Červená kalina

Musím filmu uznať tú nepokojnú atmosféru, ktorá sa musela vymykať ideálom sovietskej spoločnosti vtedajšej doby. No nedokázala ma osloviť žiadna postava, žiadna situácia, asi moje myslenie absolútne nezapadá do tej doby a miesta. Alebo niekde urobili súdruhovia chybu, prípadne film príliš zostarol a zostal vo svojej dobe. Chlapíkovi z väzenia ani jeho filmovému správaniu som neprišiel na chuť, a už vôbec nie tomu záveru. –––– Iba jedno mi dali sudičky do kolísky: väznicu! (06.01.2022)

Keď som si pred 45 rokmi kúpil a prečítal knihu, predstavovala pre mňa príjemné prekvapenie. Šukšinov život i dielo sa príliš líšili od životov bežných Rusov a bolo prirodzené, že prekvapovali i dávali nádej. On sám i hrdinovia jeho príbehov sa správali inak, hovorili inak, znepokojovali a do životného stereotypu okolia vnášali otázky, na ktoré nebolo ľahké odpovedať. Film dobre ilustruje knihu, veď Šukšinov podiel bol príliš dominantný. Problém vidím v tom, že za polstoročie sa príliš zmenila doba i vnímanie toho, čo bolo. A tak to, čo v "periode zastoja" predstavovalo malý zázrak, je dnes súčasťou histórie, ktorá málokoho zaujíma. (07.01.2022)

(SSSR) Červená kalina je sovětským symbolem hříchu, a tak nepřekvapí, že ji ve stejnojmeném filmu renesančního umělce (režiséra, scenáristy, herce, spisovatele) Vasilije Šukšina nosí hlavní protagonista, který přichází po propuštění z vězení do vesnice za ženou, s kterou si během svého pobytu za mřížemi dopisoval. Nepřekvapuje mě, že sovětský lid údajně zaplavil Šukšinův hrob kyticemi, když ve svých dvou posledních autorských počinech (TŘESKY PLESKY, ČERVENÁ KALINA) byla postava, kterou ztvárňoval, tak silně napojena na jeho životní příběh. Nemám ale za to, že by si jeho poslední opus magnum zasloužil tak nekritické přijetí, protože téma důstojnosti člověka byl lépe rozpracováno v jeho předchozí "vlakové" dramedii, která na sebe neměla potřebu strhávat pozornost užitými stylistickými postupy (záběrování odpovídající vztahům mezi postavami, hudba glosující dění), přestože i ty byly neméně důmyslné. Navíc se zde potvrzuje častá výtka spojovaná se Šukšinovým dílem, a to idealizace venkova na úkor města, jelikož se muž-recidivista ocitá v prostředí, které je na rozdíl od něj nezkažené. To dle mého nejde dost dobře napsat o jeho zlomovém díle TŘESKY PLESKY (zlomovém, protože bylo první v jeho filmografii, kde obsadil sebe i svou ženu, ale také děti), kde se otevřeně kritizoval nedostatek možného vyžití (absence kina) i základních věcí (škola, jídlo) na venkově. Na ČERVENOU KALINU tak dle mého sedí spíše sebereflexivní věta, která zazněla již v TŘESKY PLESKY: "Dal jste měšťákům za vyučenou, ale nebylo v tom vesnické furianství?" (30.01.2011)

Dobre natočený príbeh väzňa prepusteného na slobodu. Jegor Prokudin je recidivista, ktorý sa rozhodol po prepustení zmeniť život a zisťuje, že napriek heslu zobrazenému hneď v úvode, to nie je také jednoduché. Okrem toho, že ho jeho minulosť prenasleduje v predsudkoch ľudí, prenasledujú ho aj jeho bývalí kumpáni. Nejde o žiadnu akčnú jazdu ale o typicky ruský ponor do duše človeka vrátane potľapkávania briezok. Hlavný hrdina je zmietaný poryvmi duše z extrému do extrému. Najprv ide za kumpánmi, prechádza svoje známosti a Ľuba je posledná možnosť. Snaží sa zapadnúť, potom uniká na večierok, opäť sa vracia k Ľube, klame, vymýšľa si. Najlepší vzťah má s Pjotrom, Ľubiným bratom. Spracovanie je typicky ruské a podobný zmätok ako má Jegor v hlave dostáva divák na tanier. Herecké výkony sú dobré, ale pohnútky a správanie hrdinov sú pre človeka, ktorý nemá kontakt s ruskou kultúrou často nepochopiteľné. Napriek tomu sa vo filme podarilo hlavnú myšlienku dobre zachytiť a podať aj s prídavkom ruskej duše. 75% (19.10.2023)

tak tento šukšinův film mi naprosto vyrazil dech, celou dobu se smějete komickým situacím, i když při hlubším zamyšlení toho tak polovina k smíchu vůbec není. celou dobu čekáte a přejete si, že ten recidivista musí nějak prozřít, a když se mu to nakonec podaří a má našlápnuto k slibné kariéře stachanovce, jeho staří kamarádi to nějak nedkokážou pochopit. (30.03.2006)