Sedliaci

Nádhera! Určite jeden z naj filmov tohto roka, možno najlepší.  A Margot Robie v poľskom filme?? Takmer..., podoba tam je a veľká. Stihol som úplne posledné premietanie, dobre som tipoval, že toto je film na, ktorý sa oplatí zájsť do kina. V kine sme boli traja! V duchu som si vravel, kde dali rozum všetci tí, čo vošli do sály na Aquamana... Príbeh neprekvapí, už z traileru sa dá vyčítať celý, ale to spracovanie je neskutočné, myslím, že Oscarové a ak bude tak plne zaslúžené. Tieto príbehy sú večné a vždy budú, no po vizuálnej stránke je to niečo, na čo sa nezabúda. Nádherná pastva pre oči, presne pre toto milujeme filmy. Neviem, čo by som chválil skôr, či vizuál, hudbu alebo herecké výkony...Hudba je nádherná, je rovnako dôležitá ako obraz, čo nie je úplne bežné. Všetky tanečné scény, svadba to je dokonalá kombinácia obrazu, hudby a choreografie. Po takomto filme sa cítite ako Slovan hrdý, hrdý na minulosť, zvyky, folklór...Ak vám niečo letmo pripomenie tak film Malena s M. Belluci, ale iba trochu. Neviem, či som niekedy videl krajšie záverečné titulky, čumel som a to doslova...Veľký podiel na tom má hudba, je úžasná. Veľmi by som chcel, aby film vyšiel aspoň ako bluray alebo 4K, chcel by som si ho vychutnať v naj kvalite. Nádherný film. 100% A tak nejak to vzniklo... (04.01.2024)

O Jagně jsem se dozvěděl úplnou náhodou a jsem nesmírně rád, že se tak stalo! Že jde o vizuálně strhující snímek napovídá již samotný trailer, ale Jagna se může pochlubit také skvělou hudbou, výpravou a hlavně hereckým obsazením, kterému dominuje (nemohu se ubránit tomuto srovnání) „polská Margot Robbie“ Kamila Urzędowska. Malebně zachycená krutost a hamižnost polského venkova dokreslena folklórní hudbou nenechá diváka vydechnout. Jagna nemá kladné ani záporné hrdiny. Film na motivy románu Władysława S. Reymonta zobrazuje lidi v jejich nejsyrovější podobě. Jde o filmovou lidovou baladu, která se ale neskrývá za lyrický jazyk. Mluví jazykem jasným a stručným. Kouzlo lyrického jazyka ale vkládá do svého obrazu, čímž vytváří zcela jedinečný zážitek. S jistotou mohu říci, že jde o jeden z nejsilnějších a nejkrásnějších filmů, které jsem měl v letošním roce možnost vidět. Smekám před tvůrčím týmem a doufám, že nominaci na Cenu Akademie v kategorii Nejlepší animovaný film Jagna nakonec promění ve vítěznou sošku. Ne snad kvůli prestižnímu ocenění, ale proto, že díky tomu se film dostane do povědomí více divákům. A to si rozhodně zaslouží! (20.11.2023)

Pravděpodobně díky předloze, ze které tvůrci čerpali, nechybí Jagně podstatně propracovanější příběh, než měl Vincent. To však má i svá negativa, samozřejmě se z ní nevešlo všechno, takže některé postavy působí, co se jejich povahových rysů týče, poněkud zvláštním dojmem. Znát je to především na Antekovi, v jedné scéně by pro Jagnu udělal vše, hned v další se k ní chová dost neuvěřitelným způsobem, i když se v jejich vztahu a vztazích vlastně nezměnilo nic. Něčím podobným si však opravdu projdou všichni, dokonce i vedlejší postavy, které jsou však i na malém prostoru velmi dobře využity, charakterizují totiž místní poměry. Předsudky, pomluvy a všestranná závist jsou všude, stačí k tomu několik rozhovorů, jenž dávají ději a jeho směřování jasný smysl. Vizuálně film opět nadchne, mám však pocit, že tady ještě lépe funguje spolupráce s výbornou hudbou, která to celé posouvá o laťku výše. Stačí vzpomenout na scénu svatby či masopustu, první zmíněná začíná posmutnělým obřadem, aby se vše rozzářilo na svatebním veselí, alespoň zdánlivě. Druhá zase v první části s až hororovým nádechem a následným pokračováním v dešti, logicky už bez hororu. U obou je také dobře vidět, jak tvůrci pracují s vizuálním pojetím, tam kde je nejhůře, se vše zostří, téměř až do podoby klasického filmu, aby při opačných chvílích na povrch zase vystoupil barevný akvarel. 90% (07.12.2023)

RECENZE: Za všechno může Jagna, jeden z nejlepších filmů roku - Českokrumlovský deník  Když filmař dodrží řemeslo a zapojí fantazii, navíc s láskou i respektem k dané látce, nemůže zkrátka vzniknout špatný film. Dorota Kobiela a Hugh Welchman jsou toho živoucím důkazem. Jejich S láskou Vincent si před pěti lety získalo pro svou inovativní metodu „živých obrazů“ srdce diváků po celém světě. Nyní přicházejí do kin se svou novinkou podle polské literární klasiky Sedláci, za niž její autor Wladyslaw Reymont obdržel Nobelovu cenu za literaturu. A opět kombinují animaci s reálnými herci. Ba co více, posouvají tuto techniku do nebeských výšin, aniž by ošidili příběh. Jmenuje se Jagna, je to děvče krásné a šlechetné. Přesto je ve výsledku právě ona terčem všeho zla, jež se v lidech kolem probudí. A je to její vina? ptá se polský snímek, jenž svou epičností maně připomene Jakubiskovu Tisícročnou včelu, s níž krom vyprávění velkého příběhu na pozadí dějin sdílí i dvojici režisérů z rodu kouzelníků. Je to dílo pestré, dravé, jednotné. Od prvních momentů, kdy tým bezmála stovky animátorů zaútočí na diváckou estetiku, je jasné, že málokdo kouzlu Jagni (v originále Chlopi) nepodlehne. Přitom se rozhodně nejedná o samolibé pásmo obrazů. Drama je to skutečně strhující, precizně stavěné, rozčleněné do čtyř ročních období, leč přechody mezi nimi lze poznat i bez nadbytečných titulků, jež si bere z románové předlohy. V záplavě spotřebních titulů i těžkopádných filmařských závětí působí Jagna jako čiré zjevení. S láskou Vincent si vystačilo s žánrem dobové detektivky v hýřivém obalu Van Goghových maleb. Jagna jde dále. Zprostředkovává nám silné lidské osudy skrze nahlédnutí do polských lidových tradic a pošramocených mravů. Stejně tak ji lze přijmout za ostrou kritiku národně-kulturních válek, jež se uznání emancipovanosti žen brání se zaťatými pěstmi dodnes. Že obraz a živí herci v něm filmařsky zabírají, netřeba zdůrazňovat. Účinek barevné mozaiky se stejně nedá slovy popsat. Zato hudba, za níž stojí Lukasz Rostkowski (L.U.C.) si žádá o pozornost. Impozantnější doprovod, který přesně spojuje epický ráz s všední lyrikou, se hodí k poslechu i bez filmu samotného. Jagna se s lehkostí zařadí mezi největší filmové události roku. Doufejme, že i američtí akademici ji po právu odmění. Nejen za moderní zpracování klasické předlohy a náklonnost k populárním tématům, ale i za nevšední práci, která se odráží v každém do detailu vyšperkovaném záběru. Epický monument, který úchvatné obrazy povznesly na roveň vrcholů animátorského řemesla, si v kině rozhodně nenechte ujít. (10.11.2023)

"Půjdeš k nám zítra krouhat zelí?" je samozřejmě nejvíc romantická hláška ever, zvlášť když je adresována Kamile Urzędowske, takové polské variaci na Margot Robbie. Jinak tento vizuálně naprosto úchvatný film kráčející ve šlépějích svého předchůdce, dokázal do sebe na plátně vstřebat více či méně známé obrazy, tentokrát polských mistrů (za celou plejádu např. Józef Chełmoński) - a že je čím se kochat. Někdy se zdá, že ten rotoskopický a jiný digitální "filtr" v animaci je zintenzivněn, jindy je naopak oslaben a herci z obrazů vystupují téměř realisticky. Ovšem samotný velký obraz polské vesnice druhé poloviny 19. století už tak líbezný není, neboť se jedná o zvláštní mikrouniverzum svázané svými obyčeji a tradicemi, kde všechno z ekonomického a společenského hlediska vlastně funguje, dokud se neobjeví takové "blbosti" jako jsou lidská závist či... láska. A někdy spíše než láska mladistvé zmatení, středněvěké splašení pohlavních údů, nebo stárnoucí pýcha. Fascinující, nádherný a silný film, ve kterém se snoubí jakási esence slavismu, symbolismu a venkovského realismu. Pakliže by měl být Oscar jakkoli relevantní cenou, což podle mě moc není, tak bych tu sošku Jagně přál, ale bojím se, že tam se hledí na jiná kritéria. (07.11.2023)