Želanie pre Ježiška

Polská Noc splněných přání v českém podání mě nepřesvědčila a není to o Krajčovi, kterého nemusím, protože on hrát umí kvalitně. Problém je celý koncept, kostrbatost, kameňáková, řachanďácká trapnost. Když dva dělají to samé, není to to samé. Pan Arnošt Goldflam byl výborný jako vždy, mám ho moc rád, za něj hvězda. Duo paní Holubová a pan Dušek- standardní klasika, jeden smích, Maximová je milá. Tím to hasne. Kdo zná origoš, nadšený asi nebude. Poláci si tuhle vánoční parádičku natočili krásně, divák nemá potřebu řešit iracionální momenty, které v naší verzi vyznívají dost blbě, kdežto v polském filmu chytnou nejednoho za srdce. Další pokračovací vývary jim taky dobře nedopadly, ovšem jednička je hezká. Tu doporučím. (13.11.2021)

Já to řeknu asi takhle: od Vánočního filmu očekávám, že bude plný Vánoc a do té správné atmosféry mě nakopne. Přání Ježíškovi je sice skutečná Vánoční pohádka pro dospělé, vzhledem k počtu šťastných konců, ale asi to se od vánočně laděného snímku čeká. Vánoce jsou přece dnem a nocí zázraků, lidé se mají usmiřovat a zasedat k jednomu stolu. V ideálním světě by to tak bylo, ale my nežijeme v ideálním světě a proto to chceme nacházet alespoň ve filmu. Tvůrci navíc nevsadili jen na romantiku, ale dokázali mě i dojmout a najít i jiné příběhové cesty. Kvalitní obsazení pak, jak už z historie víme, nutně nemusí být cesta k úspěchu. Jenže zde jde o nasazení herců do netradičních poloh. Například Jiří Langmajer není ani zdaleka takovým tvrďákem, jaké hraje v posledních letech, nejvíc mě ale zaskočila manželská dvojice Matěj Hádek - Táňa Pauhofová. Pro oba, zvláště tedy pro M. H. opravdu zvláštní role a zvládl ji skvěle. Příběhy jsou namixovány tak, aby šlo v první řadě pokaždé o děti a pak místy o špetku romantiky, rodinné pohody atd. A jako komedie to funguje také. Netvrdím, že pět hvězd svědčí o tom, že se jedná o nejlepší komedii posledních let nebo že se může rovnat komediím Vesničko má středisková, „Marečku, podejte mi pero!“ aj. Tvrdím, že se jedná o rozhodně nejlepší, nebo jeden z nejlepších, Vánočních porevolučních filmů/komedií, který mě dostal po pocitové a vnitřní stránce a na Vánoce mě tedy rozhodně naladil. (08.12.2022)

Přestože z remakeů často nejsem nadšený, úplně je nezavrhuji, protože se čas od času objeví takový, který se mi líbí víc než původní film (například Oscar (1991)). Přání Ježíškovi ale bylo k mému zhnusení téměř dokonalou kopií polského originálu (který velmi volně vycházel z originálu britského), a proto vůbec nechápu důvod, pro který byl tento snímek natočen. Kromě nulové tvůrčí invence jsem měl největší problém s obsazením jednotlivých rolí. Pokaždé, když se v záběru objevil Richard Krajčo, jsem si vzpomněl na Chewbaccu, Elizaveta Maximová pro mě byla nevýrazná, účast Jiřího Langmajera už musí mít určitě někteří sponzoři ve smluvních podmínkách a Anna Polívková prostě není a nebude Agnieszkou Dygant, i když si nasadí podobnou čepici. Asi mám polskou verzi příliš nakoukanou, takže na mě tento počin působil krajně nedobře, a myslím si, že neměl být nikdy natočen. / Poučení: I celníci a ČOI mohou mít pravdu a originál je holt originál. (14.05.2022)

Rezignace na originalitu a překopírování funkčního polského modelu přineslo zasněžené ovoce. Vánoční vztahová pohádka neuráží a hlavně díky známým tvářím nabídne přesně to, co slibuje. Nic víc sice ne, ale pro více než 130 tisíc diváků to problém není. Více zde. (01.01.2022)

Naprosto zbytečný remake polské Noci plné zázraků, která se mi líbí a o Vánocích na ni koukám už pravidelně. A v tom je ten hlavní problém. Nechápu, proč Češi v roce 2021 remakují polský film z roku 2011. Není tu žádný podstatný časový ani kulturní odstup a film je až na drobné odchylky jak podle kopíráku, což mě spolu s některými nepřirozenými hereckými výkony po celou dobu silně iritovalo. Navíc je tam Krajčo. Přiznávám, že kdybych neznala originál, tak bych hodnotila výš. Takže pokud originál neznáte a nevadí vám Krajčo, přidejte jednu až dvě hvězdy. (09.12.2023)