American Horror Stories

Po prvních dvou dílech seriálu American Horror Stories s názvem Rubber(wo)Man otevírá třetí díl zcela nový příběh. Hlavní zápletka se poté točí kolem filmu ´´ Rabbit, Rabbit´´ , který je tak zlý, až je prokletý, jednoho letního kina a jeho návštěvníků, které zmíněný film promění ve vraždící monstra. Je třetí díl seriálu fajn?   Těžko říct. American Horror Stories ukazuje, že se dá s formátem jednoho příběhu na jeden díl zajímavě pracovat, zrovna příběh Drive In ovšem působí tak trochu dojmem, že se v něm příliš dlouhou dobu nic neděje, poté dojde na brutální následky projekce, nějaké vyrovnání s tím a tím to končí. Celé to vlastně začne tak trochu jako nevinný high school film, kde panicové touží po prvním sexu a k onomu prvnímu styku by konečně mělo dojít v letním kině. Jenomže právě letmé náznaky naznačí, že je s oním filmem něco špatně a to se pochopitelně potvrdí jako pravda. Dojde na skutečně brutální jatka a to taková, že i na American Horror Story jde o strašně brutální řežbu. Jenomže jinak to je vlastně všechno a ono vyvrcholení děje je tak trochu slabé. A tečka za celým příběhem je sice zajímavá, právě tečka ovšem ukazuje, že by možná byl příběh o konci tohoto příběhu o poznání zajímavější. Jenomže jsme místo toho dostali výsledný děj Drive In.   Nové postavy kdovíjak nezaujmou, jedinou výjimkou tvoří šílený filmař Bitterman v podání Johna Carrolla Lynche. Lynch, který už v rámci klasického American Horror Story vynikajícím způsobem ztvárnil už Twistyho, Johna Gacyho nebo Benjamina Richtera je v téhle roli jako maniakální filmař skvělý a zamrzí, že nedostane více prostoru. Zbytek jednoduše kdovíjak nezaujme.   Jinak v podstatě vše zůstává při starém. Další várka popkulturních odkazů , další várka černého humoru a tak dále. Prozatím je American Horror Stories rozhodně sešupem oproti klasickému American Horror Story, právě třetí díl Drive In to ovšem ukazuje výrazněji než předchozí dva díly Rubber(Wo)Man. Scénáře prozatím rozhodně mají daleko ke kvalitám klasického AHS a i ty výkony jsou prozatím o poznání méně zajímavější. Přesto snad tohle nepůjde ve finále říkat o všech následujících epizodách. Především kvůli té následující s názvem ´´ The Naughty List ´´, kde si Danny Trejo zahraje vraždícího Santu Clause by to byla neskutečná škoda..... (22.07.2021)

Čtvrtá epizoda American Horror Stories to tentokrát zkouší zase trochu jinak. Tentokrát si tvůrci především utahují z typických influencerů, kteří pro sledovanost udělají naprosto cokoliv a do všeho se zamotá člověk v kostýmu Santy Clause, kterého hraje Danny Trejo. Je čtvrtý díl zlepšením oproti předchozímu dílu?   Vlastně těžko říct, jisté ovšem je, že ke klasickému American Horror Story má American Horror Stories zatím pořád opravdu daleko. Samotné rozhodnutí zaměřit se na influencery zní zajímavě, tvůrci si očividně utahují z klasických trendů a občas dokáži správně mířit na branku (no homo!), přesto je to ve finále zcela nijaké. Pořád bez kdovíjak zajímavých postav, pořád tak trochu bez nějaké pořádné gradace a teprve až ve druhé půlce definitivně dojde na pořádně zajímavé věci.   Danny Trejo v převleku Santa Clause je přesně to, co svět v roce 2021 potřeboval! Trejovi tahle pozice neskutečně sedí a z jeho vraždícího Santy se vyklube přesně to, v co mohl člověk jen doufat. Trejo by bez problému utáhl ještě více prostoru a rozhodně by nebylo špatné, kdybychom jeho záhadného zabijáka ještě aspoň jednou spatřili.   Natočené je to slušně, úvodní titulky (jejichž hudební doprovod je ten samý jako u 9. série klasického AHS s podtitulem 1984) stylové a v druhé polovině to Trejo skutečně rozjede. Jen je škoda, že předtím musí člověk trápit čas se čtyřmi naprostými idioty, který sice mají sloužit jako prototyp klasicky otravných influencerů, všeho je ovšem někdy dost. Samotný Trejo tak celou epizodu k dokonalosti netahá, přesto ovšem ani tahle epizoda vyloženě neurazí. Přesto mají další epizody nadále co napravovat....... (29.07.2021)

V hlavní roli páté epizody American Horror Stories se objevuje Billie Lourd, která je již od 7. série součástí klasického American Horror Story. Ve finiši je poté 5. epizoda menším zlepšením oproti dvoum předchozím epizodám a kvalitami má blíže k prvním dvou dílům. Na staré dobré American Horror Story se sice Stories nadále nechytá, přesto je ovšem epizoda BA'AL rozhodně fajn.   Je to i díky Billie Lourd, která je jednoduše skvělá a výrazně převyšuje veškeré ostatní členy obsazení. Opět platí problém, že má na tento příběh čas pouze jediná osoba, v tomto případě ovšem příběh nepůsobí kdovíjak natahovaným způsobem a naopak nabízí slušný potenciál pro případné navázání v budoucnosti. V rámci BA'AL celkem slušně funguje atmosféra, i vizuální stránka působí o poznání nápaditěji než v případě posledních dvou epizod.   Kromě Billie Lourd v podstatě herecké výkony za zmínku dvakrát nestojí a ani postavy samotné kromě Liv za zmínku dvakrát nestojí. Finále patří k nejslabší části, kdy se tak trochu nabourá doposud klidně budovaná atmosféra a dojde k finále, které k doposud budovanému příběhu tak úplně nesedí. Právě finální scéna ovšem ukazuje, že celá tato epizoda stojí především na výkonu Billie Lourd. BA' AL má pořád k nějaké velké parádě daleko, rozhodně jde ovšem doposud o zlepšení oproti dvou předchozím epizodám. Tak snad bude kvalita následujících dílů American Horror Stories jedině narůstat..... (05.08.2021)

Šestá epizoda American Horror Stories se tentokrát točí kolem záhadného zla, které pobývá v Národním parku Kern Canyon. Režie a scénáře se chopil Manny Coto, hlavními hrdiny jsou poté rodiče, kteří hledají svého ztraceného syna a zamotají se do patálií se záhadným zlem. Jak si poté šestá epizoda vede v porovnání s předchozími díly?   Šestá epizoda American Horror Stories prozatím patří mezi ty lepší epizody. A to i co se týče hereckých výkonů. Nový stěžejní člen ansámblu klasického AHS Cody Fern se vrací v této epizodě American Horror Stories a nadále se mu dokazuje prokazovat svůj talent. Hlavními postavami jsou ovšem Jay a Addy Gantzovi v podání Aarona Tveita a Tiffany Dupont. I ti jsou ve svých rolích fajn a zápletka se točí kolem hledání jejich ztraceného syna, přičemž se v tomto ohledu věrohodně dokáže prodat vztah ex-manželů, které definitivně rozdělila ztráta syna. I závěr epizody má zajímavé vyvrcholení, které svým vyzněním tak trochu připomene klasické AHS.   S horovou atmosférou se pracuje slušně, vizuální stránka nadále není u American Horror Stories dvakrát výrazná. Přesto šestá epizoda American Horror Stories patří zatím k těm lepším. Pořád se ovšem dá doufat, že v příštích epizodách bude líp. Snad i v té sedmé, která se po vzoru prvních dvou vrátí do starého známého Murder House...... (12.08.2021)

Finále 1. série American Horror Stories se vrací nejen na počátek celé série, ale též na počátek původního American Horror Story. I tentokrát se totiž vracíme do Murder House a uvidíme tváře nejen známé z prvních dvou dílů Stories, ale také postavy známé z klasického American Horror Story. A sem tam dokonce i návštěvy z jiných sérií. Na finále 1. série American Horror Stories je ovšem nejzajímavější jedna věc- metahumor!   Už úvod finále jasně naznačí směr, kterým se poslední díl 1. série spin-offu klasického AHS vydá. Jedná se o zajímavý nápad, který je naštěstí nápaditě využit. Nejen, že se dočkáme plno odkazů na klasické American Horror Story, ale i koncept celého příběhu zní nápaditě. Společně s prvními dvěma epizody patří finále rozhodně mezi nejlepší epizody American Horror Stories, což je paradoxní díky tomu, že stojí právě na 1. sérii klasického AHS s názvem Murder House. Dle všech těch náznaků je možné, že tohle je definitivně poslední návštěva známé lokace a rozhodně se není za co stydět.   Game Over rozpracovává linky z 1. série American Horror Story i prvních dvou dílů American Horror Stories s názvem Rubber (Wo)Man. Vrací se dávno známé postavy, zároveň se ovšem představí i postavy nové, přičemž dvě nové hlavní postavy jsou zdrojem k zajímavé zápletce, která má fungující emocionální dohru. Především se ovšem za pochodu přichází s novými překvapeními a tato epizoda American Horror Stories je rozhodně prozatím tou nejnápaditější. A navíc tu velmi dobře funguje hororová atmosféra, o poznání silněji než v případě většiny epizod.   Další stylově zvolené úvodní titulky, kontinuální budování mytologie a především zásadní dohra na celou linku s Murder House. Prozatím sice nadále zamrzí, že nejlepší díly American Horror Stories jsou ty, kteří se vracejí k původnímu AHS, furt ovšem lepší než nic. Dylan McDermott si na malém prostoru dokáže návrat do role Bena Harmona užít a pak už jen následují momenty jako opětovný nástup Twisted Nerve či závěr, který naznačí, že s Murder House možná úplný konec není. Přesto by seriálu možná přeci jen prospělo, kdyby přestal být závislý na původním American Horror Story a začal tak trochu stát na vlastních nohách.   Po 1. sérii má American Horror Stories ke klasickému American Horror Story sice daleko, minimálně první, druhá, pátá a právě sedmá epizoda ukázali, že tam ten potenciál určitě je. 2. série má co zlepšovat, American Horror Stories ovšem prozatím v součtu vyloženě nepohořelo..... (19.08.2021)

Duchové jsou častou esencí přítomnou již v původním American Horror Story, kdy se bez nich neobešla téměř každá jednotlivá série. I díky faktu, že start i závěr 1. série spin-offu American Horror Stories vsadili na návrat do Murder House, byla přítomnost duchů v ní nevyhnutelná. A na duchy sází i 2. epizoda 2. série American Horror Stories, kdy dochází i na návrat Gabourey Sidibe, která se již objevila v několika sériích American Horror Story i Maxe Greenfielda, který si v 5. sérii původního AHS s podtitulem Hotel zahrál menší roli Gabriela. Po vzoru 1. epizody ovšem platí, že dosavadní 2. série nevybízí důvody k nedočkavosti z dalších epizod. A tentokrát ještě o poznání výrazněji.   American Horror Stories prokazuje, že funkčně používá koncepty, které by dokázali utáhnout maximálně jednu epizodu, přesto se v průběhu ukazuje, že ani v rámci jedné epizody nedokážou potenciál úplně vytěžit. Systém, který dokáže přivolávat duchy zní poměrně zajímavě, stejně tak linka o tom, že se duchové snaží přejít na druhý břeh skrze dosáhnutí svých cílů. Háček u 2. epizody spočívá v tom, že v ní vlastně tolik nefunguje atmosféra a především je v průběhu víceméně předvídatelné, kam se příběh Jaslyn a jejího manžela Bryce posune. A po vzoru prakticky každé epizody se láká na to, že by se v příběhu klidně mohlo pokračovat, jenže zrovna u Aury není moc důvodu k tomu, aby se pootevřená vrátka rozevřela naplno.   Gabourey Sidibe i Max Greenfield jsou oba fajn, režie Maxe Winklera (který se již v 1. sérii chopil epizody o zabijáckém Santu Clausovi v podání Dannyho Treja) je poté neurážející a slušná, nikterak extra ovšem zajímavá. V průběhu se ovšem ukazuje největší zranitelnost celého American Horror Stories a to fakt, že se pořád jedná o víceméně příběhové jednohubky, které ovšem v těch lepších případech působí jen nevyužitým způsobem a v těch horších působí z původní myšlenky zbytečně natahovaným způsobem. Aura bohužel prozatím patří mezi ty nejslabší epizody a stačí jen doufat, že v budoucích epizodách dojde k pokroku..... (28.07.2022)

Třetí epizoda 2. série American Horror Stories měla primárně nalákat na fakt, že dochází k posunu a vyplatí se očekávat i další kousky. A to se právě třetí epizodě s názvem Drive v režii Yanghzoma Brauena dvakrát nepodařilo. Primární problém poté tkví ve víceméně jednoduché a ničím dvakrát zajímavé epizodě, která poté patří mezi to nejslabší, co ze základny American Horror Story poznalo světlo světa od roku 2011.   V hlavní roli se představuje Bella Thorne, bývalá hvězda Disney Channel a ikona OnlyFans, která sice dokáže ve své roli dodat to základní, i díky slabému prokreslení a faktu, že na rozdíl od kolegyni Zendayi (se kterou Thorne začínala v seriálu Na parket) není Thorne dvakrát silnou herečkou. A i když Thorne dopomáhá poměrně slušný Nico Greetham (známý již ze 4. epizody 1. série American Horror Stories i 10. série American Horror Story) a Anthony De La Torre, jehož charakter je načrtnut slušně, ve finále nezbyde nic než zklamání z faktu, že materiál celé epizody zůstává neskutečně prázdný.     American Horror Story i navazující spin-off American Horror Stories vždy dokázali šokovat, to se ovšem právě 2. sérii American Horror Stories pořád nedaří a vývoj celé epizody Drive je značně předvídatelný, stejně tak vývoj postav Marci, Paula i Chaze. I když poté v závěru dorazí poměrně černě sladká tečka, celé vyvrcholení epizody působí značně nepřirozeně a uměle, o to těžší je poté při finále cokoliv cítit.   Platí tak, že mezi největší klady platí řemeslně slušné uchopení a v jistých momentech správná práce s atmosférou. Každá epizoda 2. série American Horror Stories je ovšem horší a horší, kdy jen stačí doufat, že k pořádnému zlepšení konečně dojde alespoň ve zbylých 5 epizodách..... (04.08.2022)

Na 4. epizodě 2. série American Horror Stories je něco svěžího. Konkrétně zasazení do 18. století a příchuť něčeho tak trochu jiného. Když Ryan Murphy vyhlásil divácké hlasování o tom, co přesně bude ústředním tématem 11. série, do finále postoupili témata Krvavá Mary dle známého a mor. Vypadá to ovšem, že nakonec oba finalisté byli využiti pro 2. sérii American Horror Stories. Zatímco již příští 5. epizoda ponese název Bloody Mary, tato epizoda se primárně točit kolem epidemie moru. A prozatím je společně s 1. epizodou tou nejlepší z celé 2. série. Výraznou roli zde má Cody Fern, který se k základnímu American Horror Story přidal v rámci 8. série skrze fenomenální ztvárnění Michaela Langdona. Fern poté dostává prostor pro předvedení toho, že i když některé dřívější stálice původní seriál již opouští (například Sarah Paulson naznačila, že jí návrat nečeká) Cody Fern je jedním z těch příspěvků nových sérií, díky kterým je snadné se na další série těšit. A i v této epizodě podává Fern fenomenální výkon, který hodně stojí na jeho přednesu a nyní jen stačí doufat, že bude potvrzen Fernův návrat pro 11. sérii klasického American Horror Story.  Čtvrtou epizodu ovšem vyloženě nezachraňuje jen zmíněný Fern. V režii Alonsoa Alvareze-Barrediho se před divákem formuje epizoda, ve které atmosféra funguje od počátku do konce. Zároveň tato epizoda dokáže mnohokrát překvapit, příběh se vydává tak trochu nečekaným směrem a především v této epizodě fungují emoce a i vyvrcholení celé epizody je solidní. Především i proto, že se takový vývoj událostí skutečně neodhadne snadno. Tato epizoda navíc v průběhu nevyvolává dojem, že se dvakrát vleče či, že se celá zápletka natahuje a na papíře musela působit neskutečně slabě. Funguje v ní napětí, dokáže vyvolat nepříjemné pocity, fungují v tom motivy lásky i ztráty, kdy se krom Ferna musí rozhodně pochválit i výkony Julie Schlaepfer, Addison Timlin či Setha Gabela, který se již v American Horror Story: Hotel zahrál Jeffreyho Dahmera a zde dokázal, že umí podat působivý výkon v záporných rolích. 4. epizoda 2. série American Horror Stories je prozatím skutečně jednou z nejlepších epizod celého American Horror Stories, kdy jí pomáhá svěží dobové vyprávění, pokus o sociální komentář, kdy se celé zasazení dá reflektovat se současností a vývojem utlačováním ženských práv a je jednoduše v mnoha ohledech příjemným osvěžením. Pořád to má sice daleko k vrcholným kvalitám toho nejlepšího z klasického American Horror Story, Milksmaids ovšem alespoň dokážou ještě vzbudit naději, že zbylé 4. epizody druhé série budou na podobné úrovni.... (12.08.2022)

Bloody Mary byla jedním z kandidátů na téma nadcházející 11. série American Horror Story, v hlasování ovšem nakonec nevyhrála. Přesto bylo rozhodnuto, že na Bloody Mary dojde alespoň v rámci jedné z epizod American Horror Stories. Známá urbanská legenda tak měla rozhodně potenciál, proto ve finále zamrzí, že i v rámci American Horror Stories dochází k námětu, který by vlastně sloužil jako ideální námět pro levný slasher od studia Blumhouse. Jenže zde se jeví pouze slabě a nevyužitě. Jestli předchozí epizoda Milkmaids dokázala vrátit naději, že by zbylé epizody nemuseli stát za to, 5. epizoda dělá akorát krok zpět. Radost je rozhodně sledovat Dominique Jackson v titulní roli této epizody, kdy z ní i díky správné vizáži a hereckému projevu jde ten správný děs a rázem tak zamrzí, že nemůže dostat více prostoru. Klidně i v rámci celé 1. série, která by se primárně soustředila právě na Bloody Mary (i když stojí za zamyšlení, zda by vlastně takový koncept utáhl celou jednu 1. řadu). Kdo poté zná legendu o Bloody Mary, tvůrci s postavou pracují tak trochu po svém a je to poměrně svěží pojetí. Jenže se dá snadno čekat mnohem víc a stačí tak jen čekat, kdy se tato epizoda pomalu profiluje jako ta nejhorší z celého dosavadního American Horror Stories. Ani uchopení SJ Maina Muñoze dvakrát zajímavě není, ať skrze práci s atmosférou či nějakými těmi zajímavými audiovizuální nápady, z celé této epizody čpí jen rutina. Zamrzí i přítomnost Quvenzhané Wallis, šikovné mladé herečky, která již v 9 letech získala nominaci na Oscara za svůj výkon v Divokých stvořeních jižních krajin a následně se objevila ve 12 letech v řetězech či titulní roli adaptace muzikálu Annie. Již brzy 19-letá herečka je poté nadále poměrně šikovná, na tuto epizodu je ovšem jejího talentu vlastně úplná škoda. Není to vlastně dvakrát zábavné sledovat, především to ovšem nevyvolává ani nepříjemné pocity a ani náznaku děsu, které tato antologie slibuje už ze samotného názvu. Celé American Horror Stories tak po 2. sérii ještě více působí jako skladiště nápadu pro klasické AHS, kdy někomu bylo líto je hodit do koše a zkusit je zpracovat alespoň v rámci jedné epizody. A díky tomu se ukazuje, že na hanbě většina z nich zůstala právem. Bloody Mary bohužel patří mezi přesně ty. Tato epizoda přesto má své momenty a v posledních minutách přeci jen chytí něco jako potřebný dech a dokáže i příjemně překvapit neočekávaností vývoje. Ale je to pořád tak trochu málo. Zachraňuje sice hodně, Bloody Mary přesto poukazuje na fakt, že vůbec není jisté, zda poslední 3 epizody 2. série American Horror Stories vůbec stojí za to. Může sice dojít na další Dollhouse či Milkmaids, naneštěstí ovšem může dorazit i právě druhá Bloody Mary.... (19.08.2022)

Druhá série American Horror Stories se chýlí konci, po předchozí epizodě Facelift už předposlední epizoda Necro ani dvakrát nevyvolávala kdovíjaké očekávání. Režie se chopila Logan Kibens, lákalo se na sympatickou Madison Iseman v hlavní roli a opět tak trochu lákala na trochu bizarní koncept, ke kterému sváděl už samotný název Necro.   Už zaznění slova nekrofilie ve většinu lidí vyvolá pocity zvrhlosti, právě o tom by se ovšem dalo bavit s hlavní hrdinkou této epizody v podání zmíněné Madison Iseman. A i přes to, jak je výkon Iseman působivý a jak moc zajímavého by se z tohoto konceptu dalo vytřískat, tato epizoda jako mnoha jejích předchůdců zahazuje předhozený potenciál. V této epizodě jde o vyrovnávání se s osobními traumaty, skrze to se prezentují i úvahy nad smrtí a případným ideálním posmrtným životem, těch pár momentů ovšem nespasí fakt, že i předposlední epizoda 2. série American Horror Stories dokazuje, že onen koncept samostatných příběhů v rámci vlastní epizody vlastně nebyl zas tak dobrý nápad. I proto, že nějaké náměty mají potenciál na pokračování a některé stěží utáhnou jednu epizodu. Necro je v tomto případě ovšem tak někde v půlce cesty.   Námět této epizody vyvolává pocit, že by mohl fungovat jako ideální základ například pro nový film Jima Jarmusche, který by,jak je u krále nezávislých filmů zvykem, rozhodně nebyl pro každého. Necro má potíž v tom, že se sice prezentuje jako takové meditativní hororové drama, chce ovšem být i něco trochu jiného. Jakmile ovšem dojde na vyvrcholení a plejádu bezkrevných dialogů, je to vlastně už nesnesitelné. Za scénářem přitom stála Crystal Liu, která stojí za scénářem ke klasickému American Horror Story, konkrétně k sériím Freak Show, Hotel, Roanoke a pár dalším epizodám z následujících řad. I proto zamrzí, že se sice vrátila jedna ze stálic klasického AHS, American Horror Stories přesto svými kvalitami na svou maminku nedokáže dosáhnout ani z rychlíku.   Celé Necro je minimálně snesitelnější, než Facelift. I u Necro se sice vše víceméně rozpadá pod rukama. několik zajímavých a solidně podaných momentů, Iseman i její herecký kolega Cameron Cowperthwaite jsou po herecké stránce velmi fajn a Necro pořád působí jako epizoda, která je postavena na alespoň částečně funkčním námětům. Výsledkem ovšem zůstává fakt, že i kdyby poslední epizoda 2. série American Horror Stories byla sebelepší, pachuť z celé série pravděpodobně nespraví..... (01.09.2022)

Děkujeme za nic? Být tak tvrdý na 2. sérii American Horror Stories vlastně není úplně férové, přece jen se ovšem při průměrné kvalitě jednotlivých epizod jedná o poměrně vzorové poděkování. Finále 2. série lákalo dle samotného názvu na zápletku spojenou s podvodním světem, kdy tentokrát i poměrně slušně funguje snaha nastínit motivy výčitek a truchlení nad nějakou ztrátou. V součtu je to ovšem pořád víceméně málo. I z Lake sálá nevyužitý potenciál, kdy se poměrně dlouhou dobu načrtává nějaká ta expoziční půda, aby se nakonec ukázalo, že na nic extra zajímavého ani tentokrát nedojde. Režírující Tessa Blake nepřijde s kdovíjak zajímavými nápady, z obsazení vyčnívá jen věčně nedoceněná Alicia Silverstone. S předchozí epizodou s názvem Necro poté Lake pojí fakt, že by do jisté míry mohl jít o ideální koncept pro nějaké to malé komorní drama, kde by se motivy truchlení a ztráty mohli pořádně vytěžit. Minimálně o poznání schopněji než v tomto případě. I proto je překvapení, že alespoň finále funguje, minimálně v oblasti vyvolání nějakých emocí. Jenomže jde opět o nečekané zlepšení nakonec, které výsledné dojmy nespasí. V závěru ostatně konečně funguje i něco jako funkční hororová atmosféra, jinak to ovšem dále působí pocitem, že je tato komplexní antologie naprosto zbytečná, kdy polovina námětů jednoduše nefunguje. A problém přitom skutečně netkví v tom, že by nešlo o zajímavé náměty. Jen si s nimi očividně nikdo neví rady. Těžko říct, zda se American Horror Stories dočká prodloužení pro 3. sérii, po 2. sérii by to ovšem nejspíš nebyl lepší nápad. Už epizody 1. série nebyli žádná slova, v porovnání s epizodami 2. série ovšem byli kvalitativně na úrovni původního American Horror Story. Nyní jen stačí doufat, že náladu dokáže spravit alespoň 11 klasického AHS. Dveře od American Horror Stories by ovšem nejspíš přeci jen měli zůstat zavřené.... (08.09.2022)