Rok nebezpečného života

V zajímavém snímku Petera Weira exceluje vedle hlavní dvojice Mel Gibson a Sigourney Weaverová maličká Linda Huntová v roli fotografa Billyho. Za svou přeměnu získal zcela poprávu Oscara v kategorii Nejlepší herečka ve vedlejší roli. Scénář : David Williamson, C.J. Koch. Kamera : Russell Boyd Hudba : Maurice Jarre. (25.04.2011)

Kruci, takový potenciál - nádherné lokace, výběr herců na jedničku, hudba (Jarre, Vangelis), téma...jenže jako celek to prostě nefunguje. Některé scény nezapomenutelné, ale jako kdyby se Weir nedokázal rozhodnout, jak bude film vypadat; výsledkem je politicko-romantický slepenec, v němž ani jedna linie nefachčí naplno (což je vzhledem k délce stopáže velké mínus). Romantická linka se měla dostat víc do popředí (fakt jsem to řekla?:); jednak to Weaver s Gibsonem dohromady sekne a zadruhé nepřesnost politických faktů sráží význam politické části. Dere se mi na mysl místní zprofanované: bylo to dobrý, ale mohlo to být i lepší. (04.03.2012)

Filmy zřejmě nejslavnějšího austrálského režiséra Petera Weira patří k těm, na které si vždy rád udělám čas a náladu. Poznávání exotického prostředí očima postavy příchozího cizince bývá Weirovým častým schématem, tentokrát se tak děje s náhledem do moderních dějin Indonésie v příběhu novináře uprostřed vzrůstající a záhy již rozpoutavé válečné hrozby. Neskutečně zajímavý děj s poutavou atmosférou kombinuje v sobě více motivů a linií včetně milostné romance, vnitřního boje novinářů v honbě za materiály a záležitostech ohledně jejich zveřejnění, přidává i jakousi mystickou legendu o loutkách a posvátné hře stínů... rozvíjí osud tří různorodých postav, z nichž domorodý trpasličí novinář se zálibou ve vedení složek dýchá zvláštně tajuplnou aurou a Jill v podání krásné mladé Sigourney Weaver dodává filmu i jistý půvab... přesto jakoby Roku nebezpečného života stále cosi scházelo. Nemůžu říct, že by mě zklamal, ale s výjimkou několika scén ke konci (zejména strastiplné cesty na letiště) jakoby se Weir navzdory tématu bál ho gradovat do vyloženě silné výpovědě a zůstal raději u toho zajímavého a poutavého náhledu. Což je možná navzdory všem kladům trochu škoda. Taneční scény s dobovými šlágry v pozadí sice dodají víc odlehčené atmosféry, ale měl jsem pocit, že filmu spíše škodí mírným narušením napětí. [75%] (25.12.2022)

Rok nebezpečného života měl dobré herce. Mladý Mel Gibson vysloveně exceloval. Jenže celou dobu jsem z toho filmu měl takový zvláštní pocit, jako že se něco zvrhne a film nakonec ukáže to pravé Indonéské inferno. S parťákem Enšpíglem jsme na to čekali celý film a já v posledních asi patnácti minutách usnul. Když jsem se k filmu ale zpětně vrátil a zbytek dokoukl, pořád doufajíc v to, že se to nějak zvrhne, byl jsem v šoku. Nezvrhlo. Tak na mě tenhle film nakonec zapůsobil dost negativně, jelikož se jedná o, na první pohled, velice atraktivní drama z originálního prostředí, kterého se člověk také dvakrát tolik nedočká, a nakonec ani nedokáže ničím zaujmout a vlastně celou dobu jenom nudí. No, škoda… (18.09.2012)

Vangelis sa nás zase snaží presvedčiť, že vďaka jeho skladbe sa pozeráme na niečo viac, ako na romantickú drámu v exotickom prostredí na pozadí nejakého politického prevratu. Rok nie je žiadna vážna politická dráma, i keď sa občas nevyhýba drsným záberom na hromadné popravy, hlavne je to ale nostalgická záležitosť 80tych rokov, keď takéto filmy fičali a viem si predstaviť, že ak bol vtedy vysielaný tento film v našej tv, bol to šláger v sledovanosti. Gibson s odhalenou mužnou hruďou, ktorej Sigourney nemá šancu odolať, ale herecký prím tu hrá niekto iný. Mne to k celkovej spokojnosti stačilo, ale na taký Salvador tento film rozhodne v žiadnom smere nemá. Body navyše má u mňa film aj v tom, že som o udalostiach v Indonézii nevedel, takže bol z historického hľadiska pre mňa poučný. Nič nie je čiernobiele, ako nám ukazujú médiá a chudáci miestni si museli vyberať medzi troma veľkými zlami, zatiaľ čo my máme to šťastie, že volíme stále medzi vačším a menším zlom. (18.09.2013)