Obsahy(2)
Jegor je recidivista, ktorý sa po prepustení z väzenia rozhodne dočasne pobudnúť u ženy, s ktorou si počas výkonu trestu písal, napokon však svoj plán prehodnotí a rozhodne sa s ňou začať nový život. Jej blízki a ostatní dedinčania sa na neho pozerajú s nedôverou, skutočné nebezpečenstvo však predstavuje jeho bývalý život, ktorý sa rozhodol nechať za sebou. (RTVS)
(viac)Recenzie (18)
tak tento šukšinův film mi naprosto vyrazil dech, celou dobu se smějete komickým situacím, i když při hlubším zamyšlení toho tak polovina k smíchu vůbec není. celou dobu čekáte a přejete si, že ten recidivista musí nějak prozřít, a když se mu to nakonec podaří a má našlápnuto k slibné kariéře stachanovce, jeho staří kamarádi to nějak nedkokážou pochopit. ()
Že by to by bylo něco světoborného, to tedy není. Film je pravděpodobně ceněný tím, že se vymykal klasickému komunistickému optimismu ve společnosti říené lidmi kolem L. I. Brežněva. Že prostě i v Sovětském svazu žili lidé, kteří nežili tak, jak nám bylo předkládáno oficiálními cestami. Příběh propuštěného vězně, který je nucen přijmout odpor vesnice, do níž ho přivedla jeho láska, ovšem chytnout za srdce, výkony manželů Šukšinových jsou také nepřehlédnutelné, ten závěr, kdy je vyhledán svou bývalou partou, pro niž se stal zřejmě nebezpečným zrádcem, byl trošku uspěchaný. A také setkání s vlastní matkou nedojme tak, jak by si asi autoři představovali. Ale asi to byl film, který si naprosto nepřál být sentimentální. ()
Dobre natočený príbeh väzňa prepusteného na slobodu. Jegor Prokudin je recidivista, ktorý sa rozhodol po prepustení zmeniť život a zisťuje, že napriek heslu zobrazenému hneď v úvode, to nie je také jednoduché. Okrem toho, že ho jeho minulosť prenasleduje v predsudkoch ľudí, prenasledujú ho aj jeho bývalí kumpáni. Nejde o žiadnu akčnú jazdu ale o typicky ruský ponor do duše človeka vrátane potľapkávania briezok. Hlavný hrdina je zmietaný poryvmi duše z extrému do extrému. Najprv ide za kumpánmi, prechádza svoje známosti a Ľuba je posledná možnosť. Snaží sa zapadnúť, potom uniká na večierok, opäť sa vracia k Ľube, klame, vymýšľa si. Najlepší vzťah má s Pjotrom, Ľubiným bratom. Spracovanie je typicky ruské a podobný zmätok ako má Jegor v hlave dostáva divák na tanier. Herecké výkony sú dobré, ale pohnútky a správanie hrdinov sú pre človeka, ktorý nemá kontakt s ruskou kultúrou často nepochopiteľné. Napriek tomu sa vo filme podarilo hlavnú myšlienku dobre zachytiť a podať aj s prídavkom ruskej duše. 75% ()
Keď som si pred 45 rokmi kúpil a prečítal knihu, predstavovala pre mňa príjemné prekvapenie. Šukšinov život i dielo sa príliš líšili od životov bežných Rusov a bolo prirodzené, že prekvapovali i dávali nádej. On sám i hrdinovia jeho príbehov sa správali inak, hovorili inak, znepokojovali a do životného stereotypu okolia vnášali otázky, na ktoré nebolo ľahké odpovedať. Film dobre ilustruje knihu, veď Šukšinov podiel bol príliš dominantný. Problém vidím v tom, že za polstoročie sa príliš zmenila doba i vnímanie toho, čo bolo. A tak to, čo v "periode zastoja" predstavovalo malý zázrak, je dnes súčasťou histórie, ktorá málokoho zaujíma. ()
Musím filmu uznať tú nepokojnú atmosféru, ktorá sa musela vymykať ideálom sovietskej spoločnosti vtedajšej doby. No nedokázala ma osloviť žiadna postava, žiadna situácia, asi moje myslenie absolútne nezapadá do tej doby a miesta. Alebo niekde urobili súdruhovia chybu, prípadne film príliš zostarol a zostal vo svojej dobe. Chlapíkovi z väzenia ani jeho filmovému správaniu som neprišiel na chuť, a už vôbec nie tomu záveru. –––– Iba jedno mi dali sudičky do kolísky: väznicu! ()
Galéria (10)
Fotka © Mosfilm
Reklama