Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Sledujeme třicet let ze života ženy, kterou si v roce 1989 režisérka Helena Třeštíková vybrala ve zdravotnické škole v Praze do svého časosběrného dokumentu Sestřičky. Optimistická a aktivní Karolína se nikdy nevzdává, ani když vše vypadá téměř beznadějně... Karolína je jako studentka dost divoká. Miluje rock a škola jí nebaví. Začne si s drogami, ocitne se v protidrogové léčebně a přeruší studium. Ale své závislosti se zbaví, do školy se vrátí a maturuje o rok později. Hned po maturitě se Karolína rozhodne, že zdravotnictví není její parketa, a stane se asistentkou v realitní kanceláři. Je výmluvná a empatická, a tak se jí daří. Méně se jí ovšem vede v partnerských vztazích. Po rozchodu s kolegou z realitky se musí na čas vzdát podnikání v oboru a prodává v obchodě s bytovými doplňky. Po čase se do realitního podnikání vrátí. Opět je úspěšná. Zařídí si vlastní byt v centru a obklopí se psy a kočkami. Protože se touží odstěhovat z Prahy, s přítelem si koupí ruinu za městem a plánuje její rekonstrukci. Snaží se otěhotnět, ale dozví se, že je neplodná. Vrhne se na opravy venkovského domu. Když spadne střecha a přítel zmizí, Karolína je na všechno sama. Po krátkém vztahu nečekaně otěhotní, přítele však opouští. Narodí se jí dcerka. Svobodná matka s ruinou na krku se nevzdává a horečně a nadšeně buduje dál. Mezi řemeslníky pracujícími na domě se objeví truhlář Pavel a Karolína nachází muže svých snů. Společně definitivně opouštějí Prahu a stěhují se do částečně opraveného domu. Přestože lékaři tvrdili, že další otěhotnění je nepravděpodobné, Karolíně se narodí ještě jedna dcera a nakonec i Pavlův vytoužený syn. Do domácnosti přibývají další psi a kočky, dům se stále dodělává. Pavel a Karolína se berou. Karolína je příklad optimistické a aktivní ženy, která se nevzdává, ani když vše vypadá téměř beznadějně. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (72)

Marze 

všetky recenzie používateľa

Opět výborný časosběrný dokument. byl jsem zvědavý, jestli hyperaktivní pracovitá, schopná žena, chovající se jako chlap může mít úspěch v životě a nalézt životní spokojenost a zdá se, že ano. Mnoho věcí si divák musí jen domýšlet. Zajímalo by mě v jaké oblasti ruinu koupila kdy "je to tady tak krásné". Bylo příjemné sledovat, že jako jedna z mála žen se fyzicky moc neměnila ani netloustla. Když v šestnácti hrdinka říká „Můj největší problém momentálně je, že nemám 165 korun na vstupenku na koncert kapely Erasure.“, zcela ji chápu. V dalším střihu se Karolína zase octne bez partnera, je těhotná, má šest zvířat, dvě hypotéky, čeká ji rekonstrukce vyhořelého domu a umanutě a nezdolně říká, že vše zvládne. Přitom nemá feministické výrazy. Během celého dokumentu se neobjeví nikdo z jejích příbuzných. ()

gemi 

všetky recenzie používateľa

Ze začátku se paní jeví tako taková pipka, která moc neví, co od života chce. Ale časem se její životní postoje tak nějak přirozeně vytříbí. Líbí se mi, jak nic nehrotí, nechává život plynout, ale přitom je schopna dosáhnout velkých věcí. Ještě pár let před čtyřicítkou žije v domnění, že je neplodná, a o deset let později má tři vlastní děti. Na počátku devadesátých to byla pražská frikulína s cigárem a novou Filckou, o čtvrt století později je z ní vesničanka s hromadou dětí, psů a převažující pozitivní životní energií. Silné čtyři! ()

Reklama

Binne 

všetky recenzie používateľa

Vůbec bych si nedovolila Karolínu nějak soudit, je naprosto evidentní, že povětšinou nebyla zcela upřímná. Zajímalo mě ale velice, jak to s ní dopadne. Je to pro mě mnohem napínavější dokument, než Ester (2021). Karolína je bezpochyby velmi umíněná žena, temperamentní, velmi sympatická, dokážu si představit s ní prosedět několik hodin v hospodě nebo u kávy. Spousty slov, které ve filmu řekla - nevěřila jsem jí. Měla jsem pocit, že jsou to pouze pózy. Nevybrala si zrovna jednoduchou cestu a jsem si jistá, že si toho byla vědoma - nikdy to ale nepřiznala, ač možná mezi řádky. Strašně jsem jí ale přála, aby to všechno zvládla, aby našla to štěstí, po kterém tolik toužila. A dokázala to. Takové dokumenty jsou přes to velmi důležité. Mám raději Reného, ne proto, že je to silný příběh, ale proto, že způsob uvažování toho charakteru je tam v mnohem ryzejší podobě. Občas mi přišlo, že je Karolína do čehosi tlačená - to mi na dokumentu vadilo. Nepřipadalo mi, že plyne z její přirozenosti, v tomhle byl dokument "Ester" autentičtější. Myslím, že to mělo pojednávat primárně o průměrném člověku dnešní doby, o soukromém světě kohosi, kdo dýchá, má touhy, sny, miluje své děti, svého muže, má rád zvířata a přírodu - místo toho to byl dokument plný: Ale vždyť já to zvládnu, vždycky to zvládnu. Jsme lidé a prostě občas selháváme - ač to možná myslela vážně, já jí to nevěřila. ()

sofiapetra 

všetky recenzie používateľa

Také se přikláním k názoru, že paní Třeštíková měla štěstí na výběr hlavní postavy. Karolína sice zpočátku nevypadala jako chodící atomovka, ale při otloukání životem se z ní prostě stala. Jistě by zvládla život bez chlapa, ale bylo na ní vidět, že je sice silná, ale nestojí o to být sama. Kdyby se nezjevil Pavel, určitě by si našla někoho jiného. Ale Pavel se našel naštěstí docela včas, takže si mohli dopřát i tak pěknou velkou rodinu. Gratulace. ()

Marthos 

všetky recenzie používateľa

Karolínin životní příběh je fascinujícím důkazem, že i dnes existují lidé, kterým se slnil jejich sen. Nezdolná energie, vytrvalost, překvapující vyrovnanost a nakažlivý optimismus pomohly této neobyčejně silné ženě dosáhnout svého vytčeného cíle – úspěšné rekonstrukce zanedbaného venkovského sídla, v němž postupně nacházela uspokojení i naplnění svého života po boku milujícího partnera a tří zdravých dětí. Chce se říct: šťastná to žena! ()

Galéria (16)

Reklama

Reklama