako studentka dost divoká. Miluje rock a škola jí nebaví. Začne si s drogami, ocitne se v protidrogové léčebně a přeruší studium. Ale své závislosti se zbaví, do školy se vrátí a maturuje o rok později. Hned po maturitě se Karolína rozhodne, že zdravotnictví není její parketa, a stane se asistentkou v realitní kanceláři. Je výmluvná a empatická, a tak se jí daří. Méně se jí ovšem vede v partnerských vztazích. Po rozchodu s kolegou z realitky se musí na čas vzdát podnikání v oboru a prodává v obchodě s bytovými doplňky. Po čase se do realitního podnikání vrátí. Opět je úspěšná. Zařídí si vlastní byt v centru a obklopí se psy a kočkami. Protože se touží odstěhovat z Prahy, s přítelem si koupí ruinu za městem a plánuje její rekonstrukci. Snaží se otěhotnět, ale dozví se, že je neplodná. Vrhne se na opravy venkovského domu. Když spadne střecha a přítel zmizí, Karolína je na všechno sama. Po krátkém vztahu nečekaně otěhotní, přítele však opouští. Narodí se jí dcerka. Svobodná matka s ruinou na krku se nevzdává a horečně a nadšeně buduje dál. Mezi řemeslníky pracujícími na domě se objeví truhlář Pavel a Karolína nachází muže svých snů. Společně definitivně opouštějí Prahu a stěhují se do částečně opraveného domu. Přestože lékaři tvrdili, že další otěhotnění je nepravděpodobné, Karolíně se narodí ještě jedna dcera a nakonec i Pavlův vytoužený syn. Do domácnosti přibývají další psi a kočky, dům se stále dodělává. Pavel a Karolína se berou. Karolína je příklad optimistické a aktivní ženy, která se nevzdává, ani když vše vypadá téměř beznadějně. (Česká televize)
(viac)Recenzie (72)
forma: bomba; obsah: bomba; hlavní postava: bomba - nemám slov. tušil někdo, jaký poklad paní režisérka třicet let zalévala, opečovávala, hýčkala?? jaká neuvěřitelná hlavní postava se jí před očima vyloupne a všem uskuhraným, ufňukaným, asociálním a depresivním "matkám", "otcům" a "dětem" ze všech nablblých Vyměněných Slunečných Ulic vytře zrak?? ANO?? NE!!! ()
Zase trochu jiný pohled Třeštíkové na lidské osudy. Po všech těch fetkách či neúspěšných troskách tu máme příběh silné ženy, která klidně mohla skončit nějak obdobně jako většina lidí z Třeštíkovského portfolia, ale tentokrát se ústřední hrdinka zlomit nenechala a vypracovala se v úspěšnou osobu, matku, manželku a člověka, který tu zanechá pozitivní stopu... A tak by to mělo být - nejen ukazovat všem odstrašující příklady v podobě Katky, Reného a dalších, ale také ukazovat to, že to prostě jde... ()
Život každého ľudského jedinca sa nezadržateľne rúti od narodenia k smrti. Preto časozberné dokumenty zaznamenávajú skôr regres ako progres. Vysvetlenie je jednoduché - jednoducho doba života sa kráti. Vitálne životné funkcie vekom oslabujú, niekedy kolabujú a partnerský život (ak nejaký je) čelí náporom dlhoročnej rutiny. Preto je veľmi pozitívne, ak sa časozberu podarí opak: od regresu k progresu. Presne tak to má bojovníčka Karolína. Od pubertálneho experimentovania s liekmi a blbnutiami v meste k tvorivému prerobeniu ruiny na vidieku na parádny dom pre neustále sa rozrastajúcu rodinu. Aj keď bola občas v priebehu všetkých tých rokov v totálnych sračkách, nikdy sa nevzdávala. Ako sama v jednom z takých období poznamenala, zistila, že sa sama o seba postarať dokáže. Dielo nalievajúce nádej a optimizmus, že život má zmysel, stačí len vôľa urobiť niečo pre uskutočnenie svojich snov. Dokumentárna rozprávka. Pritom nie až taká raritná a nereálna. Námet aj vyústenie fajn. Spracovanie je ale extra zdĺhavé. Napríklad pri zaznamenávaní rekonštrukcie domu, som mal pocit, že viem o každom zbúranom múriku, každej novej priečke a každom spálenom starom tráme. 70%. ()
Neuvěřitelně pozitivní film, ta euforie z něj ve mně žije ještě dlouho poté, co jsem to viděl. Karolína je krásná žena (za mlada vyloženě okouzlující) se silným příběhem a já jsem měl na konci dokumentu velkou radost z toho, jak to všechno dopadlo a co se jí podařilo vybudovat. Myslím, že by jí to hodně lidí mohlo závidět, nejenom ten její krásný dům a skvělou rodinu, ale hlavně ten nezdolný optimismus, který mi ale zrovna v tomto případě přijde skutečně nakažlivý. Jak bolestně Karolína kontrastuje s takovou Marcelou! (což je podle mě asi nejdepresivnější film Třeštíkové vůbec). Marná sláva, každý jsme si ty karty vytáhl trochu jiné a každý se prostě na šťastné planetě nenarodil, ale podle mě máme přesto pořád na výběr mezi bolestínskou pasivitou (Marcela) a pozitivní činorodostí (Karolína). Pardon dámy, že vás tak stavím do latě, ale mně se to prostě strašně nabízí! Velký divácký zážitek, za který jsem - jako už tolikrát předtím - té královně časosběrných dokumentů hluboce vděčný. UPDATE 9.3.2021 - Ten film mě maximálně bavil i na podruhé s odstupem několika týdnů, a byl jsem prostě vyloženě okouzlený Karolíninou osobností a tou její povahou a přístupem k světu. To je tak neuvěřitelně inspirující! Leč pravděpodobně takřka nepřenosné, se obávám. Ty velké časové skoky na začátku dokumentu jsou sice zvláštní a v tomto ohledu se jeví poněkud nekoncepčně, kolik prostoru se naopak věnuje posledním letům a zvelebování domu, ale osobně bych to režisérce nevyčítal a v podstatě mi to nevadilo, protože mě osobně ten film, resp. ten PŘÍBĚH, v první řadě silně dojímá a strašně jsem nově fandil té mladé holce s cígem ve felicii, aby vše dobře dopadlo, ačkoli jsem už znal konec, což mi vlastně přijde vtipné, ale nelze jinak. ()
„Je to hrozný, ale super. Co má bejt to přijde a nějak se to zvládne, musí. Nic jinýho taky nezbejvá.“ Dokument sice nebyl tak dokonale střižený jako jiné její časosběry (v druhé půlce mnohé přebývalo na úkor první třetiny, kde to Třeštíková vzala až příliš hopem a mnohé chybělo), nicméně Karolína, která z povrchní nány vyzrála v úžasnou ženu, je tak nevyčerpatelný zdroj optimismu, vytrvalosti, síly a odhodlání, že mi nejednou spadla čelist. Už jenom vidět ten dokument dokáže neuvěřitelně dobít baterky a vlastní problémy najednou získávají zcela jiný rozměr. Takže za mě prostě super a vždy, když budu remcat na své problémy, tak si prostě pustím kousek, aby mě to přešlo. ()
Galéria (16)
Fotka © Česká televize
Reklama